Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0857


    Všecek, všecken, všechen
    Všecek, všecken, všechen (zastr. vši- chen, všicken, všitek, ves), veškeren, všec- keren, všecheren, m.; všecka, všechna, všec- kerna (zastr. všieckerna), vše (zastr. vsia), f.; všecko, všechno, všechno, vše (zastr. vsie), n.; genit.: všeho (zastr. vsia), m., n.; vší (zastr. vsiei), f.; dat: všemu (zastr. vsiemu), m., n.; vší (zastr. vsiei), f; akk.: všeho (u životných); všecek, všechen, všecken, vešken, veškeren (u neživotných; zastr. všicken, všitek), m.: všecku, všecknu, všechnu (zastr. všichnu, všicku, všiecku, všiucku, vsiu, vsi), vši, f.; všecko, všeckno, všechno, všeckerno, vše (zastr. vsie), n.; lok.: všem (zastr. vsiem; v ob. mluvě: všom), m., n.; vší (zastr. vsiei, všic- kei), f.; instr.: vším, m., n; vší (zastr. vsiú), všeckou, f. Plur. nom. všickni, všeckni, všichni, všeci, všeckerni (u životných; zastr. všicni, všecí, vsi); všechny, všecky, všec- kny (u neživotných), m.; všecky, všechny, všeckny (zastr. vsia), f.; všechna, všecka, všeckna, vše (zastr. vsie), n.; gt.: všech, všechněch, m., f., n.; dat.: všem, všechněm (zastr. vsiem), m., f., n.; akk.: všecky, vše- ckny, všechny, vše, všeckerny (zastr. vsie), m., f.; všecka, všechna, všeckna, vše, (zastr. vsia), n.; lok.: všech, všechněch (zastr. vsiech), m., f., n.; instr.: všemi, všechněmi (zastr. vsiemi), m., f., n. Jg. Cf. Bž. 146., Ht. Sr. ml. 51., Listy filol. 1878. 52. O skloňování na Zlínsku vz Mtc. 1878. 17. Této číslovky užívá se tam (na Zlínsku) pravidelně ve smyslu ně- meckého ganz v nominativě i v akkusativě obou čísel: Su všecek mokrý, mám ruku všecku zmoženú, byli všeci pobiti, jste všecky ušmúrané. Brt. Tvaru všecken v již. Čech. se neužívá, nýbrž: fsechen, chna, o; pl. fšichni; pro neživ. muž. f. a n. fšechny; lok. sg. fšom, instr. fšim. Kts. Všecken sklo- ňuje se u Čechů v prus. Slezsku dle Nový: všeckého, všeckým atd. Šb. — V. = každý, žádného nevyjma. Vz Každý, Celý. Celý bývá přívlastkem, všecek v přísudku Km. 1880. 301. Hledí-li se k úplnosti číselné, užívá se neurčité číslovky všecek. Vz Brt. S. 3. vyd. 180. V Alx. vždy všechen, kde mi často celý klademe. Cf. Celý. Tys naše všech naděje. Bž. 153. Pro všechen svět vás prosím; Přes to vše; Jen přijď beze všeho všudy, Při všem přičinění jsem se k ničemu ne- dostal; Přičiním se vší mocí; Šalomounova píseň všech písní, canticum canticorum Sa- lomonis, das hohe Lied Salonions; Hledal ho po všech místech, allenthalben, Allerorts; Ještě není všeho konec, es ist noch nicht aller Tage Abend; On nemá všech (smyslů) pohromadě, er ist nicht recht bei Trost; Přítel všech není přítelem nikoho (ľami de tous ne l'est de personne); Je s tím po všem, es ist, damit vorbei; U všech (čertů, hromů), das Wetter drein!; Nyní je po všem, nun ist Alles vorüber; Se mnou jest po všem, mit mir ist's aus; Fuj u všech (čertů), pfuj Teufel; Dle všeho se podobá, že..., es hat allen Anschein; Mně se všecko zdá, že ne- přijdou; Když je člověk nemocen, přestává všecko; Všechno je pro všecky, ale ne všechno pro každého; Promluvím s ním pro všechno, für jeden möglichen Fall; Všichni vůbec vidí, že..., Alle Welt weiss, dass...; Pro všechno tebe žádám, ich beschwöre dich; Tomu všechno projde, se promine, dem geht alles durch; To jde nad všechno pomýšlení, das übersteigt alle Begriffe; Je toho na všechny čerty; Kde se to po všech peklech vztekáš, wo reiten dich alle Höllenteufel um?; Všechen zoufalý; Kdyby jen už byl u všech kozlů! Us. Dch. To zas doktor náš je všechen zlatý. U Dobruš. Vk. Přišel domů všechen zavšivělý; Václave, všechen zlatej. V Kunv. Msk. Má-li deset liber, tak má všechno; Nechoď tak beze všeho (obleku); Velcí tady zemřeli dva všeho (im Ganzen). U Rychn. Vk. Bloudím zde již všecek umdlený; Chvíli váhal všecek zaražený. Jg. To už je všecek oves. Brt. Tož ti to dám a je po všem; Ďas ho vem se vším všudy!; Běž ku všem všudy, hol dich der Geier!; Do všecké práce jsem sám. Us. Šd. Stín mne tu jest a mysl všecka jinde. Pk. Hněvem a žalostí byl všecek bez sebe; Pro všecko na světě!; Ale pro všecky svaté, co se to děje?; Na všecek způsob (šp.: na každý pád). Brt. S. 47., 69., 72. Všecky panenky z trávy dó, ty se na ně díváš. Brt. P. 114. Všecko, všecinko, všecinečko. Šd. Rozumí všemu, černému i bílému. Ctib. Hád. Všecka byla pekná. Na Slov. Svýmu muži všecinko přeje. Us. Šd. Anička maličká kdě si byla, že si sa tak všecka urosila?; Na koníčka dežď padá, i já moknem všecek sám. Sl. ps. Šf. II. 34., 52. Už mi, Bože, nespomože, všecek široký svet. Sl. ps. 137. Přišel tam Janeček, unavenej všecek; K Lužanům je cesta zaprášená všecka; Je skrvácený všecek; Jeníčku můj milý, jste všechen opilý. Er. P. 126., 142., 497., 498. Všecko až dopodrobna, omnia et singula. Sněm. trid. (Šd. ). Na tom světě nic stálého, on je všecek marný, moje leta tady idú rovno s hodinami; Všechno, co kde živo jest, prokazuje Bohu česť; Leží tam syneček, porubaný všecek a má púta; Mé srdečko všecko rozželené; Lepší je jeden milý jak všecek svět rodinný. Sš. P. 65., 69., 121., 259., 784. (Tč. ). Na mši svatou zvonijou, všeckny panny na ni dou. Čes. mor. ps. 293. Jednomu státi jest za všecky a všem za každého. Ddk. V. 222. Všechen jsem ztrnul; Všechen svět vůkol objel. Ler. Nemá všech (smyslů) doma. Mus., Kmp. Č. 157. Za jedinkou noc všecken ošedivěl. Žal. Všechen zhovaděl. Ros. Drkotalo všecko tělo mé. Kom. Nech se noviny ustojá, ne- treba hned všemu veriti. Phld. I. 2. 7. Psi jeho tělo všěcko sněchu (snědli). Dal. 162. Ta brána jest nyní všecka zazděna. Har. I. 154. Toho roku nepřítel město Tovačov všechno vyraboval; A tak zmocnivše se Švejdští města je jsou všechno vyrabovali. Kron. hrad. (Tč. ). Při všicku ztratíš; Má jemu písař podruhé přísahu všicku přečísti. Vš. Jir. 69., 94. Je všecka ocundraná. Koll. Ten sněm dlouho se protáhl až přes všecek masopust. Čr. Moc aby měli beze všecké překážky. List K. Lichtensteina r. 1595. K těm hlaváčům všecka obec byla připojena strachem velikým víc nežli z dobré vůle. Bavt. Všecken v něčem býti, všecken se vynaložiti, vynasnažiti; všeho se vynaložiti; všecku pilnosť přičiniti; všecko (= celé) tělo umyti; nad to nade všecko (k tomu); po všem = naposledy; vším hlasem zpívati, křičeti; všichni dokonce (vesměs, pojednou, zároveň, společně, úhrnkem); se všech stran; což všechněm náleží. V. Všechno všechněm přihoditi se může. Kom. Všecek skormou- cený. D. Všecken se zarmoutil, Jel., trnul. Sych. Lepší jest jeho malík, nežli ty všecken. Mus. Všecken jsi nevrlý. V. Svět všechen ve zlém leží. Ros. Ves most otřásá se pod jejich davem. Rkk. Přiběhla všeckna po- děšená. Sych. Všecko se k tomu podobá. D. Bohem všecko stojí. Sych. Všecko všudy. Vůkol všeho kostela. Har. Vší země dobyl. Dal. Všeho hojnosť. D. Má všeho na zbyt. Us. Všeho má, nač jen pomyšlení jest. Sych. Všeho jsem tam jen jednou byl. Ves zvěř leský. Rkk. Ves svoj um zbierajte. Rkk. Všecko dělá (měří) na dlouhé lokte. Us. Všeckno snáší, všemu věří. Br. Všecko ve všem. Orb. p. Již jest po všem (veta. Zlob. ). Us. Se vší pilností. Kom. Přede vším. Us. Všichni a jeden každý zvláště. D. Mám vás všech dost. Sych. Pro dobré všechněch nás. V. Všech všudy jest sedm. Har. U všech všudy (i. e. ďáblů). Us. Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým soudcem býti. Po vše časy, D., dny, Us., po všecky věky. D. Poplenichu vsie vlasti. Rkk. Po vsiech (všech) po krajinách. Rkk. Všeho všudy dostal jsem 5 zl. Přede vším potřebuji peněz; ve všem všudy. Šm. Jich erbové budúcí jmají vzíti třetí čásť z těch mlýnuov všiech požitkuov; My purgmistr a rada i všickna obec města Hradišče; Paklibychom toho všeho nezdrželi na všem neb na díle, tehdy...; Že znamenavše a pilnú myslí všickni ze- spolka váživše lepšie kláštera našeho; S lidmi kmetčími, dědinami, lukami, lesy i všemi a všelikými té vsi příslušnostmi; Známo činíme timto listem všiem vuobec, ktož jej uzřie a nebo čtúc slyšeti budú; Opat i všichen konvent kláštera; Purgmistr, konšelé i všecka obec; Skrze žádnú lesť ani kterak jinak po- stúpiti bez závady se všemi věcmi nahoře jmenovanými. List. hrad. z r. 1423., 1441., 1456., 1467., 1470., 1478., 1479., 1514. (Tč. ). Přes to přese všecko poďme k pánu; Po tej při die žalobník mezi všechny: Milí páni...; A prve než jsme jemu jej oka- zovali, pověděl nám všeckno znamenie, jaká při tom listu pečeť a jaké písmo; Všechny dluhy poručil jest otci svému; A fojt jest všecku svú při vypravil; Kterážto na všicknu obec sě odvolala. NB. Tč. 7., 11., 85., 188., 280., 250. Ve vší dobré přízni; Abychom po vší zemi brali; Ti byli na posudku všichni před plným úřadem; Na všechny oddíly zveden úřady; Mají té pani vsieho postúpiti i s požitky; Má jemu 30 kop gr. za všechno dáti; Nadbyt sobě všecek zachoval; Všechnu listinu podlé listu obdržal na něm. Půh. I. 286., II. 10., 75., 201., 237., 349., 379., 626. (Tč. ). Dcera byla všecka uplakaná. Us. Vši tu věc poklidi. Alx. Vše sě řecká země vzhrozi; Což kniežat na všem světě; Ne- vědie všie své moci. Alx. Hněvám se, až se všechen třesu. 1534. Anobrž tebe všeho, jaký jsi ve svých vášních, obyčejích a ná- klonnostech, ukazuje (oko tvé); Po všem světě zatmění slunce bylo; I do srdcí na hlédá a všecko zná; Všecko všudy spravuje; Jdouce na všecken svět; Ani pokrmu lidem od Boha všechněm všudy vůbec propůjčeného neužíval; Aby ho všichni všudy národové vyznávali. BR. II. 29. a., 129. b., 176. a., 183. b., 188. a., 226. b., 669. (Šd. ). Na ten všicek způsob; Přes to přese všecko chciť se rád k tomu přičiniti; Nalezl jsem tedy všeckerny kusy tak úplně státi v knihách jeho; Všicku tu ves Hradešice témuž Vilé- movi tímto listem dáváme. Arch. II. 404., III. 12., 298., V. 520. (Šd. ). Jeho všecka mysl leží v konvičkách. V. Tu obec všechna na tom se snesla. V. Všecken jsi nevrlý. V. Vstane nad vsiú zemiú; Vstane po vsiem nebi; Roznosí sě radosť po vsiej Praze; Oblečena bě vsia v zlatohlavě. Rkk. Litery vší české abecedy. Bl. Ciesař hněvy sě v tu dobu vešken potřese. Kat. 1390. Všicku svú mysl u Buoh upřeli. Št. N. 73. 17. Poslal ke vší obci jejich. Abr. z G. Dávaje všichnu potřebu; Mají vždy i každého času všichnu svú pilnosť v Bohu a k Bohu přiložiti; Čáp mladý, když otec jeho peřie starostí zbude a nemož létati, nosí jemu jiesti a nosem pozdvihuje jemu křídl i jeho všeho; Pře- vrátil jest města ta i všicku okolní krajinu; To připsánie přesahá všichnu chválu světskú bez koncě; Najprve má Buoh milován býti nade všecko vším srdcem, vší duší, vší myslí; Chlúbú všichnu věčnú odplatu bychom ztra- tili; Tento kněz všichnu kněží starého zá- kona, a jáhen všechny proroky znamená, jenž...; Všicku svú pilnosť máme k Bohu obrátiti; Potom svobodněji tě všemu světu budu zvěstovati; Čaká jie všechna řieše nebeská, čeleď božie, andělé i všichni světí; Tak ten Antikristus jest všecek lhář. Hus I. 60, 114., 150., 192.; 258., III. 26., II. 324., 337., 351., III. 103., 127., 303. (Tč. ). Té všie noci bludiechu; Všecka věže se třásla; Ciesař se vší vojskú jel; Ciesař sě ze všeho rúcha svlekl; Všemu světu příklad ostavil; Tys poklad všeho lidského národa; Matúš všecku zemi aegyptskú na vieru obrátil; Všecku obec zachovali; Všecka česká zemie; Měštěné ze všeho města přišli; Andělé poselsky vše- cek svět ostražují. Pass. 781., 802., 803., 804., 805., 818., 833., 849., 887., 949. (Brt. ). Všecku řeč sv. Cecilie jemu pověděl; Kázal ji všecku noc v horúcie lázni žéci. Pass. 1006., 1017. (Brt. ). Světlosť vešken žalář osvietila; Všecka obec se sběhla dívajíc se jemu. Pass. mus. 320., 367. A by veš svět získal. ZN. Veš svět stvořil; Jako u posteli veš den váhati bude. BO. Šli, ano všecka cesta plna bieše rúcha. Bj. Naplněno jest všecko město rozbrojením (confusio). ZN. Všicko to; Všecko tělo své potopil. GR. Všecken se y náboženství židov- ské vydal. BII. II. 624. Časem vše přijde, co se neztratí; Všichni jsme z krve a z masa; Ne vše pravda, co se mluví; ne vše krása, co se líčí; Všecko s mírou i s prací; Všeho moc škodí; S ním se všeco trhá, er hat Pech. Us. Tč. Všeci lidé všecko vědí; Ne všichni jsou svatí, co si otírají o kostel paty; Každý o sebe, Bůh o všecky (se stará); Po všeckem nic; Vše s Bohem a rozumem (konej); Všecí svatí teplo (= na vše svaté), sv. Martin zimu (přinese; ve Slez. ); Všecko jednaké, kyjem nebo dřevem. Us. Šd. Vz Všetek. Ne (není) všecko zlato, co se blyští. Ne všecko pížmem a kadidlem voní. Jde všecko jako po lihách (Na Slov. ). Vše domů přijde, co vlci nesnědí. Ještě všeho nedopil. Do třetice všeho do- brého. Všeho do času, pán Bůh na věky. Ke všemu se hodí. Čas všemu přijde. Ke všemu říká: Amen. Nechoď se vším na trh. Nesebral (havránků) všech. Jest všech botů pravý dvořák (D. ). Nenarodil se ten, co by se líbil všem. Koll. Lže na všecky hambalky. Prov. — Před vztažnými zájmeny se vyne- chává. I stloukly kroupy po vší zemi (vše), cožkoli bylo na poli. — Vše, všecko, všechno = naskrze, docela, všichni, sám, něm. lauter. To jsú vše ďáblové mnozí. Kat. 1224. S pravé strany seděli Hlavsa, Rozvoda, vše konšelé. Let. 400. Tehdáž v této krajině všecko ještě pohané byli. Žalan. 40. V tom ostrově jsou všecko Řekové. Pref. 76. Okolo něho stálo 60 rekův, vše mužův vládnoucích mečem. Br. Toho jsem škoden patnáste jelenóv a 20 vepřóv a 30 sviní vše divokých. Půh. 231. Pět jich a všecko knížata. V. Všecko pekaří. Prov. Jestliže takoví všecko ve světě soudové bývají. Kom. A které jste tam všecko byli včerá na té svadbě ? Us. Šd.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011