Divočina. - DDivočina. - D. = maso
divoké zvěři. Neb k dobrému truňku vína náleží též d. Db. 14. — D. =
divoká krajina, eine wilde Ge- gend. Kká. Td. 123., Dch., Čechy I. 90. — D. = divná, vykřičená věc. Povím vám tu d-nu. Světz. 1875. — D. ořechová (koře- nice), Maser-, Augenflader. Prm. IV. 262. — D. To je d. člověk (=
divoký), ein Wild- ling. Us. Tč., Las. Brt. D. 206.