Den
Den. Cf. Mkl. aL. 111., Gb. Hl. 111. O skloňování vz Bž. 89. V MV. nepravá glossa. Pa. Na Zlinskn pl.: dni, dní, dňom, dňoch, dňama; v lok. sg. po dňu, ale: ve dne. Brt. Zvóní deň (ranní klekání). Mor. Brt. D. 206. Na den (ráno) byl Václav vy- veden. Us. Vk. Topil až do dne. Us. Dhn. Za dne, so lange es Tag ist, ve dne, bei Tage. Dch. Když už bylo na den. Er. P. 482. Svieťže mi zornička do bieleho dníčka, nech ja nepoblúdim od milej chodníčka. SI. ps. 255. Když sem já jel do polečka, ešče nebyl deň; Mně bude muzika do dně bílého hrát; Ja dybych měl klíče ty ode dňa bílého, nedal bych já svítati až do roka celého; Von povédá vo své milé, že ho ní bel, haž deň bílé; Vím já hruščičku jednu, půjdu já na ňu ke dňu; Svítila mně hvězda od večera do dňa. Sš. P. 207., 260., 293., 370. 384., 392. Za dne jasného. Bj. Deň sedlákóm a noc žákóm najvíc poslu- huje. Glč. II. 217. Ak den za nohy nechytíš, za chvost ho neudržíš (kdo v čas ráno vstává, Bôh mu požehnává). Zátur. — D. = čas od rána do večera. D. vozní, der Fahrtag. Sl. les. D. pracovní, Werktag. Mour. Pracoval celý boží d. Co sem sa k vám nachodíval, dni i noci s tebú mrhal. Sš. P. 350. Tak to šlo každý od Boha (boží) den. Koll. Zp. I. 259. Šenkéřka vykradla šaty z hospody v noci a ve dne zítra ušla. NB. Tč. 148. Dělal v Olešné na den. Arch. I. 164. Třetí hodina na den, totiž po východu slunce. Bdž. 65. Jsú-liť dni krátci; Súdný d.; Jakož světíš den božieho vstúpení na nebe; Když dny svatých světíš; Na však den řiekáme ji (včera). St. Kn. š 4., 5., 12., 16. Dne ni noci přestanúce. Alx. Ve dne, na každé dny, ve dnech. Ž. wit. 1. 2., 7. 12., 36. 19. a j. Večer ukáže, jaký byl den. Bž. Dělati si z někoho dobrý den germ. m.: z někoho smíchy, blázna, žerty, šašky si tropiti, Brt. S. 3. vyd. 175., míti koho za blázna, za šaška, bláznem, šaškem. Ht. Br. 277. — D. obecný, 24 hodin. D. hvězdný (doba uply- nulá mezi dvěma po sobě následujícími horními kulminacemi též stálice; čas, v němž se země jednou otočí kolem své osy), slu- neční (doba od jedné kulminace slunce k ná- sledující), průměrný, pravý, vz Stč. Zem. 106., 107., 111., 166., 167., 761., povinný, přestupný, ib. 127., povinný, poštovní, smě- nečné dospělosti, der Verfallstag, Šp., den co n. jak d., tagtäglich. Dch. Ze dne na den to trvá; Útraty jsou den ze dne (den jak den); Já jsem ho (čepec) měla právě o (v) ten den; Ona den na den pro zuby nikam nemůže. Us. Vk. D. jak moře (dlouhý). Us. Vlk. A to je tak deň jak deň; Daj sa mu napic, něbuďze ca bic do dňa dzevjatého Sš. P. 654., 664. Den ode dne. Ler. 16. dne měsíce ledna. Bdž. 91. Stalo se den matky boží semennej. NB. Tč. 214. Že ja ľúbim, zjaviť nesmiem, pre ňu zo dňa na deň kles- nem. Sl. ps. 197. Měl mi (tu ves) postúpiti pod jistým dnem uloženým mezi námi. Půh, I. 375. Na něho d. co d. očekávám. Kom. Den ote dne. ZN., Št. Kn. š. 48., 149. Deň ze dňa; deň na deň (každý den); džeň v džeň, deň vedla dňa. Brt. D. Dnové, jichžto ižádné zapomenutie nezahladí; Dny počítají velmi se mútiec. BO. Svú smrť před dvěma dnoma věděl. Hr. rk. 53. Před dvěma dnoma. Hus III. 194. Sv. dny ctíti; Kristus třetí den vstal z mrtvých; Na každý den; Dnové všie marnosti již míjejí. Št. Kn. š. 108., 12., 13., 171. Je jich jako dni do roka (mnoho). Brt. Zítra také den bude. Ještě všem dnům večer nepřišel; Druhý d. vždycky moudřejší; Dnem se léto neopozdí. Prov. Km. Nedočkal dne a roka (do roka umřel). Us. Rgl. Cf. Kn. drn. 128. — D. a rok v právích. Den a rok jest celý rok a šest nedělí. Cor. jur. A. LIL Práva měst- ská (manuscr. v brn. zem. arch. pod sign. M. VII. 22.) mají toto pravidlo: Že slovo den, přidané roku, kdež se dí: d. a rok, ten den někteří berú za šest neděl, jenž činí nebo znamená zavitý rok v súdu . . . Jiní pak berú ten den toliko za přirozený den k soudu uložený, kterýž po plném roce vlad- núti nastává neb následuje; jiní pak berú jej za přirozený d., jenž po roce přichází 52 neděle za rok počítaje, neb takový d. rok doplňuje (p. 148.). Kn. drn. 128. — D. = čas, věk. A to bez mé vóle drží po dnešní den. Půh. II. 30. Až i do dnešnieho dne. Št. Kn. š. 13. — Dni = život. Moji mladí dni. Sš. P. 800. Jsou dnové lidští jako tráva polní. Nud. Dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy. Bž. exc. — Den a noc = drnavec obecný, parie- taria officinalis, das Glaskraut. Byl. 15. stol. Cf. Rstp. 1359., Mllr. 76.