Porok
Porok, a n. u, m., strsl. po + r?k? = dedecus. Mkl. B.24. — P. = výčitka, pohanění, porobování, hana, hanba, der Tadel, Schimpf. Bez hanby a poroka zahynul. Troj. P. ne- vzdělanosti utkví na něm; Nač ubíhati v p. naivnosti? Nechtěje se do lidských hub dáti a v p. uběhnouti nevědomosti. Kos. Ol. 1. 8tí., 240., 59. P. biskupovi vytčený. Sš. 11. 295. — P., urážka, pohoršení, der Anstoss, die Beleidigung. Bez p-ka (s odpuštěním, z dovolení, krom dobrých lidí). V. Dám ti bez poroka (enono). Ros. Bez p-ka. doktor, písař atd. = za nic. Ros. — P., uřknutí, das Beschreien. Kom.