Zelí
Zelí (zastr. zelé; posud ve vých. Mor. po venkově. Brt., Vck. Zelé, é, é, é, é, ú (é), ím; pl. zela, zel, ám, a, a, ách, ama. Vck. Z., gt. v ob. mluvě místy: zelího. Bž. 108.), n., zelice, e, n, zelíčko, a, n. — Z. = mnoho zelin, zelina, die Krauter, das Kraut. Prustvorec roste i v tatarské zemi, pročež jej v Litvě jmenují tatarské zelí. Byl. Má milá má také zeljé, co mě zhojí do neděle. Sš. P. 152. Zelé zelené (bylina). BO. Natrhal zelé kyselého. Bj. Zelice, n. = zelenina. Žvt. otc. 51. a. Zelicě za obyčej jediechu. Dal. 64. Vaří sobě nějaké zelíčko. Kšch. 6. Nemá doktor takej masti, čo vy- hojí moje kosti; Hanka len má takô zelie, čo vyhojí do nedele. Sl. spv. III. 104. Z. svatojanské či zaječí z. = rozchodník velký, sedum telephium. Us. u Počát. Jndr. Bolí tě hlava? Dej si na koleno z. (žertem). Zlé zelí nezahyne (mráz kopřivu nespálí). Prov. — Z. zahradní rozličného druhu zvl. hláv- kové, das Küchenkraut, Kraut, der Herzkohl, Hauptkohl. Z. hlavaté n. hlávkové (hlava- tice), D., vz Rstp. 85., Čl. 13., Čl. Kv. 299., FB. 77., Slb. 688., Kk. 214., KP. III. 269., Sbtk. 304., plané (kapusta bílá), květné (karfiol), vz Gl. 385., Rstp. 85., Kk. 214., řepné, vz Kk. 214., Schd. II. 292., bílé, turecké (tykev), Us., karaibské, mořské, palmové. Vz Rstp. 1664., 1092., 1619. Z. (hlávkové) erfurtské, janské či jakubské, sviňobrodské, polorané, rané, brunšvické, bílé, červené, polní, mag- deburské, hollandské, yorské, svatojanské, centnýřové, pozdní, veliké, nízké, americké. Dlj. 10., 11., 12., Us. Z. kadeřavé (kapusta) zimní, brassica oleracea acephala, hnědé (nízké, vysoké). Dlj. 14., V. Řepa, kolník, cvika, mrkev, křen, ředkev, kapusta, špí- nák, mořské z., kadeřavé z., lebeda, salát, petružel, řeřicha — zelí slovou. Kom. Z. sv. Barbory, červené, kočičí, vz Rstp. 1197., ostré, ozimé, vlaské nebo savojské. Kh. Z. palmové. Schd. II. 268. Z. hnědé, der Braun- kohl. Hlávka zelí. Z. krouhati, řezati, vy- sekávati, kroužiti, okopávati; z. zakládá hlávky. Šp. Z. strouhati na struhadlech (ve Slez.: krůžlati na kružadlech). Mor. Šd. Pravěli, že sem jim na zelé narvala (nalá- mala) chrástí. Slez. Šd. Máme z. v zahradě, na poli. Us. Tak ho postaviti do z. (o ne- hybném člověku)! Us. Sd. Milá z. okopává, šohaj za ňu povolává: Koně v z. a hříbátka v petrželi. Sš. P. 275., 508. Připíjám vám přes hlávku zelí, že ste se přišli najesť na veselí. Přípitek slez. Šd. Jíti, choditi, lézti komu do zeli (= za milou, kaziti mu zná- mosť, Jem. ins Gehege steigen, hinter Jem. Rücken der Liebesfrende nachgehen) Dch., Šd., Kšá , Tč., Bkř. Spaste duši, koza v zelí (v žertu na označenou zděšení se při ne- patrné nehodě)! Us. u Král. Hrad. Kšť. Je-li moc přísady, je (bude) málo zelí. Na Zlín- sku. Brt. Jsou-li v zimě na cestě tlusté ledy, podaří se výborně zelí; Poválejí-se sazeči sázejíce zelí na poli, urodí se zelí. Kld. Z. na den sv. Prokopa okopané bude samé hlávky. Kld. Když sa urodí z., seno ;sa zkazí. Na Vsacku. Vck. Stydí se jako koza v zelí (nestydí se). U Litomš. Bda. Když sedíš v zelí, nebuď vlkem, ale kozlem. Kká. Td. 253. Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí. Tč. Když na Havla z. sklízí se, to je hořké; Panny Marie na nebe vzetí, hlávka do zelé letí; Když je tuhá zima a vytajú napřed chodníky, to (tož) bývají velké hlávky zelí; Sv. Prokop, zelí okop (okopává se z.). Slez. Šd. Mníš trávu, ano zelí (něco lepšího). Flaška. Do zelí s ní (nehezká jest. Vz Tělo, Hezký, Neustrojený). Lb., C. Psem z. vo- ziti (orati. Vz Marnotratný, Prodělání. Auf der letzten Pfeife blasen. Tč.). Č. — Z. = jídlo ze sekaného, krouhaného zelí, das Kraut. Z. sladké, kyselé, das Süss-, Sauerkraut. Us. Z. brukvové, naložené, řepové, košťálové, tuřínové, Hsng., dyňové (z dyní). Šd. Sud na zelí. Šp. Z. nakládati, šlapati, vařiti. Us. Z. už vykysalo. Šp. Na z. mě neužije (zelí nerád jím). Na Hané. Bkř. Snědl talíř syro- vého z. (t. j. kvašeného, ale neuvařeného). Us. Šd. Bez zelia nieto veselia. Poř. Zátur. Jez hrách se zelím a zelí s hrachem a ne- dostaneš podagra; Zlá žena trpké zelí. Kšá. Z. mi dáváš a uzeninu jsi si nechal. Šml. Na maso pivo, na zelí voda. Č. Hledí jako kyselé z. Vz Zádumčivý. Lb. Po domácím z. břicho nebolí. Prov. Tč., Pk. Žena muže želí, dokud nezevře z. Lom. Pěknéť jest bylo to kázání jako nemastné z. Mus. — Zelé = zelená rez (zastr.), der Grünspan. Ms. alch.