PředstavaPředstava, y, f., představení si něčeho, die Idee, Vorstellung. P. je takřka vnitřní, duševní obraz ve vědomí našem o předmětu aneb skutečném aneb smyšleném. Vz více v S. N. Jsoutě pak p-vy jakoby duševné obrazy, jež vztahují se jednak k předmětům (skutečným nebo smyšleným, možným i nemožným), jed- nak ale též pouze k jich vztahům, vlastno- stem, stavům, působivosti a p. Původem svým sáhají p-vy buď k bezprostřednému smyslo- vému vnímání, buď k vyšší srovnávací du- ševné činnosti. Do první třídy sluší p-vy jednotlivých zevnějších předmětů a jich vše- likých dob, jež zevnějším smyslem postih- nouti lze; do druhé třídy klásti nutno vše- liké odtažené p-vy, tudíž již obecné p-vy o rodech a druzích předmětů zevnějších. Dastich. Filos. propaed. 1867.I. str. 1. Jest- liže rozum náš rozmanitosť podanou sobě od smyslnosti v jednotu pojí, bude z názoru představa; Názorové v nás zplozují před- stavy. Marek. P. jednoduchá, složená; p-vy nestejné, jednostejné n. jednaké, Jd, ; p. zarytá, utkvělá (nehybná, fixe Idee). Nz. P. logická, psychologická, správná, skutečná, živější, potuchlejší; p-vy sourodé, složité, po- různé, původně, jednoduché, smyslové, od- vozené, současné, protivné, sporné, obsahem toliko různé (disparatní); p. bezprostředná, potlačená, slabší, zúplna jasná, utlumená, vrozená, ovědomělá, přesná, vytříbená, nám běžná, obecná, neobvyklá; p-vy jasné, temné, utajené, různé, svorné, jednotné (t. j. složené, z bezprostředného splynutí různých smyslo- vých pocitů vzniklé, tudy rozdílné od jedno- duchých), splynulé, mocně protivné (kon- trastující), pomocné, zrakem nabyté, po- sloupne. Dastich. Filos. propaed. I. 1. 6., II. 42.- 121. (Hý.). Řada, sdružnosť představ (ldeenassociation). Hš. Původ, spojování či družení p-av ; psychologická, logická stránka p-vy ; současnost' (coéxistence), tvoření, stou- pání, klesání, podstata, pomyslný obsah, správnosť, nesprávnosť, původnosť, vzájemné se-sdružení p-av; spojenina p-av (jež jest buď skupenina aneb splynulina p-av); vzá- jemný poměr, síla, zabavení, zabavování, (úplná, poměrná) protiva, proud, vybavo- vání-se, osnova, uvolnění-se p-av; průběh p-vy; úvaha o p-ách; zabavení jisté míry původné síly p-av; p-vy poměrných protiv: pojeni-se p av dle řad; zákon současnosti, posloupnosti (successe), podoby p-av; slo- žitá soustava p-av; objasnění p-av zatemně- ných; nepřetržitost' řady ovědomělých p-av. Dastich I. 1.- 6.; II. 42.—121. (Hý.). P-vu o něčem ve vědomí míti; obsah, znak p-vy. Jd. Při obsahu p-vy složené rozeznáváme: látku (materii) a dobu (formu). Jd. Aby se zachovala jasnosť výkladu, třeba při p-vě rozeznávati těchto čtvero kusů: a) její před- mět, konkretní n. abstraktní, skutečný n. domnelý, b) její obsah, c) její zjev ve vě- domí lidském, a posléze d) slovo, jenž slouží pro ní za název. Dastich. I. 4. Hledisko, s něhož úvahu o p-vě činiti lze; Logický význam p-vy jest věru podstatou p-vy psy- chologické; P-vu čeho vytvořiti; Předmět p-vy leží vždy mimo ni, obsah však její podstatu tvoří; Myšlení spočívá ve spojo- vání p-av dle jejich obsahu. Dastich I. 1.—4 -, (i. U vědomi našem postoupně nové a nové p-vy se budí. Dastich 11. 96. (Hý.). Vyšší a čistější p-vy o království božím chovati. Sš. L. 142. Vykladatelé takoví, kteří v po větrné p-vy slova jeho zaměňovati se po- dejmou. Sš. J. 713. Až znenáhla na místo pravé p-vy o Bohu p. nová se vloudila. Sš. I. 29. — F., die Vorstellung. P. divadelní. Na Mor.
