Dobře
Dobře = ne zle. Ten je na tom nebo v tom dobře, šp. m.: tomu je d. Brt. Už se má d. (umřel). Bdl. Komu je tak d. jako nám, neřežeme sečky kobylám. Sš. P. 543. Lidé tak d. jako nic nečinili, germ. m.: ne- činili téměř nic, skoro nic. Brs. 2. v. 102. Dobře-li jsú se opatřili, lépe jim bude. NB. Tč. 228. Bude d. Št. Kn. š. 10. Ktož sú d. činili. Ib. 15. Nám d. a nikomu zle. Sd. Chceš-li nepřítele míti, učiň někomu d. Bž. exc. — D., vyjadřuje pochvalu. Dobře měla tvrdíc, že ... . Sá. D. na tebe! Us. Brnt. D. lude maju, keři tebe znaju. Sš. P. 541. Mohu-li se o to smluviti, dobře, pakli . . . Půh. II. 350. — D. = slušně, užitečně. D. móžem naději mieti, že ... . Št. Kn. š. 32. Kdyžby kdo dobře (něčeho) žádal. Nál. 214. -- D. = dokonale. D. zachovalý. Václ. XXVIII. D. něčeho si povšimnouti. Us. D. viemy, že . . . Výb. II. 8. A toj' d. viděti, kak. . . .; D. věřiti; Aby lépež lépež milo- vali Boha. Št. Kn. š. 30., 35., 36. — D. = docela. D. vykrmený; Ten se k tomu d. hodí; D. se pamatuji; On to d. ví; Je mu to d. povědomo. Us. Pdl. To dobře učiniti může. Zř. F. I. D. posud není zdráv. Šd. Neb tak d. pravý Buoh v těle v rovu ležal, jako ... Št. Kn. š. 21. — D. = právě. Má-li kdo d., musí při tom přece se báti. Exc. — D. = jinému užitečně, příznivě. Za d. s kým býti, šp. m.: za dobré. Není ve Vídni d. zapsán (oblíben). Osv. I. 71. Aby spolu manželé d. byli; Kakž kolivěk d. se jest tú smrti jiným stalo. Št. Kn. š. 8., 9. — D. = snadno, hezky atd. D. rostlý smrk; d. zakmeněná plocha; vrch křovím d. po- rostlý; strom dobře zakořeněný. Sl. les. To se nedělá d., das lässt sich nicht gut an. Dch. Kosti d. tenčí nežli prst; Vezmi sklo, stluč d. drobně. Db. Když bylo d. na den. Bl. Živ. Aug. 52. A když by d. 10. diel angelóv v nebi. Rkp. Mus. 1834. 240. D. jí na stokrát pohlavkóv dal. BN. D. 200 jich ztopili. BO. Mohli by se d. leknúti božie pomsty; By chtěli, d. by se toho vzeptali na sv. Pavlu; Neb přijdúc pýcha mohla by někomu d. řéci. Št. Kn. š. 4., 18.