Píleti
Píleti, 3. os. pl. -ejí, el, ení; píliti, 3. os. pl. -lí, il, ení; připíliti = pilným býti, snažiti se, přičiniti se, sich befleissen. Píleti = pospí- chati; dorážeti na koho, aby práci nějakou brzy dokonal. Mřk. Slov.: pilovať. Hý. — čeho: poctivosti, statků. Jel. Chudoby píleli muži svatí. Ev. Mat. 59. Přísného života lidé v starém zákoně i mimo nazireat píleli; Ti- chosti a poklidu p.; Přátelské služby p. Sš. L. 11., 13., 20. — kde. Nemálo také cizinců v nenečetných lázněch krajiny té zdraví svého pílelo. Sš. L. 66. — kdy. Velí pán, abychom ve svých přech k bližnímu lásky píleli. Sš. L. 74. — Kon., Hlas., Ráj. — oč: o zisk. Kon. — s inft. Pílí neduh uléčiti. Kon. Ulysses pílí Paridovi uškoditi. Troj. — čím čeho. Brannou rukou pílíce svých práv s nebe spadli. Ráj. — Výb. I. 166. — aby. Pileše, aby mohl jieti (zajati) Trolla. Troj.