DvojíDvojí, m., f., n., dle „Dnešní. " Zweifach, aus zweien bestehend, doppelt. Za staro- dávna řídilo se toto číslo skláněním pří- davných jmen neurčitých: dvůj, m., dvoje, f., n. Nyní se těchto forem užívá jen v nom. sg. Svátosť pod dvojí způsobou. Dvojí cti hodný. Lidé dvojího jazyka. D. srdce, mysl. Us. Šátek ve dvoje (ve dvé) složený. Dvoje podobenství. Dvůj žalobník (dvojakého druhu). Jg. Přijde tobě tato dvoje věc. V. D. ví- tězství, d. trest; d. druhu; d. způsobem. Nt.
