Smlouva
Smlouva, y, f. (gt. pl. smluv) = smluvení, snesení, sjednání, die Abrede, Ubereinkunft, Behandlung, Konvention, der Vergleich, Ver- trag, Bund, das Ubereinkommen, Gedinge, Bündniss. Jg. U Opavy smuva. Klš. S. jest na vzájem projevené ujednání dvou n. více osob vzhledem k poměrům právním, které tímto ujednáním a srovnalou vůlí obou stran mají buď vzniknouti aneb změněny býti aneb naprosto pominouti. S. N. Vz tam více. S. písemní, o věci časné a věno, v rozepři, v porovnání, V., dědičná (s domem saským, Ottersd), nájemní, o vyměnění zajatých n zběhů, D., svatební, přátelská, úkolem (per Pausch), Us. Jg., darovací, dávací (o daro- vání, dání), o dodávku, o dodání n. dodá- vací (Lieferungs-), lenní, manská, manželská, námezdní (Lohn-Vertrag), na oko, neplatná, novotná (Neuerungs-), obnovená, o dědičný úrok, o doživotní důchod, odvážná (Glücks-), o pachtu, o sázku, o propůjěku, o úrok), o vydání knihy, pachtovní, plavební, na ujmu věřitelů, schovací, Aufbewahrungs-, plnomocenská, pojišťovací, postupná n. po- stupovací, projednací o pozemnosť, prvotná, půjčovací (o půjčku), rodinná, s jedné strany n. s obou stran závazná, směneční, směnná (Tausch-), spolková (Societäts-), státní, s vě- řiteli, trhová, tržební n. obchodní (Handels-, Kauf-), opatrovací, vychovávací (Verpfle- gungs-), zástavní (Pfand-), zákupní (emphy- teutisch), o pacht myslivosti., J. tr.; jednu n. obě strany vížící, na spolek, obligatorní a liberatorní, odvolatelná a neodvolatelná, o nájem, o pacht (pachtovní), o vydání spisu (nákladní), platně učiněná, podmíněná a bez- výminěčná, úplatná a bezúplatná, zmocňovací, vz více v S. N.; s. z musení a bezděčná, MP., s. pokoje, BO., sepsaná, nesepsaná, Er.; smlouvy státní české vz S. N. II. 315 ; s. celní, na vyučení (Lehr-), služební, spo- lečná, úvěrní, výkupná (Abolitions-), zá- kupní, záplatná (entgeltlich), změňující, Šp., úroční (vz Emfyreuse), Us.; kupní a pro- dejní, lépe: trhová, špatně ovšem: kupu- jící a prodávající, Bs., povozní č. nákladní, mezinárodní. S-u na neurčitý čas, na čas života učiniti; sprostředkovati s-u povozní é. nákladní mezi odesylatelem a povozníkem; smlouvou něco ustanoviti, Us.; s. na novo, frischer V. Dch. S-vu jménem někoho uči- niti. OZ. S. přijímací, der Akceptations- vertrag, o přijetí směnky; s. na jisto a na nejisto, Schluss auf fest und offen; s. strany měnných n. měnečných rozdílův; s. k po- sloupnému n. o posloupné odváděni zboží; zvláštní s, (Separat-); s. o kup a prodej. Nz. S. smluviti, ujednati. Us. K s-ě státi. Čr. S-vu sepsanou vysvědčiti, s-vu nesepsanou bez přísahy seznati. Er. Učinění, udělání, sjednání s-vy. Šp. Výminky ve s-vě; ubr- manskou s-vu vyříci; s-vou město někomu dáti; s-vou někomu něčeho dobrovolně po- stoupiti; ve s-vě s někým býti; s-vu uči- niti, udělati, mezi sebou udělati, rušiti, zru- šiti, protrhnouti, přestoupiti; s někým v s-u vjíti; k s-vě přistoupiti, přikročiti, povoliti, se podati; s-vu ujíti, přijíti (přijati); do s-y pojatí, v s-vě obsažení; tovaryši, účastníci s-vy; smlouvy nedržeti, s-vě dosti nečiniti; proti s-vě udělati, učiniti, v s-vě nestáti. V. Dáti se, jíti s kým v s-vu. Reš. S-vu s kým učiniti, někomu zdržeti (plniti). Br. S-vu věrnou s někým utvrditi. Flav. Přišlo-liby k nějaké smlouvě. Ottersd. Učinil s ním s-u trhovou o dvůr. Břez. 169. S-vu poji- stiti, ujistiti, D., ze s-vy někoho propustiti. Aqu. Lhůta s-vou ustanovená; co dle s-vy jest; hlavní věc ve s-vě. J. tr. S-vám roz- umy a výklady dávati. Act. m. Ferd. Ru- šitel smluv. V. Smluv nezdrželivý. Sych. Pohnati koho z nedrženi s-vy. Zříz. Ferd. S-vu upevniti, zvrhnouti, obnoviti, zdělati; od s-vy odstoupiti; kniha smluv; někoho ve s-ě zastupovati; s. jest neplatna, ničím; to je podlé s-vy; lhůtu s-vou ustanoviti (lhůta smluvená); S. mine, přestává. J. tr. Něco o s-vě dělati. Er. Protržení, učinění, udělání, sjednání, zrušení s-vy. J. tr. S-vu zavříti n. uzavříti, lépe: učiniti, udělati, zdělati, zjednati atd., vz nahoře. Cf. Brs. 2. vyd. 251. S-vu někomu dodržeti, lépe zdržeti (vz na hoře). S-vy ze sjednávání právo berou; k s-vám státi (vz Porovnati); s. mocná jest, třeba že zápis o ní neprošel; výminka, přijde-li k přetržení, se s-y sejde; Kdo smluv nedrží, buď k tomu právem při- nucen. Rb. S-vu plniti, porušiti, přerušiti; výminky s-vy; s-vu k místu přivésti; od smlouvy pustiti. Sp. Pakli mezi rozličnými těžaři tato vešla by s. CJB. 313. Věc jest na s-vě, ist im Zuge des Ausgleiches. Zř. F. I. CXII. Když jeden druhému prodá dě- dictví své a s-u mezi sebú o ten trh učiní. VI. zř. 137. Ktožby s kým s-vu měl a ten mu jí dosti učinil. VI. zř. 73. Jakou s-vu máš s mistrem? Sedl. Rychn. 40. Stav jejich nemá býti pouhou s-vou (manželů), Sš. II. 13:3. A z tej smlúvy Mužík slíbil Klimkovi toho o ty krávy nikdy nezpomínati; Žid se drží poslední s-vy; Že jsú ty s-vy o ten purkrecht mezi nimi tak stály, jakož Štěpán pravil; Oni již s-vu s Tomíkem dokonali o vrchní věci (oben genannt); Na s-ách něco vymíniti; Mámť já s nie s-vu plnú, jedno ať zaručím: A když jsem s niem s-u učinil do konce, řekl. NB. Tč. 7., 65, 162., 192., 210., 285. To pochází z smluv psaných. Bdž. 70. S-vu o trávu s někým na jeden rok udělati; Jestliže by měštěnín s pánem jakou s-vu udělal buď o obilé aneb o trávu na lukách. Václ. II. (Pr. 1861. 26.). V tom přijeli Zmrzlíci a vzali s-vu s nimi. Let. 127. Páni mezi nimi s-vu učinili dobrovolnú. Arch. plz. 1494. Dosti nečiněním smlúvě každá se s. ruší a zdvttiá. Vš. VII. 27. Uka- zovali s-vy o statky. Žer. Záp. II. 151. Zle by to bylo, kdyby kdo měl v tě naději smlouvati, aby potom s-y nedržel; Ukáže-li při mém tam příjezdu, že jest něco mimo s-u dělal, že ho nechci ve škodě nechávati. Žer. 313. Bratr nechal s-vy. Hus II. 287. Již se o ty peníze mezi nimi s. stala; Že jsem na ty s-vy list jemu vydal na 40 hř., jakož jsem je měl v základě; Chci to uči- niti tím listem, jakož jest učiněn na tu s-u; Mezi nimi s. se stala a na to poklid učinili; Jsem s-vu učinil se svými sestrami pod zá- kladem stem hř.; Vzal jsem s ním s-vu; Tu s-vu si zaručili a na to poklid vzali. Půh. I. 200., 351., II. 307., 500, 514. (Tč.). Na čem se zakládaly s-vy; každý měl pří- povědi a slibu svého držeti; čeho potřebí k platnosti slibu a závazku každého; čeho neměli slibovati, vz Rb. str. 179.—184. Které smlouvy a sliby byly neplatny; o výminkách a jich účinku; kterak se měly pochybné s-vy vykládati; kdy se měly s-vy plniti; v s-vách na koho vztahovala se škoda a nebezpečenství, vz Rb. str. 184.—187.; Vš. 569. O utvrzení s-uv a závazkův; ke komu měl věřitel nejprve hleděti maje rukojmě; o závazcích a těžkostech z rukojemství vzcházejících; na kom.se měl rukojmě ho- jiti, vz Rb. str. 207.- 209. O smluvení-se, postupování práv; Co můžeme jiným po- stoupiti; o prominutí práv; kterak a kdy pomíjejí práva osobní a věcná, vz Rb. str. 210. - 214., 272. Vz Čeládka, Dar, Půjčka, Spolek, Svěřený statek, Škoda, Trh, Zá- vazek, Žer. Záp. 26., 27., 37., 42., 51., 144., II. 59. Jitřní neb ranní déšť a večerní s-va, obě nestálé. Mus., Č. — S., narovnání (Ver- gleich) jest dvou nebo víc osob o ji3tou věc odpořilou dobrovolné smluvení-se a spokojení. Rb. S. jest spokojení osob o to, což mezi nimi na odporu bylo. Pr. měst. Za s-vu někoho žádati. Flav. O s-vě a vý- povědi ubrmanské, v čem záležela a kteří byli její účinkové, vz Rb. str. 128.