Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
Nalezeno: 76x
1
Dnešní
Dnešní
, heutig. Vzorec skloňování urči- tých přídavných jmen jednoho zakončení. Sy. mase. 1.
Dnešní
, ...
1
8
Nešní
Nešní =
dnešní
. Brt. D. I. .111. ...
2
9
Pěší
Pěší, dle,
dnešní
'. Gb. H. ml. III. 1. 532. ?., ť. pěšá (ie, -i), n. pěšie, -í. Vz Gb. H. ml. III. 1. ...
3
6
Dnesnajší
Dnesnajší =
dnešní
. Slov. Bern. ...
4
9
Dnešní
Dnešní
. Myslíš, že jsem d. (že se dám oklamat)? Hoř. 118. ...
5
8
Sócí
Sócí = soudce, dle
Dnešní
. V Brnensku. Brt. D. II. 168. ...
6
6
Dneskajší
Dneskajší =
dnešní
. D. noc. Mor. Brt. D. Také na Slov. Phld. I. 2. 39., Ssk. ...
7
10
Dneší
Dneší =
dnešní
D > dnešího dne List hrad č 41 ř 32. (Mš. ) ...
8
10
Proletarisovati se
Proletarisovati se.
Dnešní
havíř se rychle p-suje. Čes. 1. XIV. 449. ...
9
3
Quadové
Quadové, ův, m., národ za starého věku v
dnešní
Moravě. ...
10
10
Tamní
Tamní od tam, jako od dnes —
dnešní
, zatím — zatímní, potom — potomní. Mš. ...
11
8
Dvojkontraoktáva
Dvojkontraoktáva či subkontraoktáva, y, f. = nejhlubší oktáva
dnešní
soustavy to- nové. Vz Ott. VIII. ...
12
4
Tisící
Tisící, dle
Dnešní
; v obec. ml.: tisíctej, der tausendste. V. T. lépe než: tisícátý. T. ve složení, vz ...
13
6
Letošník
Letošník. Nejsem žádný 1. (letošní,
dnešní
). Us. Šml. — L., os. jm. — L. Jos., prot. v Kr. Hradci, přispívatel ...
14
4
Vršeček
Vršeček, čku, m., vz Vrš (= sloha). Protož my všickni
dnešní
vršečky tobě zpívat budem až na věky. Sš. ...
15
7
Archaismus
Archaismus. O a-mech
dnešní
mluvy spisovné napsal Prav. Hnilička v Učitel. listech r. 1885. ...
16
9
Ballada
Ballada
dnešní
= tragoedie vypravovaná ve formě písně; dříve sloul balladou příběh dobrodružný a podivuhodný ...
17
1
Knihovní
Knihovní, ího, m., jm. podstatné (dle ,
Dnešní
'), úředník, Buchhalter. — K., jm. přídavné, Buch-. K. ...
18
6
Dnešní
Dnešní
. O skloňování i strč. vz Bž. 181. O skloňování na Mor. vz Brt. D. 121 A toho mi d. den neučinil; ...
19
1
Kontribuční
Kontribuční, z lat., Kontributions-. K., berničný: sýpka (vz S. N. ), J. tr., kapital, fond, pokladnice, ...
20
3
Sarmat, a. Sarmata
Sarmat, a. Sarmata, y, m. Sarmatové, jméno národu neprávě za slovanský vydá- vaného. Šfk. S. europští ...
21
2
Příchozí
Příchozí, ího, m., dle
Dnešní
= cizí, host, poutník. P. (-choz m. chod-?). Bž 175. Der Ankömmling, Fremde, ...
22
2
Přímluvčí
Přímluvčí, dle
Dnešní
, fürbittend, für- bittlich, Fürbitte-. P. list, psaní dáti. V. Listy přímluvci ...
23
5
Archaismus
Archaismus. Přidej: A-my jsou zbytky starých pravidel, jsou tvary, jež nepodlehly působení analogie. ...
24
1
Dnešek
Dnešek, ška, n. šku, m =
dnešní
den. Der heutige Tag. Od dneška v témdni (přes týden). Ros. Od dneška ...
25
5
Zaodetý
Zaodetý = zaoděný. Na Slov. V
dnešní
deň príroda slavnosť svoju svätí, lebo je zem krásne zaodetá v kvieti. ...
26
1
Jiří
Jiří, Jiřík, a, Jiříček, čka, Jíra, Jirka, Ji- ránek, nka, na Slov. Juro, Ďuro, Jurko, a, m. J. lat. ...
27
1
Bližní a blížní
Bližní a blížní podlé:
Dnešní
; snad lépe: bližní, cf. háj — hajný, vůle — volný, nižní. Vz -ný. Der Nächste, ...
28
2
Návladní
Návladní, ího, m., dle ,
Dnešni
'. N., der Anwalt, návladce, otrocky dle něm. Anwalt. Lépe: správce (městských ...
29
1
2. Čí
2. Čí, zájmeno přisvojovací, skloňuje se dle „
Dnešní
" : sg. nom. čí, čí, čí; gt. čího, čí, čího; ...
30
3
Staroba
Staroba, y, f. = stáří, letitost, hohes Alter. V s-bě je každému velmi ťažko žíť. Na Mor. Tč. Staroba ...
31
4
Výběrčí
Výběrčí, ího, m., podlé
Dnešní
, der Ein- nehmer, Steuereinnehmer. V. berní a platů, cla (čelný), V., ...
32
1
Dvojí
Dvojí, m., f., n., dle „
Dnešní
. " Zweifach, aus zweien bestehend, doppelt. Za staro- dávna řídilo ...
33
1
Kočí
Kočí = kočí vůz = krytý vůz, Kutsche. Kázala zapřáhnouti do kočího vozu. V. Jatý vezen na kočím voze. ...
34
2
Pondělek
Pondělek, lka, m., pondělí, m. a n.; je-li rodu středního, skloňuje se dle Zna- mení, pakli rodu mužského, ...
35
1
Její, jejíž
Její, jejíž bylo u starých spisovatelů nesklonné. Ale již asi od času Tomáše ze Štítného skloňuje se ...
36
7
Přinésti
Přinésti. Přinositi. Žvt. otc. 47. b. Při- nošovati Ž. kl. (328.). — co. Kdo ví, co večer přinese! Us. ...
37
4
1. Vytráviti
1. Vytráviti, il, en, ení, vytravovati = ztráviti, aufzehren, ganz verzehren; vyten- čiti, zchuditi, ...
38
7
Plniti co
Plniti co: něčí přikázánie, kázánie, St. Kn. š. 36., 108., Hus I. 54 , 297., láhev. KP. V. 180. P. dluhy ...
39
1
Lesní
Lesní, Forst-, Wald-. L. úřad, požár, pych (Frevel), hajný, požitek, řád, právo, škoda, cesta, hospodářství, ...
40
4
Trojí
Trojí, dle
Dnešní
: trojího, trojí, trojího atd.; trůj (zastr. troj), m., troje f. a n. T. = trojdílný, ...
41
1
Krejčí
Krejčí, čího, m., m. krajčí od kráj-eti. Skloňuje se dle,
Dnešní
', gt. pl. krejčích atd.; dle Brt. netřeba ...
42
3
1. Sudí
1. Sudí, ího, m. = soudce, der Richter. V. Skloňovalo se takto. Sg. n. a v. sudia (-ie), g. -ie, d. -í, ...
43
1
Jejich
Jejich m. jich teprv od počátku 15. stol. Ht. Sr. ml. 234. Širší formy jejich (m. jich) užíváme, když ...
44
5
Zapřísáhnouti
Zapřísáhnouti, zapřísahnouti, ul, ut, utí; (zapřisíci, zapřisahu), sáhl, sažen, ení; zapří- sahati, zapřisáhati, ...
45
4
Třetí
Třetí, podle
Dnešní
, der dritte. V. Strsl. tretii, tertius, lit. trečias, prus. tirts, got. thridja, ...
46
1
Druhový
Druhový, Gesellen-. — D. jméno = rodové jméno, Gattungsname. Jg. — Číslovky dru- hové (rodové, tvarové): ...
47
1
Den
Den, den, dnek, denek, gt, denku, dníček, čku, m. Na Mor. a na Slov. deň. Den, skr. dina, lit. děna, ...
48
4
Vrchol
Vrchol, u, vrcholec, lce, vrcholek, vrchůlek, lku, vrcholík, u, vrcholeček, vrcholček, ečku, vrcholíček, ...
49
8
Sžéci
Sžéci. O tvarech. Vz Gb. H. ml. I. 181. S praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 318. —Š se psalo: f, ...
50
7
Platonický
Platonický, platonský. P. rok = 25812 roků. Stč. Zem. 92., ZČ. 1. 181. Ve svých Extasích člověka sebral ...
51
6
Chvíle
Chvíle, chvílinečka, chvilenka. Cf. Mkl. Etym. 92. Ch., got. hveila. Šf. Strž. I. 470. Ch. = doba větší ...
52
1
Hromada
Hromada, hromádka, y, f., Menge, Schwall, Haufen. Ros. H. značí neurčité množství a stává proto u něho ...
53
4
Veleti
Veleti, velím a veli, 3. pl. velejí (Chč. 616. ), velej, veleje (íc, Troj. ), el, en, ení = kázati, poručiti, ...
54
3
Superlativ
Superlativ, u, m. = svrchovatel, der Su- perlativ, lat. S. jmenuje se při srovnávání vlastností, přídavnými ...
55
4
Vyprositi
Vyprositi, il, šen, ení; vyprošovati = prosbou obdržeti, erbitten, erflehen, durch Bitten erlangen. — ...
56
3
Skloňování
Skloňování, sklonení, die Biegung, Nei- gung. V. S. země. S. mysli = náklonnosť, náchylnosť k čemu. — ...
57
1
Í
Dlouhé í píše se od r. 1842. Před tím psalo se: j: gjdlo, namáhánj, vjtr. — Dlouhé í od dlouhého ý se ...
58
6
Den
Den. Cf. Mkl. aL. 111., Gb. Hl. 111. O skloňování vz Bž. 89. V MV. nepravá glossa. Pa. Na Zlinskn pl.: ...
59
2
Ni-, záporná částice, předpona
Ni-, záporná částice, předpona: nikdo, ni-kde, D., nic (vz Nic), ni-jak, Schl., nikoli, nikda, nikudy. ...
60
4
Útok
Útok, u, m. = napadení, náskok, utečení na koho; ve válce = hnání úprkem na ne- přítele, der Anfall, ...
61
2
Příslovečný
Příslovečný, adverbiell. Určením p-čným omezujeme výrok dle místa, času, způsobu a příčiny. 1. P-čné ...
62
2
Pojmouti
Pojmouti (aby dělil pojíti, říká lid pojíti — pojdu, pojmouti — pojmu, vz Gb. Uv. 35. a Jmouti; srov. ...
63
1
Komparativ
Komparativ, u, m., lat., srovnavatel. — K. tvoří se trojím způsobem: 1. u některých jmen prídavných na ...
64
1
Chléb
Chléb (místy: chlíb; ne: chleb), gt. chleba (krátí kromě nom. a akkus. sg. všude é), chlebík, a, chlebíček, ...
65
4
Vejce
Vejce (na Slov. a zastr. v Čech. vajce), e, (v obec. mluvě gt. vejcete), pl. vejce, gt. vajec (poněvadž ...
66
2
1. Přídavný
1. Přídavný. P. jméno, adjectivum, das Beiwort. Př. jméno znamená jakosť n. vztah, který se ne o sobě ...
67
5
Zaplatiti
Zaplatiti, plať (na Mor. zaplac), tě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); zapláceti, el, en, ení; ...
68
4
Uložiti
Uložiti, ulož, že (íc), il, en, ení (někdy: -ín); ukládati, uklásti, ukladu, ukladl, den, dení; uložovati ...
69
5
Zvon
Zvon, u, zvonec, nce, zvonek, nku, zvo- neček, zvonček, ečku, m. Zvon od strslov. zvbn-ěti, čes. vzníti, ...
70
1
Genitiv
Genitiv, u, m., z lat. — Genitiv pl. prv- ního a druhého sklonění býval roven nomina- tivu sg., tedy ...
71
1
Kvantita
Kvantita, y, f., kolikosť, velikosť, Quan- tität, Menge, Grösse, Gewicht, Mass. — K., míra slabik, časomíra, ...
72
1
I. Dativ cíle
I. Dativ cíle. Původní význam dat. jest cíl, směr někam. Brt. Užívá se ho k vytčení předmětu, ku kterémuž, ...
73
2
Po
Po, lit. pa, které starší se býti zdá. Mkl. aL. 68. Předložka po pojí se s akkusativem, dativem a lokalem. ...
74
5
Život
Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček, živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a. Život, skr. gívátu, ...
75
4
Víno, vínko, vínečko
Víno, vínko, vínečko, a (zastr. vínce, e), n. = keř i jeho ovoce, der Wein, Wein- stock. Slovákům víno ...
76
1 - 100
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011