DlužníkDlužník, a, dlužníček, čka, m., der Schuldner; opak: věřitel, der Gläubiger. Dlužník m. dluh-tník, vz h před-ník. Věřitele do statku dlužníka uvozují. Dlužníku delší strpení míti a poshověti. Br. Dlužníky hrubě (tvrdě) upomínati. Ben. Věž pro n. na dluž- níky. D. Dlužník splatil již dvě částky od 100 zl.; špatně, vz Částka. D.
dobrý, špatný; učiniti si někoho dlužníkem. Nt. Lichvou z lichvy dlužníka sžírati. Kom. Dlužníka učiniti si někoho (verbindlich machen). V. D. vesele béře, smutně vrací. D. když žádá, pýří se a když má oplatiti, bledne;
Dobrý d. cizího měšce hospodář. Pk. Od špatného d-a i plevy beř. Rb. Od zlého dlužníka i ple- vami beř. Jg. Lepší dlžník ako krevník. Mt. S. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Dáti, Den, Díra, Dluh, Drbalovice, Chléb, Oplátka, Půjčka, Zaplatiti.
