RádRád, a, o, pl. rádi, y, a, adj., užívá se ho jen v nom. sg. a pl. D. V již. Čech. pl. rádi pro všecky rody. Kts. -á v rád stup- ňováno z o: roditi — rád,. Gb. Hl. 141. Komp. radši, rudější; v již. Čech. rejší (razší — rajší — rejší, Bž. 135.); komp. adv. raději, radše, radš, radější, radč, radči, radějše (Hus. I.414) radějie, radějé, raděj (Hus.), na Ostrav. rači (Tč.), ve vých. Čech. rejš. Radši stává u býti, určuje-li se jím podmět sám : byl bych radši, radši bych u vás byl; v jiných případech klade se: raději, radč: raději chci pracovati; radč mně to dejte než jemu. D. Vz konec článku — R. = chtě, s chutí, s veselou myslí, volný, dobrovolný, z dobré vůle; ochotně, bez přinucení, gern, willig. V. Co musím, rád učiním. Co člověk musí, jakoby rád. Us. Hý. Nedělá to rád; Od srdce, celým srdcem rád; Rádo se stalo (tak odpovídají, když někdo za něco děkuje). Us. Dch. Aby potom rádi nerádi táhnouti nemusili. Sl. Uh. I. 153. Rád a s chutí pra- cuje. V. Musil rád nerád to slyšeti. Kom. Rád béře a nerád dává. V. Kdo rád z svého udělí, toho pán Bůh nadělí. Prov. Beř rád, když dávají. Prov. — R., s potěšením, s li- bostí, zalíbením, mit Lust, mit Vergnügen, gern, froh. On to velmi rád jí; Co bys rád? Jest na světě rád; Káráme, koho rádi máme ; Rád by mi to namluvil; Jsem u nich rád viděn; Ty se rády pěkně strojí. Us. Dch. Hoch měl tu holku k zbláznění rád. Us. Já byl rád v tvé přítomnosti. U Lužan. Pm. Ráda piješ, ráda jíš, ráda si pěkně chodíš ; ráda pěkné krávy máš, neráda jim trávy dáš. Sš. P. 540. Neráda robíš, ráda šumně (pěkně) chodíš, ráda dlúho spíš. Sš. P. 541. Ztratila jsem, našla jsem, rozbila jsem, ráda jsem, za ten žbán pána mám; Koho ráda vidím, toho mi dát nechceš. Sš. P. 163., 212. Ráda-li mja matko, ráda-li mja vidíš ? tebe synu ráda, nevěstu neráda. Sš. P. Svůj k svému rád se hrne. V. Rád bych věděí, jak se má. Sych. Rád vidím, že se učí. Bern. Ráda ho vidí (miluje ho). Us. Rád pije, leží. Bern. Jest rád mezi lidmi. Us. Máš mne ráda? (Odpověď: Když tě nevi- dím). Všecko by rád sám pohltal. Rádby všecko všem z hrsti vydřel. Rádby houserem berana vyloudil. Kdo mluví, co chce, uslyší, co by nerád (slyšel). Rád o něm slyší, coby sůl v oči sypal. Rád ho poslouchám, když mlčí. Oči by rády, huba nemůže. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje. Kdo haní, rád má; kdo chválí, rádby odbyl; Tenby rád svou králku provedl. Rád by ho na lžíci (vody) utopil. Mám ho rád, co trn v noze. Mám ťa rád, jako koza nóž. Mt. S. Má ho rád jako koza nůž (pes kočku). Jg. Má ji rád jako vůl otep slámy. U Náchoda. Dř. Rád tam šel co sedlák do kabátu. Vz Bez- děčný. Lb. Kde rádo, zřídka bývej, kde ne- rádo, nikdy. Pk. — Pozn. Při rčení rád bych příčestí činné se vypouštívá. Zabečela kráva, že by ráda na pole. Brt. S. §. 431. Dyž rybu vyloví, ráda by do vody, jak sa dívča vydá, ráda by svobody; Rády by travičky, rády by ke dvoru. Sš. P. 469., 529. — Rád býti čemu, komu. Znaje, čemu jsou rádi a co sobě li- bují. V. Dal mi syna (Bůh), jemuž jsem velmi ráda byla. Br. Rádi tomu byli. Br. Byl rád těm jabkám. Us. u Rychn. Msk. Ja na to nic nedbam, ja temu rad. P. sl. 83. A já su ráda tej. Na mor. Zlínsku. Brt. Císař pro tě nepojede, chudobný tě mine, potom budeš tomu ráda, který pase svině. Sš. P. 297. Jsúci tomu velmi ráda. Kat. 239. Právu byl rád. Dal. 103. Ta bieše božiej cti velmi ráda. Dal. 55. Jo neráda takové řeči. Ehr. 30. Jsem tomu od srdce rád. Dch. Kdo nic nového nevídal, ten i starému rád. Brt. S. §. 109. — z čeho. Zdá se, žes nerád z pří- chodu mého. Ib. §. 200. — R., snadno, leicht. Co se rádo trhá a láme. Velmi rádo vlastní při cizím hyne. Kámen, kterým se často s místa hýbe, nerád mechem obrostá. Kdo příkře přistavuje, rád spátkem padá (rádo se s ním odvracuje). — Jg. — R., obyčejné, gewöhnlich, gern. Kdož se s me- čem rád obchodí, ten od meče často schodí. Kde se kouří, tu rád oheň bývá. Jablko nerádo daleko od jabloně padá. Pro pravdu se lidé rádi hněvají. Jg. Kdo čeho dosti má, rád tím plýtvá. Sych. — Komp. a superla- tiv. Vz nahoře. Slíbil raději toho základu polepšiti než umenšiti. NB. Tč. Než bych já ti věnec dala, raděj bych se rúbat dala, pro věneček zelený z rozmarýnu pletený. Sš. P. 349. Radějše byste mohli mój súd trpěti. Bž. 137. Radější já svú čistú česť chci nésti. Kat. 298. Nežbych Němcu věnec dala, radši bych ho roztrhala; Já tebe radši mám než husar koníčka; Radše mně ukažte inej milej dveře; Holianský pole habe radš nebelo, habe mý srdečko po něm netóžilo. Sš. P. 305., 507., 568., 368. I zdaliť chce pán Buoh oběti a ne radějie, aby se poslú- chalo hlasu božieho; Klaněli se stvoření radějše než stvořiteli; Některý raději slúží ženě než Bohu; Radějše běžíme do pivnice než do kaplice. Hus. 1. 52., 67., 128. Vem ty sobě radše kovářovo děvče; Radš falešné panny nechám; Nežbych sobě vdovce ples- nivého vzala, radši bych já radši do vody skočila; Měla si tys raděj věneček nechati. Sš. P. 95., 181., 197., 798. Svině radějšie volí lajna. Hus. I. 230. Já jsem rači doma než na polu (poli). Na Ostrav. Tč. Když musíš, jakobys nejradší. Prov. Pravíc, že by radější k smrti, nežli k tomu rozlučení svolila. Troj. Radši ho vidím, aby byl dál ode mne. Prov. Než bych byla v ráji, s te- bou jsem radějši. St. skl. A že by ještě radše, tomu byl, aby . . . Háj. Co pak mr- tvých raději hledíš nežli živých? Kom. Ra- dějše toto učiňte. BO. Radše bych s ním mluvil. BN. Raději na statku škodu nésti nežli na cti. V. Kohout na svém smetišti nej- ráději kokrhá. Prov. Jg. — Vz Radosť.
