Horlivý
Horlivý = vroucný atd H. slova, Sá., touha, J. Lpř., ctitel něčí. Šmb. — v čem : v povinnostech, Mž. 120., 2., Dch., u víře. Wtr. — H. = nepříznivý, Sárlivý. Súseda, súseda, nebuď mi h-vá, veť ai ty diovku máš, komu že ju vydáš. Koll. Zp. I. 94. Můj Janíčku dobrotivý, budeš-li na mňa h-vý? neb já sa ťa hrozně bojím, kerak já s tebú obstojím. Sš. P. 785.