Svět = svítání, svit, Morgendämmerung, f. O puol noci před světem mají pěti jitřní. Št. Kn. š. 228. 31. S. = vesmír. Cf. Hš. Št. 293. S. siderický, planetarní. Stč. Zem. 152. Kdybych měl dosti peněz, udělal bych díru do světa (mnoho bych dokázal). U Nov. Bydž. Kšť. Od počátku světa. Výb. II. 17. Coť pomóž, ač by ves a. uzdravil a duši svú do pekla poslal. Št. Kn. š. 9. Březov- ské nářečí na Mor. jest prý zde od světa národu (od počátku světa). Brt. O všechen svět nechtěla dáti víry této divné zvěsti. Kos. Mám s ním tři světy, deset světů (mnoho práce, soužení); Dalo by to roboty tři světy. Val. Vck. Bude mu len ráj a dva svety. Slov. Zátur Za celý s. ho (milého) ne- dám. Sl. ps. 178. Nedal by ho za tri svety, za širý svet. Slov. Mt. S. I. 92. — S. = koule zemská. S. sa točí jako oči a ludé v něm. Val. Vck. — S. = povrch země atd. S. se s ním točí. Vz Opilý. Sn. Už se ubírá ze světa (umírá). Us. Tkč. Je rád na světě. Dch. By mi hráli dvě sta let, už nepřijdu na ten svět. Mor. ps. S. je boháčům bo- hatý; Anděla božího vezmi na záda, pannu Marii pod paží a tak projdeš celý s. Us. Brt. Shlazi nás z tohoto s-ta. Výb. II. 9.
Mé království není z tohoto světa. Drk.
162. b. Apoštolé sú ji (vieru) kázali po
všem světu. Zde na světě jsa. Št. Kn. š.
11., 25. Na moři vlnobití, na poušti zvěř
a po světě bída a svízel. Us. Bž. — S. =
soubor všech věcí atd., lidé, život. Mladý s.,
Osv., dámský, Hrts., divadelní, Osv., umě-
lecký. Tš. Š. organický či ústrojný, neor-
ganický či neústrojný. Mj. 1., Stč. Zem.
739. Nevěří v nic edem ve svět. Val. Vck.
Celý s. na to ukazuje. Dch. Nechoď s tým
loktem světu divný (roztrhán). Us. Vhl.
Hudba mu byla jediným světem. Šml. To
jsem pod světem neslyšela! Us. Fč. Celý
s. hovoří (povídá). Ht. Sl. ml. Svůj s. do-
konal. Wtr. exc. Je na onom světě (umřel).
Tkč. Spěchal na onen svět (náhle umřel).
Brodz. Moy swiet jest namale, živa jaz
nebudu dale. Jgč. XIV. 1. 4. Nevie tvoja
mať, čo s. z tebä spraví. Č. Čt. I. 241.
Přeškoda mých mladých let, že jsem já si
zkazil s. Er. P. 353. Moje mladá léta ne-
užila s-ta. Us. Jak s s-tem zacházíš, tak
s ním vycházíš. Sb. uč. Šel z kněžství a
dal se v s. Us. Wtr. Slúžiti s-tu; Kdožť
nechce ostati ďábla, světa. Št. Kn. š. 9.,
19. (3., 35.). Nechť s. poznám a potom se
budu káti. Ib. 184. Pravý přietel pomáhá,
když se světa (peněz etc.) nedostává. Výb.
II. 895. — S. = kus. Do školy sem nemoh
chodiť toliké světy (tak daleko); To néni
také světy (tak dávno); To je kole dědiny
světa (mnoho polí). Brt. D. 270. Měli s ním
tři světy (velikou obtiž). Val. Slavě. 87.— S. = lid. Světa plná jizba (lidu); Tam bylo světa! Brt. ib. — S. = počasí. Dnes je tam škaredý s.! To ví hrom, co je to za svět! Mor. Rgl. — S. = rybník v Buděj. u Třeboně. Mus.