1. Vytráviti
1. Vytráviti, il, en, ení, vytravovati = ztráviti, aufzehren, ganz verzehren; vyten- čiti, zchuditi, erschöpfen, auszehren; jídlo ztráviti, verdauen; se, sich erschöpfen, aus- zehren, entkräften, schwächen. Jg. Slov. — co čím. Všecku píci přes zimu dobytkem v-vil. Ros. -- co. Všecku potravu jsme v-li. Ler. Není tedy divu, že vytrávivše brzy okolí plzeňské vojáci rozbíhali se do dalších krajů na picování. Pal. Děj. III. 3. 124. Zhojna jsme si vedli, až jsme vše vytrávili (snědli). Har. II. 22. Tu na mých lidech ležel a je v-vil a za to jim po dnešní den nic nedal. Půh. II. 315. — (co) komu: statek. Žer. To ti v-ví žaludek. Us. Šd. Tu ležel, až mi všechno vytrávil, což jsem měl obilé. Půh. I. 166. Pelyňka mu dobře v-ví. Mus. — se z čeho. Už sa i unavili, zo všetkého vytrovili a ešte len putovali. Dbš. Sl. pov. I. 226. V. se z peněz, z dostatků. Us. — co čím: pitím, obžerstvím. Us.