Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:2   Strana:0896


    Právo, a
    Právo, a, n., právíčko, strč. pravda, vz Pravda (ku konci). P., das Recht, ein Wort derselben Anschauung entsprossen, wie das lat. rectum, das deutsche Recht, das franz. droit, das was gerade, was recht ist, im Gegensatz von křivý (krumm). Die allge- meinste Bedeutung ist als Recht, jus: právo káže, přeje = jus jubet, favet. Gl. 265. — P., co pravé jest, sama přirozená slušnosť, spravedlnost, s pravdou se srovnávající, das Recht. Neb tomu za p. chtiechu, aby takež dievka zemiú vládla. Dal. 15. (8. 5.). Což mi za p. najdú. Půh. I. 235. Nelze tomu po p-u (füglich) tak říkati. Dch. Jest s p-vem, abych něco své čeledi přichystal. BO. Kdež p. a spravedlnost uděluje tak mnoho jednomu jako druhému. V. Byloby mi s právem toto svaté tělo pochovati. Leg. Za p. komu dáti (posvědčiti). D. — P., mravná mohutnosť či- niti n. nečiniti něco a od jiného žádati, nechť ta mohutnost má základ v zákonech neb jaký- kolivěk, moc, das Recht, die Berechtigung, die Befugniss; ustanovení a zřízení nějaké, božské i lidské, též sebrání zákonů jedno- rodých, das Recht, Gesetz. Jg. Právo asso- ciační n. spolkovní, božské, ku brání n. při- jímání něčeho, břemenní, Last-, břežní n. pobřežní, cechovní, Zunft-, celní, k cestě n. cestní n. cesty, církevní, Kirchen-, jus cano- nicum, císařské n. světské, civilní n. občan- ské (naproti vojenskému), částečné, české, člověcké, dědické, dědičné, desátku, jus de- cimandi, dobré, domácí, doživotné, ku dříví, Holzungs-, dôchodkové, Gefällen-, duchovní, das geistliche R., dvanácti desk římských, exterritoriality, federační či spolkové, filo- sofické (přirozené, rozumové), haldové (vz doleji), hlasovací (vz doleji), honební, jus venationis (vz myslivecké), horní, Berg-, o hostech, hostinské, hraničné, chudobní, chudoby, Armen-, všem jednostejné, kapu u. odkapu n. kapaličné, Dachtraufen-, kladné či positivní, konířské n koňské, konšelské, kopecké, korunní, kostelní, kotcovní, ko- tevní, královské, jus regale, krevné, kruté, kupecké, lenní, lepší (vz doleji), lesní, li- stovní, Urkunden-, k lovení ryb, majestatní n. veličenské, manské, meče, jus gladii, měst- ské n. měšťanské, j. civitatis, mezinárodní, k udílení milosti, Begnadigungs-, místní, mistrovské, Meister-, mlecí n. mletí, moci otcovské, jus patriae potestatis, mrtvé (er- loschen), myslivecké n. myslivosti n. k my- slivosti n. k vykonávání myslivosti n. ho- nební, k náhradě, der Entschädigungsan- spruch, námořní, nápadní, nápadního zakro- čování v statky, národní, k navrácení, Rück- ersatz-, německé, k nepřijetí něčeho, nepsané, první noci, jus primae noctis, nové, (donu- cené) obrany, das R. der Nothwehr, občanské = civilní, obecné, die Gemeindegerechtsame (vz doleji), obchodní, jus commercii, k ob- chodu domovnímu, die Hausirbefugniss, oby- čejové (z obyčeje vzešlé) n. zvyklosti, ob- zvláštní n. zvláštní (privilej, vz doleji), od- měnné = odplatné, odplatitelné, odplatné n. odměnné, jus reciprocum, die Reciprocität, v odpor pojaté, odúmrtní, odvetní n. odvetu = odplatné, jus talionis nebo retentionis, das Vergeltungsrecht, osobní, jus personale, Per- sonen-, osobní k věci, persönliches Sachen- recht, k pasení n. k pastvě n. pastvy, jus pascendi, das Weide- o. Hutrecht, patronatní, jus patronatus, pěstní n. právo silnějšího, jus manuarium, Faust-, k plavení n. plavní, pobřežní (břežní), Strand-, podací, jus prae- sentandi n. praesentationis, Praesentations- recht (zu einer Stelle), k podání žádosti, Petitions-, podporné n. pomocné, Subsidiar-, pohledávané, k pohledávce, pomocné = pod- porné, pořické, poručnické, positivní = kladné, posloupnosti, postíhající, Regress-, postou- pené, jus cessum, postranní, k poště n. po- štovní, die Postgerechtigkeit, k poukázání něčeho, Anweisungs-. pozdější, požitečné, k požívání něčeho, jus ad vitam, Nutzungs-, předkoupení n. přední koupě n. předkupní, Vorkaufs-, k věci nějaké přibylé, přirodilé n. přirozené, jus naturale (angeboren), přísné, přistvořené, privatní n. soukromé, promlčené, propadlé (lépe: prošlé, mrtvé, uhaslé), pro- pinační n. vystavovací, k průhonu, Trieb-, průmyslnické (ku provozování průmyslu), prvorozenství, jus primogeniturae, psané, řádné, řemeslnické (ku provozování řemesla), římské, říšské, rodinné, rodné, všem rovné, rozbitečné n. troskotné, Strand- (Sš.), roz- umové — filosofické, k sedání před soudem, der Sitz beim Gerichte, sedlské, sirotčí, skladní, slovanské, slušné (vz doleji), slu- žebné n. služebnosti n. k služebnosti, Servi- tuts-, směnečné, k srážce, soukromé n. privatní, spolkové, spolkovní, sporné, stálé, k stezce (na Slov. ku chodníku), stané n. ústané n. kontumace (vz doleji), staré, státní, stavné (vz Obstávka), stavovací, Sistirungs-, stolní n. ku stolu, Tisch-, světské, svrchovanosti, špatné, territorialní, vložiti n. vpustiti trám do cizí stěny, das Balkenrecht, k trestání na těle, Züchtigungs-, trestní, trhové n. tržní, troskotné = rozbitečné, tržní = trhové tuhé. uhaslé (mrtvé), ústané — stané, ustanovené, ústavní, útrpné (peinliches R.), úvodní, o užit- cích a potravách, válečné, várečné, na věci, jus in re, věcní n. k věci, jus ad rem, ding- liches R., veličenské, Hoheits-, věnné, ve- řejné, vinniční, vladařské, vládní, vlastnické n. k vlastnictví, jus proprietatis s. dominium, Eigenthumsrecht, vlčí (psí třidcátek), das R. des Stärkeren, k dešťové vodě, k vedení vody, jus aquae ductus, vojenské, jus mili- tare, volební, výčepní, vydávací, Verlags-, vydržené (ersessen), výhradní n. výsadní, das ausserordentliche Privilegium, vyhražené, vorbehaltene Befugniss, výkupu, k výplatě n. výplatné, k vyrovnání dluhu dluhem, Compensations-, výsadní = výhradní, vy- stavovací = propinační, o výtržnostech, vzá- jemné, k zadržení n. zadržovací, Detentions-, záchrany, Berge-, základní, Grund-, záko- nické, k zakročení, Interventions-, zamítací n. k zamítnutí, zápisné, k zástavě n. zá- stavné, Pfand- (vz doleji), zástupné, zavrho- vací, Recusations-, zeměpanské, die landes- herrliche Befugniss, zemské, zvláštní = ob- zvláštní, zvyklosti = obyčejové (vz doleji), k žalobě n. žalobni, Klag-, žírné (k pastvě), živnostnické (k provozování živnosti), života i smrti, jus vitae et necis. Br., CJB., Dch., Er., Gl., Jg., J. tr., Nar. o h. a k., O. z D., Pr., Pr. měst., Půh., Rb., Řd., Rk., S. N., Sš., Šp., Th., V., VŠ. Vz S. N. P. stané n. ustané v strčes. právě dávalo se na ty, již k soudu se nedostavili, tedy = odsouzení in contumaciam (vz více o tom v Pr. 1869. str. 772. a násl. P. stané, že původ k soudu stál a pohnaný ne. Pr. P. stané, ustané, stálé, die Kontumacirung. Hynek ze svévole ne- chtěl státi ku právu, pročež jej Proček podlé řádu starodávního právem zemským ustál. Půh. ol. 1406. f. 44. Anfänglich wurde der Geklagte gleich kontumacirt, wenn er beim Ausrufe seines půhon nicht erschien: při vyhlašování póhonuov to stané právo aby změněno bylo a tak kvapně při vysvědčo- vání póhonuov ústané právo dáváno nebylo, než teprv po vysvědčování všech póhonuov i slunečných, kdož by již ku póhonu ne- stál, na toho aby stané p. dáno bylo. Sněm. p. k. 1. 55. P. odstoupení, upuštění od svých práv, Bs., haldové (na místo pro haldu, vz Halda). Vys. P. nápadné k tomu statku měli. Sš. L. 33. Pán v odpovědi své všeli- kému p-u rodnému výhost dávati zdá se. Sš. J. 51. Stát může použiti toho práva donu- cené obrany trojím způsobem, totiž 1. způ- sobem předstižným, per modum praeventio- nis, 2. zp. obhajným, per m. defensionis, a 3. zp. zadosťčinivým, per m. satisfactionis. MP. 187. P. mluvy, der Sprachgebrauch. Sš. II. 404. P-va královského hned svým naro- zením dosíci; p-va výhradného uděliti; p-va svého se vzdáti. Sš. Mt. 35., 48., 84. Dům pod p-vem městským, ein dem Stadtrechte unterliegendes Haus. Václ. II. Děli se p. na dvé, totiž na p. obecné, kteréž se vůbec na všeekny vztahuje. Kol. 1. Mimo ty rozdíly práv jest také p. zvyklosti a při tom se má šetřiti, aby nebylo proti spravedlnosti a do- brým mravům, das Gewohnheitsrecht. Kaž- dého dne i svátečního k žhářům p-vem útrpným může se přikročiti. Kol. 18. Právo obzvláštní (zvláštní), které se toliko někte- rých osob vlastně dotýče a na jisté krajiny aneb města obzvláštně se vztahuje. Kol. 1. Slušíť věděti, že list práva zvláštního v tom dělí se od zápisu; neb ten list drží v sobě toliko právo zvláštní, ale zápis drží právo obecné. CJB. 417. Pravím, že k těm dědi- nám lepší právo mám (ein stärkeres R.), nežli kto jiný. O. z D. Lepší p. míti. Vš. Neb což jest nejobecnější odpor, aby krátce odpíral svým jménem a že chce ukázati před pány lepší p. Zř. F. I. f. 37. Páni nalezli, že Markéta k tomu statku lepší p. má než Jan z Rokytnice. Tov. 81. K niežto dědině má lepšie p. než on. O. z D. Dobrodiní p-va i žádnému nemá zapříno býti, aniž komu činí bezpráví, právo sobě slušně veda a provodě. CJB. 391. Poslanci zvolení do sněmu zemského mohou vykonávati p. hla- sovací jen osobně (das Stimmrecht). RGB. P. k něčemu míti; p. a moc králování dáti; p-vu svému podrobiti; po svém právě jíti, sein Recht suchen; právem dědičným statek na mne přišel; o p. dědičné připraviti, p-va dědičného zbaviti; to mu z p-va náleží; každý kraj své p. má; p. ukládati, naříditi, vynésti, ustanoviti; za p. něco vynésti; podlé p-va strany rozhodnouti; to jest proti řádu a právu; p-va povědomý, v právích umělý; p-vům rozumí a je vykládati umí; v p-vích zběhlý. V. P. na něčem míti. Žalansk., Apol. Za p. státi (p-va hájiti); za p. se postaviti. Dal. Moc a p. plné všemu rozkazovati. Br. V něčí p. sahati. Lom. Dědickým právem dostaly se mu dvě dědiny. Sych. Z práva sirotky loupiti. Dvě kron. Od p-va někoho odtisknouti; práva svého postoupiti; p. má peníze rážeti; p-vu odpor činiti; cizoložňata nemají právem dětinského podílu; každý té- měř svou vůli za p. má; práva co voskového nosu sem tam natahovati. Sych. Mají práva toho užívati; sám sobě p. dělal. Br. P. zadati; vším p-vem něco činiti. Us. Podlé p-va; p. podržeti; právem něco vykázati, tvrditi; p. zkaziti, rušiti, zrušiti, převraceti; učiti se právům. D. Práva zadati, promlčeti. Plným právem mu to v panství uvedl. Byl. Zvlášt- ními právy vyňat jest; Staré přísloví jest, že práva dobrá ze zlých se obyčejů rodí. Vš. IV. 13. (Vetché slovo jest, že) ze zlých obyčejů dobrá p-a se liehnú. Vš. III. 21. P-a zemská užitku všech a jednoho kaž- dého slúžie. Vš. VII. 30. P. po druhé ne- mstí. Vš. IX. 4. Kdyby to za p. bylo, jaká brána k neřádům by otevřína byla. Žer. Záp. II. 171. Aby jemu na tu summu p. puštěno bylo. Vl. Zř. 26. P-va vyprazdňo- vati. Skl. V. 350. Vz Vyprázdniti. Lidu cizímu nebude míti p-va prodati ji. Br. P. v křivdu promění. Smil v. 674. Soudce právem se řeď a po něm kráčej. Bdž. 171. Kdožby učinil váhu větší než p. ukazuje. Sedl. Rychn. 40. P. pro dar převrátiti. Alx. 1098. Toliko p. měli k nám choditi. Bl. 39. Ten má z práva k svej potřebě učiniti 50 loket sukna. Sedl. Rychn. 7. Věci po p-vu učiniti, der Sache gerecht werden; p-vu nos kroutiti. Dch. Poněvadž se k úsudku Páně táhli, tedy p. svoje v té příčině za- dali. Sš. J. 137. U prvé i slušie nám za p. státi. Dal. k. 57. 38. Drž se každý p-va svého. Dal. 145. Aby p. učinili (po právu rozsoudili). Dal. 8. P. buď řádné a všem rovné, Vš. II. 9., jednostejné. Vš. VIII. 13. Straně dáno bude za p. Na jeho při neměl bych dosti, než na ctném, věrném p-vě a paměti dobrých lidí. NB. Tč. Fojt v této při k tomu koníku p-va nemá. NB. Tč. Rozdává právo mých statků. Ros. Škod právem stavným (Pfandr.) dobývati. Pr. měst. P. mu zrostlo. Us. Stané p. na někoho dáti. Zříz. Ferd. I. Kdož při ob- držel anebo právo ustál. Vš., Dal. K p-vu pomoci. Us. P-va na kom někomu pomoci. Faukn. Aby (starší) p. učinili, pravému škodu polepšili. Dal. Mou mi zemi otjal bez práva, Dal. Za p. nalézti. Zříz. Ferd. I. Nařiditel p-va. Kom. P. na spravedlnosti se zakládá. Za p. něco naříditi. Hlas. Za p. vynésti, aby... V. P. přerušiti, přestoupiti. Kram. Co p. chce míti, to musí jíti. Kom. Bdějíeim p-va pomáhají. S někým dle p-va nakládati. Z p-va a obyčeje. Zlob. Milosť p-va. P-vu podléhati. Us. Soudů a práv chytře natahovati. Br. P-vem jíti; postou- pení p-va; p. upevniti, utvrditi; užívání p-va; učený v p-vech, práv znalý; učitel, professor, doktor (obojích n. veškerých práv); p. překrucovati; p. konati, vykoná- vati, vrátiti (vzdáti se ho), p-va se vzdáti, p. někomu zkrátiti; p-va někomu ukrátiti, p-vu na někoho dáti průchod, žádosť za p., žalobníkovi vzchází právo; žalobce nabývá práva; p-va dobývati, dobývání p-va, do- bývka práva; p. poslední proti prvnímu žádné moci nemá; p-vu dáti platnosť; p-va jdou, mají průchod, platnosť, haben Gel- tung; k někomu o své p. hleděti; někomu p-va dopomoci; něčí p. na odpor bráti, Jemanden sein Recht streitig machen; pod pokutou n. pod ztrátou p-va nějakého něco zapověděti; dovésti p-va, provésti p.; na- vrácení ku předešlému p-vu n. stavu, J. tr.; p. říci, vypověděti, učiniti, vyříci, zvrci; p-va prostý, prázdný, pilný; zastavení, ustano- vitel, vydavatel, moc p-va; od p-va svo- bodný; p-vem zatčený, zavázaný. Th. Bez Boha a bez p-a drží mi dvě hřivně platu. Půh. Jakož země moravská za p. má; Co mi páni p-va najdú; Abych p-vem hledal, k čemuž bych p. měl; Kto bude míti p. k tomu; Žádný chlap druhého nemóž na- řéci p-vem přede pány o který purkrecht; Nemaje k tomu p-a než ku pravé činži; Kteraké p. má ve dskách na tom dvoře; Ktož by nás z toho zboží kterým p-vem nařekl; Tehdá má ji úřad p-va dopomoci; P. stavil. Půh. I. 164.. 170., 194., 206., 208., 283., 308., 370., 386., 387. Což mi páni za p. najdú; Dala mi všechno své p. na běl- kovském zboží; Má naň p-vem sáhnouti; Má p. před sebú; Více žádného p-va nemá k tomu zboží; Čo je obdržíno p-vem, to má držíno býti; Beze všeho p-va nedočekav panského rozsúzenie; To jsú páni učinili ne z p-a, než pro lepší dobré; Jakož mi krá- lova milosť dala p. na tom (dvoře); Drž se p-a svého; Aby mi p-a dosti učinil. Půh. II. 28., 73., 138., 145., 224., 352., 386., 474., 519., 571. P. má volby zkoušeti, o něčem rozhodovati. P-va svého hájiti; p. smlouvou povozní zdůvodněné, durch den Frachtver- trag begründet. HGB. P. voliti má vůbec každý občan říše rakouské; Aby mohl někdo býti volen, musí sám míti p. voliti v některé volební třídě země. RGB. 1850. N. 1. §. 12., 13. Ničímž dále a více, než jako jiným držitelům hutí, což za p. a obyčej jest, platiti nebo dávati povinni býti nemají. Nar. o h. a k. Ale k tomu jeho p. nepudí, móže nechati odhádání, dokud chce; Naj- vyšší písař starým právem od nižádné při- hnané věci před pány (eingeklagte Rechts- sache) nemá nic bráti; Podlé starého p-a jest král najvyšším poručníkem sirotkóv; Kdež panna se vdá bez otcovy vůle, má své věno ztratiti p-vem starým; Jakož kto k čemu neb k kterým dědinám p. jmá; Má-li kto k nim (pánóm) které p., hledajž p-vem; Starší bratr z p-va let dojda poruč- ník jest mladšieho; Prosí, aby jednomu jako druhému šlo p.; Ktož své věci jest opatrn a bdí, p. jest pomocno, a ktož své pravdy nedbá, p. jemu také nerádo spomáhá; Tedy věz, že s ním to p. umře; Strana, ježto jest ustála p.; Pakli jeho p-va neškodí; Teď své očisty mám, hotov jsem p-vu dosti učiniti. O. z D. Tuto vlastnosť přijímáme s zacho- váním p-va svého (mit Verwahrung des Rechtes); Všichni lidé dopouštějí se, aby pravili svědectví, kromě těch, jimžto p. brání; A soudce sloveť jakožto soud n. právo pravé lidu, nebo že právem soudí. CJB. 357., 409., 287. Z těch příčin dává se Lexovi za p. proti Regině, tak že Lexa jí v tom ničímž povinen není. Jdn. 165. Mohou páni některá p-a ustavovati. Št. N. 151. Zaplatímy, což s p-vem (jest). BO. Nejsem na tom,abych proti p-vu měl co před se bráti. Štl. Podlé toho svědomie chci s ním věrného p-va požiti; Předpřísahu učiniti, tak p. věrně má v sobě NB. Tč. Ustavených práv šetřiti. Kom. Žádala jest na Primusa p-a stavního. NB. Tč. Není p-va, kde není pravdy; kde pravda, tam p.; zlé mravy, dobrá práva; největší moc na právích založená; p-vy země stojí; p. věc svatá; spravedlivému Bóh, právo, štěstí a všecko pomáhá (Vš. II. 17.); jedenkaždý řádem a p-vem živ býti má (Ros.); p-vem se řiď a po něm jdi; kdo práva vydává, nech je první zachovává; p. jest jako váha; p-vy všecky případnosti vyměřiti nelze; p-va všech případnosti obsáhnouti nemohou; ne- možno jest všecky lidské příhody p-vy psa- nými obsáhnouti; rozum zdravý nejlepší právo; p. staré a krmě nová nejlepší; nová správa nová p-va; nový pán, nové p.; špatné to řízení, kde mnoho práv a nařízení; no- vým p-vem staré se kazí a zdvihá; obyčej zlý ustup p-vu; ne tak slov p-va jako roz- umu a smyslu týchž práv šetřiti se má; kdo p-va svého nedbá, p. jemu také nerádo spo- máhá ; kdo p-va svého neužívá, snadno o ně přicházívá; nemoc před právem omlouvá; na myšlení právo nejde (de interioribus non judicat praetor); násilí nepřeje právu; p. za nic nestojí, kde nešlechetní vládnou; p. má tenký nos; p. má voskový nos, pro- tož je králové a páni železnou rukou svou, kam chtějí, obracují; p. jest pavučina, brouk se probije a na mušku vina; vrch p-va vrch moci; holé přísné p., holé bezpraví (summum jus saepe summa injuria); p. jest nejjistější pravidlo soudcův; p. dopouští každé straně mluviti; kdo zapřel, p-va se vypřel; p. bez exekuce nic neváží; p-va vedení nikomu nemá zastaveno býti; dobrá vůle p. ruší (vz Do- brovolný) ; p. své každý jinému postoupiti může; p. na osobě záležející osobou pomíjí a v nic se obracuje; p. na věci záležející po vždy trvá, by pán té věci zhynul aneb z dr- žení jejího vyšel; kdo p-va svého nechce pro- mlčeti, letům právním nedej projíti; kdo p. své promlčí, ten je ztratí; p. duchovní se nepromlčí; úmysl zlý p-vy se tresce; útrpné p. mírné buď; na p. žádný mocí nesahej. Rb. Žádnému křivdy nečiní ten, kdo užívá p-va svého; čiň od sebe sám dobrovolně každému, což jiní právem přinuceni jsouce činiti musili; buď živ rovným p-vem s ji- nými ; poddán buď právům ustanoveným od krále; bezpečněji jest řádem a právem živu býti nežli mocí a odbojem; sám sobě p-va říkati žádný nemůže; co zvláštními nálezy světle vyhraženo není, to při právě obec- ném zůstati má; podlé vyměření práv jedni s druhými se držte a chovejte; rozličnosti lidských příhod ani rozumy lidskými ani právy obsáhnouti a omeziti se nemohou; kdežby se p-va psaného nedostávalo, má se rozumu zdravého šetřiti (lege deficiente sana ratio debet habere vim legis); kde se práv nedostává, má se rozumu zdravého a dobrého svědomí šetřiti; starobylosť za p. se drží; obyčej a zvyklosť zastaralá za p. se pokládá; p., které dávným a staro- bylým užíváním k svému potvrzení přišlo, má ovšem zachováno býti; starobylé obyčeje a chvalitebné zvyklosti za p. se pokládají; zvyklosť za p. jest, (Vš.); užívání a obyčeje není malá moc, však pravdě a právu nemá býti ku škodě; starobylosť, jížto není pa- měti, za p. jmína býti má; obyčej zlý ustup právu; zlý a škodný obyčej postoupiti má právu a zřejmé spravedlnosti; co dobrou zvyklostí stvrzeno jest, za p. držáno budiž v těch věcech, kteréž p-vy psanými vyslo- veny nejsou; chvalitebný obyčej jest vý- borný práv vykladač; komuž přísluší p-va skládati, tomuž přísluší p-vům rozum dá- vati; práva svého neznati hanba; p-va znáti každému náleží (leges scire omnes tenentur); neuměni a neznání práv žádnému k výmluvě nepostačuje; právo žádného neučí a nešetří (Žer. Záp. I. 200.); neznámosť p-va nevy- mlouvá; nevědomosť p-va z částky ospra- vedlňuje (Sych.); p-va pomáhají bdícímu a ne spícímu; p-va zajisté lidem bdícím a ne spícím folkují (jura vigilantibus patro- cinantur et non dormientibus); v každém právě tomu, kdož své věci jest opatrn a bdí, p. jest pomocno; kdo jest přednější časem, bude mocnější právem (prior tempore potior jure); kdož první jest časem, bude první právem; přednější časem, bližší právem (vz Spravedlnosť); co se p-vy nezabraňuje, vidí se, že se dopouští; čehož zabráněno není, zdá se, že se toho p-vem propůjčuje; nuzné příčiny před p-vem nepostačují; náhlá a nuzná potřeba p. lomí (necessitas caret feriis); ne- stvrzuje se projitím času, co z podstaty po- řádného p-va a spravedlnosti začátku svého nevzalo (quod ab initio non valet, tractu temporis convalescere nequit); nadarmo p-va žádá, kdož činí proti p-vu; co se proti p-vu děje, to nemá moci; hřích jest p-vu křivdu činiti; bezpráví a moc nepřítel p-va; z moc- nosti p-va jest moc soudce, aniž zdání soudce moc má, leč též zdání podlé práva jest; kdo jiné má spravovati a souditi, má p-vům a po- řádkům téhož města rozuměti; hanba jest neuměti a neznati toho p-va, kterýmž jiné rozeznáváš; tu kde práva psaného není, soudce buď náchylnější k milosrdenství a sli- tování nežli k přísnosti; při všelikém soudu rovné buď p. původoví i obeslanému; při soudu jednostejného a rovného p-va jak žalobník tak i obžalovaný užiti má; původ i obeslaný p-vy živi buďte; člověk to mluvě, co má zamlčeti, též zamlče, co má mluviti před soudem, odříká se p-va svého. Vš. Ortele ne z podobných příkladův, ale z práva díti se mají; na zdravého a na toho, kdo v zemi jest a k půhonu nestojí, bude p. stané dáno; vše, co dskami n. nálezy panskými, starými i novými, obecními n. zvláštními může ukázáno a dovedeno býti, za právo buď; nikdo spravedlnosti své lá- ním ani haněním dobyti nemůže, nýbrž p-vem dobývej; P. má vždy svůj průchod. Pr. P. jest umění a rozeznávání spravedli- vého od nespravedlivého; Práva nejsou na- lezena k libosti, ale k pravdě; P-va dobrá a užitečná za příčinou zlých obyčejův a ško- dných mravů vzrostla a svůj počátek vzala; Kdyby se příliš nešlechetně a rozpustile ne- žilo, žádných by práv potřebí nebylo; P. jednoho každého k tomu vede, čeho se má přidržeti a čeho zase vystříhati; Když práva zemská ve své pevnosti a nepróměnnosti jsou, i obecné zemské dobré dobře stojí,' ale když obecné dobré se kazí a zle stojí a p-va se jinačí, všem vůbec a každému zvlášť zle se děje. Vš. Kde p-va jsou a prů- chod svůj mají, tu zajisté rozmnožení všech věcí dobrých bývá; P-va zajisté jsou obce svazkové, základové svobody, života lid- ského kratochvíle a jako nějaké pevné zdi a útočiště vrchnosti proti zlému a nepo- slušnému; P-va tomu chtějí a znamenitě velí, aby nikdo o svou spravedlnost strojen nebyl; P-va toliko toho všem lidem pro- půjčují, aby sobě každý potud prospívati a grunty své zvelebovati i také opatrovati mohl, pokudž by jiným neškodil a neublížil. Pr. Vedlé p-va odsouzen býti; p. vésti (zna- mená 1. vše to, co někdo vedlé předpisů práv- ních před se béře, aby se mu spravedlivě učinilo; 2. vedení exekuce čili dobývání práva); vedlé práva opatření žádati; dáti za p. ve při póvodovi (žalobníkovi); to za p. jest (das ist Rechtens); p. provésti, ne- provésti; zápisem dědičné p. obdržeti; pro nestání na někom p-va ustáti. Vš. Neod- suzuj nikoho a nečiň p-va jednomu proti druhému, dokudžby strany druhé jemu od- porné nevyslyšel; Soudce živé p. jest; P. duše města, pročež město bez p-va hynouti musí; P. hlas města, avšak množství práv obci škodlivé; Běda obci, kde se p. pavu- čině přirovnává, již brouk prorazí, muška však v ní zůstává; Tří věcí k zachování města potřebí: p-va, soudcův a žalob; P-vo na někoho vésti vedlé §.310.; Co přátelsky srovnáno býti nemůže, jest nejbezpečněji, pro urovnání dalších o to nesnázích časně sobě to pořadem práva k místu přivésti. Pr. P-vem opatřiti, nadati; p-vem k soudu opatřený; osoba p-vem zvláště nadaná; majitel má právo; majiteli přísluší p.; sta- ným právem někomu něco přisouditi; věc na p. se má položiti; p. dokázati, na něco míti. Ěd. Dle uvážení p-va trestati; bylo- liby clo komu ke škodě v nově dáno, p. se mu nezavírá; na někom p-vem stavným po- kuty dobývati. Er. P-vem svým se na něco potahovati; po p-vu dáti někomu něco. Šm. P. k dělání hor, k mincování. Vys. Mám p. to prodati. Br. Od svého p-va pustiti, upu- stiti; p. mine, pomíjí; bez pohoršení, bez umenšení, bez ublížení něčích práv; hleděti, přikročiti k někomu p-vem o něco; někomu dáti p. k něčemu; p. spolčovati se, spol- čování-se; ministerium práv. J. tr. Od p-va odstoupiti; zastaviti někomu nějaké p. Nz. A mocí aby žádný jeden na druhého ne- sahal, než právem aby živ byl (rechtlich, nach Vorschrift des Rechtes leben). Zř. F. I. C. II. Komu bývá dáno za p. nálezem; Kdožby koho po staném p-u obeslal ze škod útratních a nákladních; Kohož půhon doma zastihne, by do Říma na pouť jel, p. žalobníka předce jdi; Pohnaný nestojí-li, jsa třikrát volán, prve nežli páni z soudu vstanou, bude p. stané dáno. Nál. 215., 160., 159. Ten má plnú moc a plné p. k věcem v tomto listu psaným. Dsky. Stavové takto nalezli vůbec za právo. Václ. I. A konšelem z p-va býti nemá, leč kdyby s městem tři prvé léta trpící byl. Kol. 5. Má rychtář p-a po- máhati, zum Rechte helfen, richterliche Hilfe angedeihen lassen. Sob. 43. P. přechází, právo se promlčuje, das Recht verjährt. Gl. 266. P-va zemská puštěna jsú (sind eröffnet) a ku póhonóm zasazeno bude. Tov. k. 33. Kdo má p. k vodě, má p. k stezce, ale však ne k cestě; Kdo čeho proti p-vu nabývá, v do- mnění jest, že toho nemá; Kdož se nač rovně potahují, lepší je p. držícího; Jinému vět- šího p-va na gruntě n. na věci udělati a postoupiti nemůžeš, než jaké sám máš n. jsi měl; Načež následovati bude, co za p. jest; Vrch p-va vrch křivdy; Kdo p-va zlé n. neužívá, snadno o ně přicházívá. Pr. P. staré zdvihnouti; Věřitelé zastavením p-va zjistiti. Řd. P-va svého se zbaviti. Er. P. na jiného přenésti; Strana, která má p. něco bráti, přijímati; Taxa za měšťanské p.; P-va věřitelů prostých jdou za p-vem věřitelů knihovních. Šp. P. si k čemu dělati, při- chází jen v obec. mluvě; ve spisovné řeči klade se: osobiti si, osobovati si něco. Dal., Háj., V. Tolikéž správno jest: táhnouti se k čemu. Brs. 133. P. na něco míti, lépe: k něčemu. Brs. 104. Cf. Kteraké p. má na tom. Půh. I. 205. Právo panuje nad vrch- ností; Pán spravedlivý a příkladný jest pod- daným živé p. Rb. Lépe míti s hrsť moci nežli p-va s pytel. Prov. Víc může hrsť moci nežli plný pytel p-va; Horší p. nežli meč; Noc má své p. č. Dobrovolné stran podvolení p-va láme. Vš. II. 1. Dobrovolné podvolení p. ruší. Vš. II. 13. Dobrovolné podvolení p-vy hýbe. Vš. Dobrovolné podvolení všecka p-a v nic obrací. Vš. VIII. 20. Mlčí p-va mezi železem. Vš. III. 23. Nález nálezu, právo právu nikdy nebývá odporno. Vš. II. 17. P. železo. Kn. rožm. 16. P. původ přísez (je). Ib. 173. Bez- hlavé jest každé p., v kterémž se žádná vy- štěrbujícím pomsta neukládá. Vš. VI. 37. P-va osobní a věcná která a kdy se ruší ? Vz Rb. 211.—214. Co jest spravedlnost, na čem záleží a kteří jsou její účinkové? Vz Rb. str. 65.—66. Co jest právo a na čem se zakládá? z čeho pošla p-va? která Jsou přední přikázání p-va? Vz Rb. 67.--69. Účin- kové práv a nevyhnutelná jich potřeba; nikdo nečiň jinému, čeho sám nechceš. Vz o tom Rb. 69.—72. P. jest všem rovné; kolikeré jest p.? p-va nemají se na kvap měniti; kde není p-va psaného, šetřiti se má rozumu zdravého a obyčejů chvaliteb- ných, vz o tom Rb. 72.-75; O vykládání práv; každému náleží p. znáti a jeho dbáti; potřeba p. ruší; p. vztahuje se na věci zjevné a ne na tajné a nemožné, vz o tom Rb. 75.—77. O bezpráví a zneužívání p-va násilím ? mocí, vz o tom Rb. 78. - 79. — Vz Soudce, Úřad, Žaloba, Spravedlnost', Smlouva, Průvod, Rozsudek; Rb. str. 270. — P. = soudcové podlé práv rozeznávající, das Recht, Gericht, die Richter; soud, hu kterému kdo státi jest povinen, die Behörde, das Gericht. P. menší, nižší, vrchní, k roz- souzení manželských pří, hrdelní, útrpné, trestní, vladařské, poručnické, yisitační, do- mácí, vojenské, zemské. Jg. Útrpným prá- vem tázati. V. Někoho u hrdelního p-va žalovati. Rada při p-vu zemském. Při ?-?? seděti. Na p. zanesený, ku p-vu zadaný. Ta věc jest již p-vu udána, před p. daná. Od- volati se ku p-vu (vrchnímu). Jg. Ku p-vu státi, dostaviti se; před p-vem se stavěti, postaviti; ku p-vu, před p. připraviti; před p-vem někoho obviniti; před p-vem se ne- snadniti; v kázeň a trestání p-va vzatý ; při p-ě padlý. V. P-vem čeho hledati (na právní cestu nastoupiti). Arch. II. 507. Žádný v soudě dvojím p-em jíti nemá, eine Streitsache bei zwei Gerichten anhängig machen. Tov. 53. Každý na svém p-vě o hlavě souzen býti má. Zř. F. I.fŠli na p. = se soudit. Na Slov. Jv. Martin to na p. podává; Budiž, co ctné p. rozkáže; Žádá p-vem naučen býti; Ku p-vu volati. NB. Tč. Dokudž páni na p-vé (na posudku) sedí, zu Gericht sitzen; Před p-em něco odbyti; P. nešlo ta léta pro zem- ské války; Tu kdež je Prokop prve počal p-vem vésti; Násilníky ku p-vu vydali; Tu jest ku p-vu nestál a páni to odložili do Brna; Já bych mu chtěl rád ku p-vu v zemi státi, ač by mi co viny dal; Poněvadž se Bartoš dal na městské právo o ty sirotky a o to jest stížen, nemá jemu paní abatyše o tu věc odpovídati. Půh. I. 202., 203., II. 68., 145., 251., 425., 566., 575. Tu p. samo od sebe povinno jest hodné poručníky na- říditi. Kol. 49. Kdyžby se jeden nechtěl děliti, tehdy ho druhý má p-vem k tomu připraviti, a k němu o to p-vem hleděti; Na komžby se p-vem a soudem (pokuta) nalezla. Zř. F. I. f. 29., A. 24. Má-li kto k nim (pánóm) které právo, hledajž p-vem. O. z D. Musil jsem na něm jistiny p-vem dobyti. Půh. I. 231. Poněvadž toho, což jim p. našlo, a oni to přijali, vykonati zanedbá- vají . . . Jdn. 233. Před p-vem státi; p. za- hájiti. Gl. 266. Jsa od pana Lva ku p-vu pohnán, stávati nechtěl, až k tomu přišlo, že pan Lev p-vo na něm ustál. Bart. 213. 9. Koně, nohy bílé nad kotníky majícího, na p. konířské přivésti dal. 1611. Hrš. exc. Só- dijó synečka v Kyjově na právě, že zabil panenko na zelené trávě. Mor. p. 149. Bed- naříka v městě našem na p. obstavili pro dluhy. NB. Tč. Před p. poháněti, pohnati, obeslati, obsýlati. D. Ku p-vu s někým jíti. Mus. Před p-vem ze zastávati; od p-va ušlý (rechtsflüchtig); p-vem stvrzený. D. Ta věc leží na p-vě. Ros. Jděte ku p-vu. Kom. Ucházeti se oč u p-va. Sych. P. stranám čas a rok jmenuje; p. mu to přisoudilo; dosta- viti svědky před p-vem. Sych. Přítel u p-va. P. na někoho přivésti. Sych. Původ následuj p-va obžalovaného. Ros. Aby na svém p-vě ku p-vu stál a tu souzen byl. Zříz. Ferd. Při p-vě jedenkaždý úctivosť, pokoj a váž- nosť zachovej; Vždycky při p-vě na čem se větší počet snese, to svůj průchod míti má; Každý na svém p-vě viněn býti má; Odporníka svého na jeho p-vě hleď; Ku kterému p-vu manžel náleží, k tomu pří- sluší také manželka jeho; Manželka přísluší k p-vu manžela svého; Při kterém p-vě se pření (litis contestatio) začalo, tam i v té při buď pokračováno; Kdo kterým p-vem počne, tím dokonati jmá; Jakým p-em se počne, tím se končí. Žer. Záp. I. 256. Kte- rým p-em soud začneš, tím skonči (Tov.); Při kterém p-vě věc některá se začala, tam budiž i rozeznána; Kdo se prve ku p-vu uteče a prokáže, prve béře; K p-vu kdo prve přistoupí, prve má slyšán býti; Která strana obeslání své nejdříve k právu podá, ta se drží za stranu původní; K právu z pří- činy hodné státi nemoha, práva netratíš; Jakož původ povinen jest žalobu před prá- vem provésti: tak též obviněný před p-vem předloženou výmluvu a obrany povinen bude učiniti; P. dopouští straně mluviti; Kdož to, co jistí a tvrdí, p-vem ku konci přivede a náležitě na místo postaví, jemu i právo k tomu nápomocno bude; Přišlo právo (= muž zákony vykonávající); Na p. něco vznésti; Žena ať svědčí doma muži a ne před p-vem. Pr. Komu by se stavěním ublížiti chtělo, kterak to má na p. vznésti. Er. Ku kterému p-vu věc náleží, tam naříkáno býti má. Er. — P., pokračování právní, soud, pře, proces, das gerichtliche Verfahren, der Process. P. s někým sobě začíti; po p-vě jíti, p-vem jíti; p. podniknouti. V. Po p-vě kráčeti. Boč. Den soudu a práva. V. Odklad p-va. P-va jdou, zastavena jsou. Br. P. zavěsiti, zasta- viti. Kom. Pro nedostání strany druhé p. obdržeti, ustáti, ob contumaciam obsiegen. J. tr. P-va před se šla; Toho hleď na ní p-vem; Má naň dále p-vem sáhnouti; Hledaj jeho p-vem; K dědictví p-vem hleděli; P. činiti, poněvadž páni sedí. Půh. I. 381., II. 61., 138., 230., 237., 574. Nemá žádnému p-va vedení zastaveno býti. Zř. F. I. P. s ně- kým míti. Kn. rožn. čl. 132. P. staviti, den Process verlegen, den Lauf desselben auf- halten. Gl. 266. — P., řád práva, pořád práva, das ordentliche Recht. Kdo své spra- vedlnosti pořádem p-va hájí. Kol. 9. Jde proti němu pořádem p-va; vede proti němu pořád p-va. Ukázati, poukázati někomu na pořád p-va. Ros. Pořádem p-va někoho z ně- čeho viniti. Solf. Táhnouti se na něco po- řádem práva. Us. Nastupovati na někoho pořádem p-va o něco; Domlouvati se k ně- komu o něco pořádem p-va. J. tr. To k po- řádu p-va náleží; Jeden každý při svém pořádu práva zůstaven buď; Spravedlnosti své každý pořádem p-va dobývej. Pr. Po- řádu p-va nepovědomý. Er. — P., řád a právo, der Rechtsweg. Za p. jest při tom súdu, že každý má třikrát obeslán býti. Vš. 8. Týmž p-vem jíti. V. Proti řádu a p-vu; mimo řád a p. V. — P., udělování p-va, užívání zákona, die Handhabung der Gesetze, das Recht, die Justiz. Na někoho p. pustiti. Jg. Pakliby nestál, sám sebou vinen bude a bude naň p. puštěno jako na jiného. Zříz. Ferd. Provozovati p. D. Ne- mohli se p-va dovolati. Sych. — P., úsudek, der Ausspruch, das Urtheil. P. říci, vynésti. V. — P., co se v zákoně zakládá, das Recht. Milosť za p. uděliti. D. Za p. nalézti (ortel vyříci); za p. vypověděti; strany právem poděliti. V. Za p. vynésti, uznati, vynalézti, vyřknouti. Ros. Pakli se kdy stala která sváda, u stařejšieho budieše rada, aby p. učinili. Dal. 8. (II. 57.). V tejto při vámi jest p. nalezeno. NB. Tč. P. učiniti někomu oč. Půh. I. 209. Otpovie, že se pozná v niv- čem a za ostatek p-va prosí. Kn. rož. 113. Má jemu ešče p. se státi. Půh. II. 168. Jměla mi o to p. činiti. Půh. II. 254. Nejvyšší p. nejvyšší bezpráví. Jel. — P., plat soudci daný, taxa, die Gerichtsgebühr. Pr. Ůřed- níkóm jich p. dávati. Půh. II. 352. Jest pí- sařovo p. po 4 grošiech, es gebühren ihm 4 Groschen. Vl. zř. 373. Neb prvé od toho právo vzato jest. Tov. k. 122. P. mistrov- ské, die Taxe zur Erlangung des Meister- rechtes. P. úředničí, die den Gerichtsbeamten gezahlte Taxe. Že mi jest slíbil za 10 hřiven úředničího p-va. Půh. brn. 1406. f. 170. Pakli póvod chce jemu stravu dáti, tehda k svěd- čení do hradu i s hradu domóv nedaj jeho p-va jeho 32 haléřóv. Kn. rož. 6. P. stané, die Taxe, welche der Kläger für die Kon- tumacirung des Geklagten erlegte: poněvadž Jan nestál, dáno na něj od ustání 4 groše písaři zemskému. Tov. p. 126. (Gl. 321.). Čtrnácté právo (právo bráti 14 mincí). Vz více v Gl. 432. — P., každé znamení moci právní. Rychtář uhodil p-vem na stůl. Jg. Vařečka jest ženské p. Us. Zkr. — P., po- vinnost, die Pflicht, Verbindlichkeit. Pan N. má právo dáti. Mus. Má p. dáti tři haléře. Kn. rož. čl. 1. Úředníci, kteříž z p-va při soudu zemském sedati mají. Zř. F. I. A. X. 2. A proto komorníku p. dáti 32 haléřóv. Kn. rož. 2. Co jest škod mimo to, za to Beneš jemu má p. činiti. Půh. I. 264. P. jim se-hnati = mají sehnati, sollen citiren. Kn. rož.23. — P., exekuce, vedení práva, die Exeku-tion. Staviti, zastaviti vedení p-va, mit derEx. innehalten. J. tr. Jestliže kto dá na sebep. na vrch dovésti pro kteroužkoli věc, dieEx. gegen sich durchführen lassen. Vl. zř.Dopomožení p-va = executio. Bdž. 151. P.na někoho vésti n. provésti, Jemanden exe-quiren; vedení p-va na osobu, die Personal-exekution. J. tr. Jestliže by kto nechtělpráva vésti pro kteroukoli summu, bude mocilist zatýkací na toho vzíti. Zř. F. L Odhá-dání není vrch p-va ; Panování čtvrté, kteréžse vede ve dvou nedělích po odhádání, slovevrch p-va, Exekution. Pr. P. vésti, vyko-nati, zastaviti. P. na vrch dovésti, die Ex.bis zum letzten Grad durchführen. Nál. 216.P. vésti a dovésti. Václ. 38. Pakli stranap-va nevede, úřad sám vésti nemóž. O. z D.Komu bude dáno neb prodáno, můž právodovésti jako on sám, anebo poručníka udělatik dovedení p-a; Kdožkolivěk právo králemdané obdrží buď soudem nebo smlouvou,ten aby p. na vrch dovedl do prvních nebokonečně do druhých soudných dní; pakliby toho kto zanetbal, aby své p. ztratil;Po starém p-vu mají p. pustiti, die Ex. be-willigen; Pakliby ten, jsa obeslán, nestál,mají naň p. stálé pro tu summu dáti, dieEx. bewilligen. Vl. zř. 40., 315., 295. — P.,přísaha, der Eid. P. činiti, ablegen. Gl. 266.Učiníce právo na kříži jmají toho prázdnibýti. Sob. 90. P. na kříži, der aufs Kreuzabgelegte Eid. Kn. rož. čl. 143., Půh. brn.417. P-va ktož v žalobě nežádá, próvodunemaje, nebude mu nalezena přísaha, nežpóhon se zdvíhá. Eml. Reliq. I. 209. P. si-rotčí, der Waiseneid. Pohoním ho n. veduho k jeho p-vu, ich trage ihm den Eid auf.— P., právní průvod, der Rechtsbeweis,-behelf. P. voda, železo, das Ordale desWassers, Eisens. Má svá p-va do Brna při-nésti. Půh. brn. 1412. f. 250. Výpisky z deskn. jiná p-va svá. Půh. ol. 1437. f. 142. (Gl.265.). — P., die Sportel, ku př. p. tesařské= právo tesařů bráti si v sobotu z místa,kde pracovali, třísky domů. Gl. 266. — P.,soudní okres, der Jurisdiktionsbezirk. Ževás na kterémkoli p-vě obstavovati chci.Ms. 1631. Na p-vě pánů Brňanů polapen.Půh. ol. 1582. — P., mučení, die Tortur.Útrpným p-vem bylo přikročeno a každýz nich dvě práva vytrpěl (zweimalige Fol-terung). Ms. v brn. arch. P. horké, die heisse,suché, die trockene Folter. — P., trest smrti,die Todesstrafe. Klekna na kolena p. svévytrpěl. Skl. V. 90. (Gl. 266.). — P. ženské= ženská čmýra, der Monatfluss. Ms. bib. — P., způsob, die Art u. Weise. Když tkáče pohonie, právo jej takéž svědomě pohoniti trhy i týmž právem jako jiné domovité lidi pohonie. Kn. rož. 60.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011