Vzhůru
Vzhůru (zastr. vzhoru) = do hory, na horu, do výše (vz horu), in die Höhe, hinauf, auf, aufwärts, empor. Napřaže vzhoru; Vzcho- piti se vzhoru. Rkk. Vznésti se vzhůru. Kom. Vzhůru vzíti, jeti, vzhlédnouti, hleděti, se kouřiti, chtíti, vstáti, zůstati, troubiti, hráti, (k doušku). Jg. V. k nebesům se vznášeti; Kůň nemohl v. vstáti; Dal v. troubiti; Matka je ještě v. Ml. Pozdě do noci v. býti; Matka je již v., ist schon wach; Bouře je v., ist auf, wach. Dch. Chlapec skáče, žvatlá a celý dům nohama v. obrací. Us. Tč. Ně- komu v. ukázati. Us. Opona divadelní jde v. Osv. 1871. 30. V. něco vyvésti, házeti, nésti, vézti. Lpř. J. Tlak v. ZČ. I 291. Aby nemeškaje obeslal p. Krušinu, aťby v. na pole byl s Plzeňským krajem. Pal. Děj. IV. 1. 58. Potom oženiv se v. vždy šel a erbu sobě za krále Vladislava dobyl; A tak vždy v. jda byl vzat od Pražanů za nejvyššího písaře. Pal. Děj. V. 2. 203., 204. Celá ulice byla o tu věc v. Wtr. exc. Turci rozkázali v. troubiti a sestavivše se hnali proti kře- stanům. Tč. exc. Chtěje skalami v. Koll. I. 195. Se vší mocí vzhůru býti (se vším vojskem pohotovu býti). Bck. II. 1. 145. Nám píše, abychme podlé JMti vzhóru byli (pohotově byli). Arch. I. 240. Hlavu, ohlé- dajíce se, skoro-li přijde, v. pozdvihovali. BŘ. II. 730. a. Vzjidechu v. vlasy mé; Až o to opět v. budou. Chč. 452. Jakož pták vzhóru se zdvilina musie na zemi padnúti, tak lánie daremné musie sě na hlavu lajce navrátiti; Tě dvě dobře křídle nesěta v. modlitbu k Bohu s láskú; Nenie-li lásky, modlenie v. k Bohu nejde; Nesměl oči v. k nebi pozdvihnuti. Hus I. 250., 292., 303. (Tč. ). I byli stavové o to vzhůru. Skl. 1. 327. (1. 182. ). A kdyžby celá země vzhůru byla, bei einem allgemeinen Aufgebot. Z. d. krn. — Vzhůru dolů, auf und nieder, auf und ab. Skoč vzhůru nebo dolů (buď jak buď). Pror. Vlásti čím v. i dolů, unum- schränkt. NB. Tč. 265. Tuto jemu vinu dá- vám, že jsa rukojmě podlé mne a podlé jiných dobrých lidí řekl býti vzhuoru a do- luov (býti hotov, bereit und gewärtig sein) a učiniti všecko, cožby měl učiniti, a toho mi nezdržel. 1489. Zkl. — Vzhůru! auf! Vzhoru junoše; Vzhoru na koně, k hradu ! Rkk. Vz Mezislovce.