OffěraOffěra, y, f., ofěra, z lat. = peníz, který se na oltář z pobožnosti klade, oběť, Opfer. n., Opfergang, m. V. O., dobrovolný dar vět- ším dílem peněžní, jejž věřící při pohřebních, svatebních a jiných slavnostních mších k úče- lům kostelním dávají. Vz S. N., Tk. III. 79. Na ofěru n. k ofěře jíti. Ros. Jako čertu na ofěru = nazmar. Prov., Jg., Lb.
