Dělati
Dělati, dělám, -lej, -laje (íc), al, ání; dělávati. D. od „dě" (dě-ji, díti). Šf. Dělati = působiti, činiti, konati, jednati, thun, wirken, machen, handeln; pracovati, arbeiten; vzdělávati, strojiti, bauen, bearbeiten, bilden, zimmern; obsahovati, vynášeti, obnášeti, činiti, ausmachen, betragen; něčím se obírati, sich mit etwas beschäftigen, an etwas sein; se, vz konec. Jg. — abs. Dělej, ať jsi hotov. Dělej, co ti patří. Jak čas míti chce, tak dělej. V. Dělá, co musí. Vz Lenoch. Lb. Jak staří dělají, tak se od nich mladí učí. V. Jak děláš, tak máš. Us. Jak kdo dělá, tak se má. Vz Osud. Lb. Kdož nedělá, nejez. Chč. 381. Když jísť, tak jísť a když dělať, tak se schovať. Sk. Dělej co dělej. Cf. Státi. Brt. Kdo nerad dělá, tomu vždycky svátek jest. V. Sám dělej, přátel nečekej. Jg. — koho, co: pokání, křik, drahotu, křivdu, povyk, řemeslo, nepokoj, zeď, rány, cihly, řezanku, V., Kom., D., rybník, hráz, kolo, důl, hory kovové, hory uhelné, hory olověné, hory železné, štolu, kukus, díl. Vys. Ten dělá dílo = ten řádí, vzteká se. Kts. (V již. Cech. a jinde). To dělá veliké oko (píchá do očí). Sm. To nic nedělá. Us. Všecko umíš dělal, ale páté přes deváté. Sk. D. co kdy: vz Čas. Dělá vždycky rozpaky, Umstände. Šm. Slovo dělá muže. Us. Dělati darebáka. Šm. Co děláte? Us. Kalendáře lidé dělají, Bůh časy. Prov. Míti mnoho co d. D. Vz Co. To dělá (= činí) pět zlatých. Us. D. oheň = roznítiti. Us. Dělá svou potřebu (je na straně). Us. Teprv závory dělá, když mu koně vyvedli. Prov., Jg. Dělá hubu jako opice (= ošklíbá se). Us. — čeho. Dělal kolem sebe náramného hluku a prachu, šp. m. co. Brt. Žijí v chodbičkách lykožroutů, aniž sami chodbiček (šp. m.: chodbičky) dělají. Vz Spodobení. — co k čemu: přípravy k svatbě. D. Vše dělá lidem k oku. Č. D. koláč k večeři. Er. P. 331. — co komu: bratru křivdu d. Nic si z ničeho nedělá. Jg. Sobě čáku d. D. Dělej čertu dobře, peklem se ti odmění. Prov. To ti dělá česť. Us. — co na koho, nač. Metlu na sebe d. — Vše na odbyt ledabyle dělal. Kom. Lab. 28. - (si, co) z čeho. Něco ze dřeva d. Us. Ze stravy d., z peněz. Br. Ze mzdy. Rk. Smích si z ně- koho d. D. Blázna ze sebe d. Us. D. si z ně- hoho šaška, blázna. Šm. Nic si z toho nedělá. Us. Z návodu tkadlci dělají. Prov. Ze starého nové d. V. — Dělá se z něho chlapík. Us. Z bití si nic nedělám; Z hloupých moudré dělati. Er. P. 121., 53. — se, co čím. D. něco robotou, V., nožem. Jg. Se pánem. D. se nemocným. Br. Se drahým. V. Se nezku- šeným. Šm. D. ohněm (v horn.). Vys. Ta paní dělá celý den hubou (vadí se). Ml. Rána suchá dělá se udeřením aneb zmožděním. Lk. Dvůr rozvezen a tieni kamenem (instr. hmoty = z tohoto kamene) hrad dělán. Arch. I. 168. Omatem jako slepí vše dělají. Kom. (něco roztáhnouti). V., Br. Oblý na dýl. V. Na dýl něco rozkrájeti. Byl. Vz Dlí.