ŽenskýŽenský; žensky, po žensku. Ž. = ženy se týkající, ženě náležející, das Weib be- treffend, dem Weibe gehörig, Weibs-, weib- lich. Ž. pohlaví milovati; Ž. plášť; po mi- losti ž. dychtiti; nápoj milosti ženské; bo- hyně milosti ž. (Venuše); ž. komorník (kle- štěnec). V. Pohlaví ž. = ženy; ž. hlas, práce, dílo, vlas, pokoj, pantofel n. pošívka (ko- rouhvička). D. Z. šaty, roucho, ozdoby. Kom. Ž. nábytek. Tk. II. 317. Ž. milosť, láska, tlachy, klevety, Us., čas, běh (květ, měsíčné), D., zástava, Byl., nemoc (měsíčné), BO., Čern., matka, život, hanba či úd, V., mluva. Vz Šrc. 254., 289. Ženské lázně, síně, dvory řecké a římské. Vz Vlšk. 51., 76., 77., 78., 80., 88. Ž. příběhy. Vz Sdl. 1. 133., 215. Ž. povaha; Ženské matky vy- stupování, der Ausfall der Gebärmutter. Bern. Do ž. šatů se přistrojiti. Vrat. Ž. rým, vz Rým. Uch. Lékař pro ženské nemoci, der Frauenarzt; ž. spolek, Damenverein, listy, výrobní spolek, Dch., krejčí, švec, Us., komnata, Lpř., úkol divadelní, chy- trosť, Us., otázka, Kaizl 53., sbor (pro žen- ské hlasy), Zv. Přír. kn. II. 5., hněv, krása, BO., milovník (žen); ženského rodu býti. Št. N. 76. 38., Kn. š. 34. Ženské pohlaví vždy mdlý a nevážný svědek. Us. Wtr. Šuhaj, čo v tlupách drzých márni útly svoj život, mrav i cit, on tak rád vidí pohľad žiarny a ženskej tváre nežný svit. Vaj. Tat. a mor. 97. Ja neodstúpim od svojho a čoby naraz povodeň povstala zo samých ženských slz, mnou to nepohne. Phld. V. 170. V smrtnú nedelu vynášajú dievčata z dediny na vy- sokej žrdi ženskú podobizeň. Sl. spv. 233. Plna jsou nebesa slávy boží a země krásy ženské. Šml. Nech žije poľská zdvorilosť! Poliak ctí meč i ženskú spanilosť. Zbr. Lžd. 83. Ženské pohlaví tak dědí jako i syn. Pal. Děj. III. 3. 272. Ta ženská neřesť českou zemi trápila. V. Aby se choval v čísle ženském (in numero mulierum). BO. A ona po žensky nemluví. Sš. P. 104. Věř mi, nemóž celým srdcem přebývati s Bohem, ktož ženskými přístupy jest svázán. Hus I. 276. Ženská práca skrytá, ale sytá. Zátur. Sobota ženská robota. Šd. Lesť, chytrosť a oklamání nejvyšší jest ženské umění. Proti ženské zlosti není lékařství. Chraň se psího předku, koňského zadku a žen- ského prostředku. Bž. Sú to volké trafiky, tie ženské jazyky (že trefí, bodnou). Mt. S. I. 122. Pohlaví ženské nazývame my (na Slov.) u nás: bielym, Nemci: pekným. Ht. Ml. sl. 62. Ž. milosť je jako hosť, panská přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde zpět. D. Klamavé jsou slzy ženské. Sych. Z ženského pláče smích. D. Panští slibové a ženští pláčové za nemnoho stojí. Mus. dílo a ž. řeč nemá nikdy konce. Č. Vrtký úmysl ž. na obrtlíku sedí. Lb. Ranní déšť, ž. pláč, mužská věrnosť a psí kulhání ne- mají dlouhé trvaní. Sk. Ranní déšť a ženský pláč brzy přejde. Dážď ranní, inu ženský pláč. Phld. V. 56. Ženský pláč, babí hněv, psí kulhání nemá dlouhého trvání (pano- vání). Bž. Ženský pláč jako ranní déšť a psí štěkot (krátký). U Bydž. Kšť. Kupec- kému věrování, panenskému slibování a žen- skému plakání ať nikdo nevěří. Koll. St. 765. Lahodné řeči ženské. Lb. — Ž. = ženě příslušný, měkký, rozmazaný, bázlivý, zže- nilý, weiblich, zart, weich, weiberhaft. Žen- ského srdce (bázlivý). V. Žensky se brá- niti. Troj. — Ž. Ženský rod klademe lajíce m. mužského rodu: Kluku usmrkaná; svi- ňáku nečistá. Us. Vz Rod. — Ž. žíla, žíla růžová, žíla panenská, vena saphaena, die Rosenader. Krab., Sal. — Ž., v botan. Žen- ský vlas = netík útlý, adianthum caprillus Veneris, das Frauenhaar, Čl. 170., Kom.; jahody, fragaria vesca, die Erdbeere. Ž. konopě = hlavaté (obsahuje semenec); muž- ské konopě, poskonné. Na Hané. Bkl. — Ž. balsám, aqua aromatica spirituosa, Mutter- balsam. MUr. — Ženská, subst. = ženská osoba, ženské, pl., das Weib. Vz Žena. Utrejch ženská = zlá. U Kr. Hrad. Kšť. Žádná ženská nevyrostla k zabití (každá se ráda vdá). U Bydž. Kšť. Ž. jako hrudka (malá). Zátur. Do kostela chodí stařec spat, ženská ale nové šaty ukazovat. Ženské jazyk uštípni, naroste jí zase nový jako štírovi ocásek. Přijde-li ženská do pivovaru, když se pivo vaří, uhrane je. Us. Kšť. Ženské mají své ozdoby. Kom. Ženské daly se nám do smíchu. Sych. Ženskou zlíhati, zmrhati, obtěžkati. Us. Zlá ženská slove drak, dračice; Jako mladý byl hezký hoch, ženské na něm jen lpěly. Us. Dch. Čert šije tou ženskou. Šml. Ž. špatná, vz Měcholupy. Který mužský má rád kočky, mívá rád i ženské; Která ženská má ráda psy, mívá ráda mužské. Kld. Ženská je zlatý sloup v domě, ale musí se občas oprášiti. Šml. Čím starší ženská, tím špiča- tější a ostřejší má jazyk. Us. Tč. Když ženská hvízdá, otvírá se peklo. Vrů. V krivú (popeleční) stredu žiadna ženská nepriade am za svet. Sb. sl. ps. I. 184. To je ženská jako z devíti prken jarmara (veliká a silná). Us. Dg. Ženská je samý nerv (hned se roz- pláče). Šml. To víte, ženská je ženská, tu nepředěláte. Us. Jdou-li mužští a ženské zároveň někam a jdou-li mužští vzadu, bude prý drahota. Mus. Lépe koše blech, než jedné ženské hlídati. Jg. Dříve pytel blech uhlídá, nežli jedné ženské; Kde dvě ženské v hovorném jsou spětí, majíť jistě na vochli zde třetí; Ženské se vypravují (odněkud) jako vrabci z Čech; Čert ví, kde má ženská brousek; S ženskými hráti těžká věc. Lb.
