Plný
Plný. Cf. Mkl. Etym. 236., Šf. III. 582. Divadlo, sedadla jsou plna. Us. P. tvary těla, líčko. Us. Vykládati na plná ústa něco. Kos. Budúť nám zde plni stoli. Dal. — čeho = něco hojně obsahující. Mám plné ruce práce; Jest ho p. dům (o živém hochu); Nalezla mi toho plná hlava. Dch. Plna jsou nebesa slávy tvé. Mž. 37. Plna zpěvu je ta chasa ptačí. Hdk. Dal mu plnučičku plnú kapsu zlata Er. Sl. čít 75. Hvězd byla plna obloha. Hrts. Chování jeho bylo plno dvornosti. Postava plna půvabu Osv. Oči plné lásky. Čch Čelo plné mraků; P. odvahy; Plný touhy zpěv. Vrch. Všie šle- chetnosti hojná. Krist. 1. b. Kteréhožto danie desky plné jsou. Vš. 251. Uzře mnohé krmě pln stól. Jiří. Um 93 Jsúc plna rozkoši. Hus III 95. Pln ducha sv.; Košík šafrána plný. Pass mus. 278., 400. Jiných pušek maš pln (cf. List. fil. 1886 412.) krám. Mst 200. Pln chuti Št Kn. š 46. — Zby- tečno. Život plný útrap m život klopotný; Jest pln veselosti, smíchu, klevet m.: samá veselosť, samý smích, samé klevety. Brt S. 3. vd 179 3. — čím = naplněný, nacpaný. Brt. 8. 3 vd. 62. dole. Peň plný včelami; Dvanáct vriec bylo hotových plných pe- ňazmi; Tito krsniatku do križmy nametali plný vankúšik zlatom a striebrom. Dbš. Sl. pov. I. 430, III. 69., VIII. 19. Má roľo za- rostené a pýřem plné Slez Šd. Plný lidem chrámu střed i strany. Hdk Za vol. 9. Síně plné lidmi pestrými. Osy. 1885 905. Wtr. Plný oblôček pierkami. Čjk. 56 Vaša zem je plná úskokami. Zbr. Lžd. 75 Vdovami a sirotky takméř všecky kouty jsou plny. Vod. Leží v barine plnej žlčou žltou. Sldk. Mart 2. Vz Žluč. Ale mi jeho milosť po- slala dvě lahvičky plné vodou. Sl. let. II. 11. Ten rybník mají naháněti tak, aby byl pln vodú. Arch. IV. 211. Až keď už plný bol košík jahodami a plné bolo srdce šuha- jovo láskou k dievčaťu, sasadli si pod buk. Dbš. Sl. pov. VIII. 19. — v čem. Sv. Prokop byl ve všem těle plný (ne hubený). Hr. ruk. 63. — P. = celý, dokonalý atd. P. chmat. Tš., ton, Zv., slad., Zpr. arch. VII. 31., stín, ZČ. III. 8., cit, smysl slova, Dk., tlak, Šmr.,shromáždění, Tk., samostatnosť, J. Lpř., den(kdy je úplně jasno), Kodm., rozvoj, prav-divosť, forma, Tš., léta, die Volljährigkeit,Mour., pán země uherské (neobmezený),Mus., měsíc, cf. List. fil. 1886. 414., verš,Tf., oblouk mostní, NA. IV. 230., léto, Hrts.,vous, zář luny, volnosť, Vrch., desítiletí,Osv., tvar slova, Jir., víra, poznanie, na-děje, pokánie, odplata. Št. Kn. š. 8., 25.,29., 30., 79. Živ jsa v plné volnosti. Vlč.Nyní měl plnou toho jistotu. Šbr. Majícena to p. pozor. Wtr. Byl v plném ohni;Vše bylo v p. květu; Zemřel v plné sílemužného věku. Hrts. Hodný plného uznání;Přivésti něco k plné platnosti. Ndr. V plnéslávě. Čch. Z plna srdce někoho nenáviděti.Osv. Něčemu plnou víru přiložiti; Cit vlaste-necký vzmáhal se plnou měrou; Kdo chcejaro v plné poznať kráse. Osv. Tu leželi p.týden. Let. 147. Páni té moci nemají, nežtoliko v plném súdu zemském. Vš. 179.Poviem p. pravdu; Chci s ním p. právapožívati. NB. Tč. 125. Ve 14 dnech plnýchod rozsudku má se ohlásiti. Bdž. 147. Tentolist má v své plné moci zůstati. Tov. 6.Na plném soudu seděti. Zř. F. I. B. XXV11I.Domnění řídko samo plný důvod činí nežod polu plným důvodům dává pomoc. CJB.417. Naději plnou měj v p. Boha. Výb. II.42. Takovú ruoznici uložiti plnú moc mějte.Arch. V. 384. Byl po svém otci hospodářemplným Půh. I. 229. Proste, ať radosť vašeplna bude. Hus II. 192. Proste Boha plnúžádostí; Plnú žádostí Boha milovati. Št. Kn.š. 43., 122. Vojín v plné zbroji; S p. vědo-mím něco konati; Návrh ten došel plnéhosouhlasu; V plné své kráse; Vyplouti pl-nými plachtami; Vlak ujíždí plnou parou;V plném znění, počtu. Us. Pdl. — P.= hrubý.P. plátno. U Jičína na Mor. Brt. D. 249. — P. per ellipsin. Plná ho mrzí = opilec. Bdl. — P. Mlýn, Leitersdorfer Niedeimühle, mlýn u Dešné ve Slez.