Hra
Hra = lehké, volné zaměstnání bez váž- ného účelu, na rozdíl od práce. 2. H. zištná. 3. Ukazování jakékoli cvičnosti a zručnosti. Vz S. N., Kram. Slov., Mkl. Etym. 95. H. barev, Osv. I. 638., NA. V. 474., Nz., Bř. N. 70., vln, Vrch. Myth. I. 216., stínů, pří- rody, Nz., nástrojní, das Instrumentalspiel, se zpěvy, vaudeville, na housle, na 4 ruce, Hud., závodní, Wett-, pastýřská, Schäfer-, Mour.; hry scenické (divadelní), gladiator- ské (šermiřské), vodní (provozované na lo- dích), athletské (zápasní). Brt. Čít. pro IV. tř. 191. O hrách v starší době vz Tk. II. 345., 530. O h. římských a řeckých vz ve Vlšk.: Hra, Hry (str. 495.). H. ve slovích, divadelní, pastýřská, dobrodružná, osudová, kouzelná. Vz Jg. Slnosť. 78., 139., 141., 153., 121., 153. H. a protihra (v dramatě). Dk. Aesth. 74. Hry isthmické, nemejské, defské, olympijské, Lpř. 9., slavnostní, v předplacení, Abonnements-Vorstellung. Us. Pdl. H. na barvy, na rychtářa, na řemeslníky, na tabáč- níky, na kozu, na kokša, na klupanou, na císaře, v míč, o fazole, na kaprála a babu, na lidušku a p. na Mor. vz Brt. L. N. 60.—70. Hry s nemluvnětem, chlapecké, dívčí, spo- lečné. Vz Er. P. 541. O hrách dětí vz Čes. mor. ps. 35.-50., 11.—12., Er. P.2. 80.,88., 96., Brt. v Km. 1886. 262. a násl. Hry a písně k nim vz Sš. P. 721. Hry dramatické české, vánoční, velikonoční. Vz Jir. Ruk. I. 264.— 267. Do nejisté hry dáti, aufs Spiel setzen. Dch. My hry nesúdime. NB. Té. 109. Bojím se, aby h. ta o tebe nebyla. Vš. XVI. Zlú hru někomu připraviti. BN. Jako na jhře řiekají zaviežíce oči a uděřiece: Kdo v tě? Hus II. 79. Hrou dluh vzešlý neb herní věci páni nesoudili. Vz Zř. zem. Jir. 691.