DobrýDobrý. Bž. 27., Brt. D. 120., Mkl. Etym. 47. — D. = udatný. Za Dal. přidej: 47. Když ta dva dobrá druhy proti sobě hnásta. Výb. II. 44. — D. = urozený, šlechtický, adelig. Tov. k. 117. Pan Lev bude obsielati pány i jiné dobré lidi k tomu sjezdu. 1477. ,Já jsem lepší než ty', Us. u Čechů při do- kazování slovutnosti a starožitnosti rodu svého v soudu zemském. Pal. Rdh. I. 178. D. družina. Ib. A to jsem jemu řekl z hněvu svého, že nejsi tak dobrý jako já. NB. Tč. 246. Vz D. = u juristu (ku konci) = D. = potřebný, užitečný, spolehlivý. D. firma. Us. Pdl. Debe byl co dobryho, ďál by řemeslo. Mor. Neor. Dybys býł co dobrého, neděláł bys toho. Brt. D. Dobré se zlým promíšané tratí hodnosť svou. Mor. Tč. Krt v dobrých lukách rád ryje. Alx. V. (Anth. I. 3. vyd. 33.). Kak jest dobrá věc čísti písmo sv. Št. Kn. š. 3. D. vášně. Ib. 3. Bude ti ešče kdysi dobrý = budeš vyhledávati jeho rady, po- moci; Bude ti to dobré. Brt. D. 206. — nač. Dřevo jaborové na húsličky dobré. Sš. P. 143. Obilí na mouku dobré. Us. Žito je na slámu malé, ale na klas hrubě dobré. Brt. D. — k čemu. Skutek dobrý k spasení. Hus. Vz Rozum. — do čeho. Ten kůň je d. do tahu (do táhy. Vz Táha). Us. — jak. Dobir mi jest zákon úst tvých nad tisíce zlata. Ž. wit. 118. 72. — D. =
dokonalý. D. vodič tepla. Us. Pdl. D. vychování, or- ganisace, Us. Pdl., seno. Sl. les. Dobrý dobre žije, od zlého sa kryje. Slov. Tč. Dobrý má dobrú náděj ze života svého; Někdo od chudobných předků dobrý je potomek a někdy z vzácných rodičů darebný holomek; Zlý vícej nežli dobrý v světě lásky mává (mívá); To dobrému je za dobré, čo je dobré v sobě a ten zlosť má za dobrú, kdo je zlý v osobě; Dobrý v ščastí i v neščastí dobroty nezmění; Dobrý klamstva nemá v skutku a luhárstva v řeči. Glč. II. 109., 124, 301., 308., 309. Dobrého si založenie. Anth. I. 3. v. 34. V dobré víře skončiti. Výb. II. 18. Nic tak dobře dobrému nesluší jako žádnému neškoditi a, komužkoli móž, dobře činiti. Vš. 9. Nevidí se nám, by to dobré bylo. Pass. 14. stol. D. muž chtěl každému dáti dobrý příklad; D. dřevo, ovoce; Nenie sama v sobě dobra nikdy lež. Št. Kn. š. 32., 33., 44. Dobrý dobrým se obchodí; Dobrý do- brého se snaží. Bž. Co dobrého jest, bývá také nesnadné. Sb. uč. Čo sa dobré vidí, to čiň i u lidí. Tč. Ne to dobré, co dobré, alebrž, co se komu líbí. Lpř. — D. = mravně
dokonalý. D. skutky, Št Kn. š. 17., Pass. 14. stol., mravy. Alx., Vlč. — D. = laskavý, vlídný atd. K někomu d. Dch. Po dobrém s ním nic nespravili. Us. To je člověk nad míru dobrý. Us. Ten se nedá na dobrou (cestu i. e. nepolepší se). Us. Kšk. Je dobrý, jako boží chléb, Šmil., jako kuře, Pk., že by ho mosel pohledať, jako máslo, Brt., jako léto. Hkš. Na výbor dobrý chlap (velmi dobrý). Val. Brt. I). Beďte (buďte) na mě dobra. Brt. P. 121. Na toho musí člověk s dobrou. Us. Vk. Děkuji vám, bratři milí, co ste na mne dobří byli, už musim od vás; Bývaj, mužu, byvaj dobrý, nechodívaj do hospody. Sš. P. 456., 668. Dobrý dobrou má odplatu. Sv. ruk. 231. Dobří lidé, d. milosť, d. myšlení; Protivenstvie s dobrú myslí trpěti; Čaká s dobrou myslí božieho smilo- vánie. Št. Kn. š. 2., 33., 78., 20., 50. Dobře čiň každému obzvláště dobrému. Tč. D. slova se nekupují; D. člověk brzy se slituje. Bž. — Ironicky. Člověk pro zlosť dobrý, gut zum Aergern. Dch. — D. vůle = postoupení, cessio. Da einer dem andern Erbgründe o. sonst eine andere Gerechtigkeit mittels der Landtafel o. eines Briefes, dobrá vůle ge- nannt, abtreten o. übergeben würde. Vern. LO. fol. 129. (Tov. 132.). Tov. 102., 129., Jir. Zř. zem. 32., 35., R. 2., O. 30., Tk. II. 322., Nál. 157. Z dobré vóle. Št. Kn. š. 35., 115. Ktoby komu chtěl dobrú vůli na listy dáti. Vl. zř. 382. — D. vůle = hody týden po svatbě. Us. u Chrud., Počát., u Kr. Hrad. Kšť., Brv., Kš. Také pozvánky. Kšť. — D. vůle = postoupení, list postupný, die Cession. Sl. les. — D. = přející. Dobrý buď jinému ne sebe (sobě) samému. Glč. II. 281. — D. = hojný, veliký, znamenitý. Dobrá partie. Hrts. Někoho v dobré cti míti. Šmil. I. 43. D. kus cesty ušel; Najedl se do dobré chuti (dosyta); Dobrý (pilný) pozor dávati. Km. S dobrou nadějí se bráše. Výb. II. 44. D. naděje. Št. Kn. š. 32. Tři sta zlatých uher- ských dobrých na zlalě i na váze. 1449. Mus. 1880. 404. — D. = vnitřně silný. Ještoj' sú s dobrým rozmyslem složili tuto vieru. Št. Kn. š. 13. — D. = Hledím, aby sem mu pod najlepšum dělal = co nejlépe. U Opav. Klš. D. knihy; Ani by bez viery jiné věci dobré mohly býti; Berúc od nich dobrý příklad. Št. Kn. š. 3., 7., 27. Na poslední řádce za Mus. přidej: , Smil. — D. = mnohý, drahný. Dobré půl hodiny zde byl. Dch. Už mu je dobrých 20 let. Us. A tu dobrú hodinu pobyv. Pass. 14. stol. D. úroda. Št. Kn. š. 22. — D. = příjemný, lahodný. Čo tu dobrého slýchať? Ht. Sl. ml. 210. Dobró noc, dobró noc, ale ne každému, jenom té maměnce, kerá mně dá dceru. Sš. P. 471. D. ovoce, bydlo. Št. Kn.š. 7., 35. — D. u ju- ristů. D. zdání znalců, der Befund. Šp. Pomoz, kdo dobrý (člověk = smírčí). Km. Já to naň provedu dobrými lidmi, kteříž při tom byli; Ten má odklad takový učiniti, kterak podlé Rady dobrých lidí umluveno bude; Jmá jej za d. člověka. NB. Té. 49., 101., 287. Mám d. lidí dosť; Mám naň stolík dobrých lidí, což mi k mému právu potřebí. Půh. 1. 297., II. 345. Vybeřte sedm d. mužů dobrého svědectvie. Pass. 14. stol. Dva dobré člověky kdyžby na místě svém která osoba vyslala. Václ. IX. — Dobré. Býti s někým za dobré, mit Jem. auf gutem Fusse leben. Dch. D. osob soukromých, das Pri- vatinteresse. J. tr. Co chce býti lepším, bývá často nepřítelem dobrého. Dch. Teď je mi to k d-mu. D-ho pomalu, často a hodný kus. V Kunv. Msk. To ti nevyjde na dobré. Us. Pík. To ti bude k d-mu. Us. Brt. Nikdo mu to nemá za dobré. Vk. Kněžna věděla, že to není s dobrým, dass es nicht mit rechten Dingen zugehe. Němc. V. 291. To máslo není s dobrým. Kld. Nejsou za dobré; cf.: Nejsou spolu na jednom stání. Vz Stání. V dobrým sme se sešli, v dobrým se roze- jdem. Sš. P. 625. Účet k d-mu, počet k lep- šímu, die Gutrechnung; Někomu něco na příští rok k d-mu připsati. Šp. Též u vás muož věc některá slúžiti k obecnému dobrému a poctivému. NB. Tč. 267. Soudím, že by to s naším dobrým bylo. Abr. V. 348. To jest s dobrým toho sirotka. Žer. Svój život v dobrém vedúce. Výb. II. 18. Zdálo se jim za dobré; usoudili za dobré. V. Příhody ty vyšly v dobré. Kom. Že s dobrým sirotka toho jest, aby ... Žer. Chceme všecko, což k dobrému a poctivému tohoto království jest, učiniti. Zř. Fr. I. B. VIII. Pro vaše lepšie d. dali jsme k věčnému jmění jejich kusy. 1495. Tč. Měl se mnú na dobré přijíti, sich ausgleichen; Pro kostelní d.; Ten mi list vzal z truhly s mými klenoty a s mým dobrým. Půh. 1. 193, 195., II. 29. Chceli kto mieti odplatu, činiž dobré dobře; Menšie d. pro lepšie d. má opuštieno býti. Hus I. 215., II. 171. Zloba zlým se vždy obrátí, dobré se dobrým vždy otplatí. Alx. V. 503. Viera jest kořen všeho d-ho; I dá nám (Bóh) nemoc pro naše dobré; Dobrá milosť všecky věci obrátí k d-mu tomu, ktož mi- luje Boha. K zemskému d-mu, pro obecné d. Št. Kn. š. 7, 9., 34., 156. D. světské, nebeské. Št. Kn. š. 22. Čiň dobře a d-ho naděj se; Raději málo d-ho, než mnoho špatného; Větší d. s větší prací přichází; Vrtké mysli i dobré se znechutí. Lpř. D. nad zlým vítězí; D. se snadno zapomíná a zlé dlouho vzpomíná; Zlý na nic d-ho nemyslí. Bž. — D. v botan. D. mysl = dobromysl obecná. Cf. Rstp. 1175., 1174., Hdk. C. 377., Sbtk. Rstl. 278., Mllr. 74., Dobromysl. — D. Voda, Brünnel, městečko u Kaplice v Buděj.; Dobrawoder Mühle, mlýn u Jesenic; Dobra- woda, ves u Petrovic a u Pelhřimova (tato také: Gutwasser); mlýn u Plzně a samota u Mníška; Dobrawuda, vsi u Mnichova, u Ledče a Něm. Brodu; Dobrowod, ves u Teplé; Gutenbrunn, ves u Chotěboře; Gutwasser, vsi u Budějovic, u Pacova, u Ústí nad Orlicí, u Březnice, u Klatov, u Telče, u Křížanova, u Sušice (také St. Günther); samota u Bu- dějovic, u Klenovic, u Ml. Boleslavě ; osada u Jihlavy; koupele u Jemnic a u Třebíče; D. Voda Hořejší, Ober-Gutwasser, D. Voda Dolejší. Unter-Gutwasser, vsi u Hořic. Cf. S. N., D. ol. VII. 115., IX. 3, 4., 107., Blk. Kfsk. 1298., Sdl. Hr. I. 127., 129., II. 276., III. 302., IV. 369., S. N. D. Voda, ves na Slov., kde jest J. Hollý pochován. Pokr. Pot. I. 34. D. Pole. Tk. V. 219., Sdl. Hr. I. 69., 97.
