PojmoutiPojmouti (aby dělil pojíti, říká lid pojíti — pojdu, pojmouti — pojmu, vz Gb. Uv. 35. a Jmouti; srov. též Píti, 2. na str. 562. II. dílu slov.), pojmu (půjmu), pojmi, pojma (mouc), mul, ut, utí; pojíti (zastr. pojeti), pojati, pojmu, pojal, pojav, pojat, pojetí; pojímati = vzíti, bráti, nehmen, hinnehmen; zahrnouti v jedno, mitbegreifen, umfassen; chytiti, chopiti, fassen, fesseln, ergreifen; ženiti se, vdávati se, heirathen; vymysliti, denken; pochopiti, auffassen. Jg. Vz Pojmouti se. — co, koho. Pojal Ježíš Petra a Pavla. Bib. Strach, hněv, V., blud ho pojal. D. P. koně (uzdu mu dáti; 2. na pastvě svázati. Mtl.). Šm. Králova milosť má dsky otevříti, pojma najvyššího komorníka. O. z D. Pře- mysl Margaretu poje, po nie věně Rakúsy obje. Dal. 149. P. myšlénku. Dch. Po jeho smrti pojem jeho dceru Šebor, držal to zboží bez překazy. Půh. II. 347. Kterýž z knapuov pojal by ženu. Sedl. Rychn. 7. P. muže, BN., ženu. BO. Pojeli sú těžký boj. BO. — koho odkud, z čeho. Pojmi nás z této nouze. Ojíř. Pojala ho smrť ze světa (se světa. Jel.). Troj., Vrat. — co, koho ke komu, k čemu. Pojmef (cizí král) k sobě lidi jazyka svého. Dal. Král Annu k manželství pojal. Mus., Jel. Pojal k němu náklonnosť. Šm. Každý nápadní vodu na svém gruntu muož ji pojíti k své potřebě. Vl. Zř. 475. Ať nás pojme k sobě zemské po porobě (kdy). Sš. Bs. 12. Buoh pojem k sobě na horu Mojžieše, zjevil jemu to. Št. 302. Pojali k sobě Duchoně a šli k Netolicóm. Pč. 42. Pojal nenávisť k němu. Dch. — koho jak. Helenu bez odporu pojma přivede na lodí. Troj. —koho, se s kým, s čím. P. koho s sebou. V. Ženu s příchovkem. D. Kohout se slepicí, holub s holubici, samec s samicí se pojímá (se páří). D. Mě s sebů pojal do Počenic. Půh. II. 422. Pojíti s sebú syna. Lvice s levhartem pojímali se spolu. GR. Pojem s obú tisíc mužóv udeřil na město. BO. Muži s ženami se pojímají (v manželství berou; tělesně obcují). Mand., Jád. — Flav., Koc. — co, koho kam (do čeho, mezi co, v co, nač): peníze do počtu. V., J. tr. Něco do smlouvy. V. Koně do vozu (zapřá- hati). D. Syna božího mezi stvoření těmi slovy pojímajíce. Trip. Něco mezi stálé ná- lezy p. Sych. Poj mouce v počet i ten rok. Plk. V jednu spřež je pojali. Kom. Koně, někoho, žádosti v uzdu. V., Jel., Br., Sych. Statek v království p. (konfiskovati). Zříz. Ferd. Jakož se přihází, že některý písař ně- kolik svědků společně v jedno svědomí pojme a zapíše. Zř. F. I. (Služebníci) se v to ne- pojímají. Zř. F. L Biřic jednu vládyku pojal v cizoložství. GR. Nahého přiodieti, v dóm pocestného pojieti. Št. 286. Komuž věřím, toho pojmu s sobú v radu. Dal. 110. V to pojímajíce (počítajíce). J. tr. Tehdy pojal ho ďábel do sv. města. Opět pojal ho ďábel na horu vysokou velmi. Sš. Mt. 53. — co, koho nač. Jazyk na uzdu p. Koll. Někoho na radu p. Šm., Dal. Pojímat' koně na uzdu (nebo prostě pojímat koně = uzditi, zäumen). Us. u Přer. Kd. Ktož pojme komorníka pražského na póhon, má právo od něho dáti 3 haléře. Kn. rož. 1. Kůň na se pojímá uzdu. Db. Pojal dceru mú na svój díl a na pravú polo- vici. Půh. II. 399. (Anděl) v libodychém ho- voru pojal duši na horu. Sš. Bs. 6. Vz P. koho k čemu. — (co, koho, se) čím. Po- jatý snem, strachem, láskou, krásou, V., mi- lostí, prchlivostí, marností. Jel. Pojímá di- vením, setzt in Erstaunen. Jel. P. čtoucího rozkoší. Jel. Nemohla radostí se pojíti (obco- vati). L. Něco smysly p. Bs. P. někoho ně- komu otčimem. Št. O věc. obec. 84. Máteř pojem sobě ženú. Výb. I.174. — koho proč: ženu pro statek p. Štelc. Kteří ji pro chlipnosť pojímali. Chč. 411. Radů (instr. příčiny) otce svého pojal dceru jednoho kniežete. Pass. 512. S obecnú radú jinú ženu pojal. GR. — koho zač: za manželku, Kom., za ženu, za muže, za manžela. GR., V. Toho za choť pojala. Kat. 284. P. koho za muž. Dal. 14. A ihned ju sobě za knieniu poje. Dal. 70. Dříve kladl se dativ ženě (m. ženu). Pojal sobě ženě. Vz Dativ (I. 214. a. ř. sh. 12.). — co kde. Ryl příkopy sobě bez mé vuole přes mé dědictví a na mém vodu pojal. Půh. II. 409. Jak způsob člověka sám v sobě pojal (vy- myslil). Kom. J. 21. — kdy. V létech do- spělých pojímají se (v manželství berou). Ctib. Po jeho smrti pojem jeho dceru Šebor. Půh. II. 347. — koho kam od koho. Kristus pojem své apoštoly na horu od lidu obec- ného, radil jim. Št. 302. — co komu. Pojal (vzal) mi hynst i neplatil mi ho po dnešní den. Půh. II. 362. — se = bráti se v man- želství, heirathen: tělesně obcovati, pářiti se, sich paaren, begatten. Husy, slepice, ptáci se pojímají. Us. P. se, o ptácích: pářiti se; o psech a skotu: honiti, běhati, honcovati, pobíhati, hárati se; o sviních: boukati, chrouti se; o kočkách: mroucati, mrňoukati se; o kozách: prskati, bekati se; o zajících: honcovati, ramlovati se; o rybách: tříti se; o liškách: kaňkovati se. Šp.
