ZatočitiZatočiti, točím, toč, toče (íc), il, en, ení; zatáčeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zato- čovati, zatáčívati, zatočovávati = zavrtiti, obrátiti, zakroutiti, umdrehen ; zavíjeti, ein- wickeln, zudrehen, umwickeln; se = otočiti se, sich umdrehen; živě k něčemu se míti, emsig, fleisssig worin sein, sich der Sache annehmen; vlídně se stavěti, sich freundlich stellen. Jg. — co, koho: kohoutek, vojáka (prolínati), D., vlasy. Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide! Černohorský bača ovečky zatáča. Sš. P. 530. Nesadla si ona pod pras- licu, lebo nevedela ani nitky zatočiť. Dbš. Sl. pov. I. 352., Er. Sl. čít. 68. Ostatňú (stranu) reka zatáča (obtáčí, svírá). Hol. 103. — co, se komu. Z. někomu krk. Jg., Jel. Z-la se mně hlava, ich bekam Schwin- del. Us. Šd., Bkř. Keď mi na um sídu tvoje sivé oči, hneď sa mi celá zem, celý svet zatočí. Čjk. 57. — co, se kam: kadeře do papíru. Us. Někam z. Us. Dch. Z. se v čelí, in die Front aufschwenken. Čsk. Nepřítel sem zatáčel. Us. Na pravo, na lävo šabľou si z-čil. Chlpk. Sp. 90. Zatoč se, slunéčko, nad ty hory, Er P. 215., na ty lesy, za dědinu. Slez. ps. Šd. Oči k nebi z. Sldk. — čím: praporcem, D , mečem, prakem, Chmel., zubem. Ja. Já zde vládnout! Věděli by, jak bych tím zatočil; Z-čil jím. Us. Dch. Pr- sténkem na prstě z.; Z. sebou kolem ; obu- chem z. Us. Šd., Tč. Len čo raz koňom z-čil, šabľou v povetrí mihol: už bol prsten jeho. Mt. S. I. 54. Janošek mečem zatočil, po dvanásti hlavách skočil; A jak na ko- níčka vyskočil, bílým šátkem sobě zatočil; Kdo tém míškem zatočí, ten si Jenófko vzít musí. Sš. P. 105., 583., 766. A tu ešte jeden - raz z-čí zrakma po bohatej přírode mláde- nec biedny; Do dialky mračnej letia mu oči, zdá se, že súdiť minulosť chcejú : a zase zrakma k nebu zatočí, zdá se, že hľadá svoju nádeju. Sldk. 436., 465. — (co, se) s kým, s čím. Potřeba jest s tím špatným chasníkem z. Sych. Ona s ním zatáčí, jak chce; Počkej, jak já jináč s tebou z-čím! Z-čí se na dvoře s vozem; Z. se s ním, že se bude diviti. Us. Šd. Zatáčel s ní (tančil). U Litovle, Kčř. Z-čil se s ním zrovna svět. Vlč. Zl. v oh. I. 69. Javor sa vypučí, slu- niečko vyskočí a Janošík s chlapci kolesá zatočí. Phld. III. 469. S koněm se z-čil, hořem sa rozpučil. Sš. P. 94. Janku, s An- nou zatáčej (tanči). Er. P. 92. A v nedělo vodpoledňa do hospode nastrojená, aj tak s ňó chlapci zatáčijó a složebny z kola vy- vádijó. Brt. P. 114. Z. se s koňem, s vojskem. Chmel. — na čem. Z. se na koni. Ros., Jg. Z-čil se na patě, jakoby ukazoval, že mu pranic neschází. Němc. 1. 176. Z-čil se můj syneček na vraném koni. Brt. Ps. 35. Zatoč sa, Janíčku na vranóm koníčku. Sl. ps. Šf. II. 52. Z-la se na opatku. Sá. Na tom našem nátoní zatočil se šohajíček na vraném koni; Zatoč se, synečku, na vraném koníčku! Já se nezatočím, až mi dáš vo- ničku. Sš. P. 367., 411. — co kam (nač). Rostl. — se kde, kdy: v boji mezi ne- přáteli se zatáčeti. Us. Zatoč se, má pa- nenko, okolo mne. Er. P. 94. Zatoč sa ty, galanečko, okolo mňa, jako vtáček jarabá- ček okolo pňa. Sš. P. 620. Zatočily se jim hlavy při té myšlénce. Sá. Nad hlavou je (kastagnety) zatoč v rej. Vrch. Pod Lideč- kem na rolí z-čil se švarný junák na vra- ném koni. Čes. mor. ps. 115. Na tom místě se dráha silně zatáčí. Us. Pdl. Z-čil sä orol nad ňou tri razy do kola. Chlpk. Sp. 135. A ta hůl zatáčela se myslivci na hřbetě. Us. Šd. Zatoč se, slunéčko, nad tím domem. Er. P. 197. Štyry stoly přeskočila, na pátém se zatočila, hned do komory skočila; Radši si šablenkú nad hlavú z-čím; Zatočte se (husičky) kolem nad milého dvorem. Sš. P. 84., 375., 422., Brt. P. 49. Zatáčela se za stodolou. Us. Svatopluka dávno učíval, jak by kušou míriť, jak bystrým v pótke za- táčať mal by mečom, jak šíp a obratný za- vracať oštep. Hol. 106. Štěstí se divně z-lo nad nadějí lidskou. Bart. Velmi sebú z-čil v srdci (confractus est corde). BO. — se kudy. To božie slniečko po nebi si kráča, po horách, po dolách všade sa zatáča. Phld. IV. 467. — se proti komu. Troj. — se. Cesta se zatáčí. Dch. Zatoč se, můj vrané koníčku, a objeď třikráte dům. Sš. P. 296. — se k čemu, oč, okolo čeho, o čem = čerstvě a hbitě k někomu se míti. Ten se k ní zatočil. Ros.
Doktor Jan Slovanský zatáčí ustavičně k věcem nepříslušným. Pal. Děj. III. 3. 83. O ženu se zatáčel, aby ji dostal. V. K práci hned se zatoč. Sb. uč. — jak. Vítr zatáčí se do kola. Us. Šd. Buchty Byly pryč, jako když se chumel zatočí (hned se snědly). Us. Kšť. Cesta zatáčí se pravým úhlem. Us. Zatočím s te- bou po šlaku! Té. Dle jich vůle zatáčí veslom. Lipa 30. Plameny vírem kol něho se zatočily; Myšlénky v podivný se zatá- čely rej, v směs divou; V kruh jím z-li. Vrch. Z krátka s někým z., mit Einem kurzen Process machen, wenig umspringen; do opravdy s někým zatočiti, mit Einem Ernst machen. Dch. Verše vidíš tudy v lehko- nohém se zatáčeti tanci. Vinař. Dyž si na ni zpomenu ve dně nebo v noci, hneď sa se mnú celý svět do kola zatočí. Brt. P. 5, V pravo (v levo) zatočiť! pochod! Čsk. A to jabľčko na druhej strane triráz sa v kolo zatočí a z neho jak to slniečko rannie pa- nička zlatá vyskočí. Btt. Sp. 65. Zatoč se mně galanečko, na dobró noc do kola. Sš P. 619. Aby s nimi dle libovůle zatáčeti mohl. Sš. J. 279. Však jasné, že nebol vinný, oči bystre zatáčal; Bez baveňá na pravú sa zatáča stránku; Bez všeho pře- stáňa sem i tam sa na mysli zatáča. Hol. 15., 100., 416. Jáť tomu tuším, zatočíliť se páni Zajieci brzo za nynější chuti, že jim král diel dá toho dluhu. Arch. IV. 101. Ulysses hrdinsky v boji se zatáčel. Troj. 231. V boji lvovým obyčejem se zatáčeti. Troj 231. Notně jím zatočil. Vz Nepřátel- ství. Lb. S veselou mysľou sa v ňom (v háji) zatočme. Č. Čt. I. 34.
