Umění, n
Umění, n. = vědění, povědomosť, das Kennen, die Wissenschaft, Kenntniss. V. Vrch u. Kom. U-ním ozdobiti. D. Co do jeho u. ? Sych. Bez u. ani boháč nemá po- čestnosti; Nebudě platné u., jak při ňom rozumu není. U. bez rozumu k neščastí pri- vodí; Žáden za peňáze u. nekúpí. Na Slov. Tč. Aby Kristova moc tudy patrnější byla, když by skrze takového neprošlého v umění a prostáka mocné své dílo dělal. BR. II. 39. b. Máš-li děti a k nim statku nemáš, u-ním zaopatř je. Kom. Aby v nich nebyl nedostatek múdrosti, u. a vtipnosti; Dal jim přikázánie, aby nejedli z dřeva u. dobroty a zlosti; Co prospěje krása, urozenie, co bohactvie i u. ? Hus I. 461. II. 429., III. 111. U. v štěstí okrasa, v neštěstí útočiště. Pk. Vz Zkušení. Cvičení a zkušení dává u. Prov. U. chleba nejí, aniž pod nim nohy klesají. Prov. Č., Ros. — U. = to, co se umí, onen obor lidského tvoření a působení, v němž jsme cvikem nabyli jakési praktické doved- nosti a zručnosti, buď tato zručnosť a do- vednosť sama; v užším smyslu = uvědomělé tvoření krásného; též schopnosť a znalosť tohoto tvoření. S. N. Die Kunst, Kenntniss, Wissenschaft. V u-ních cvičený; u. učiti; u-ním zacházeti; u. literní, svobodné; u. se oddati; ležeti, pracovati, cvičiti se v liter- ním u.; literním u-ním okrášliti, nakvasiti; u. řečnické, o výmluvnosti; u. černé (kouzla); s černým uměním se obírati; s hadím u-ním zacházeti (hadačem býti); u. právní (o prá- vích, D. ), počtu n. početní, hojení ran n. ranné, zvuků, zpěvu. V. V u. zběhlý; u. mluvení a psáni, mravů (ethica), mravné, rozměřování země, řezbářské (řezbářství), leptací (leptatelství), pěkné (pěkná uma, krasouma), deklamovací n. krasoumné n. deklamovatelské (krasomluvnictví), Nz., bar- vířské (barvířství), barvení usní, die Leder- färbekunst, hodinářské (hodinářství), Šp., vyučovací, die Didaktik, J. tr., ministr u.; divadelní, hrnčířské, kreslící. Dch. U. si hleděti. Us. U. taneční, Nz., sochařské (so- chařství), výtvarné (výtvarství, výtvarni- ctví); o dějepise výtvarného umění vz S. N. II. str. 315. Dějepis u.; znalec, znalectví u. nebo v u.; theorie u.; u. provozovati. Mnozí na svém u. mnoho zakládajú a místo zlatých nití pazdeří roztřasajú; Všetečné u. užitečné není. Na Mor. Tč. Literné u. své chvály nezmění. Na Slov. Tč. Mistru kto odplatí, jenž jest dal uměnie? Hus I. 142. U. svo- bodná, která v akademiích předkládají. Ler. Mnoho u., málo chlebení (vz Práce, Řemeslo). Lb. I největším mistrům u. chybuje. Pk. Pamětní umění, die Mnemonik. Dch. Pána v umění státním nad obyčej zběhlého; Vý- tvarná u. se navzájem podporují a ve sta- vitelství takořka nalézají své střediště; Znalcem jest všech svobodných u. Ddk. II. 365., IV. 258., IV. 286. (Tč. ). Nechlub se žádný vysokou učeností a u-ním svým. Us. Tč. Vz 8. N.