1 Doktor
Doktor, a, m., lat., vokat. doktore; v již. Čech. a na Mor. dochtor; učitel; název akade- mické hodnosti. ...

8 Doktor
Doktor. Vok. doktore m. doktore odchyl- kou, analogií podle iiom. doktor. Grb. II. ml. I. 388. ...

7 Židovský
Židovský masopust. Zbrt. 40. Ž. doktor (doktor je žid). Us. Fč. Ž. soud (když židé jsou souzeni). Výb. ...

9 Ostrojazyčný
Ostrojazyčný. O. doktor. Šml. IV. 143. ...

6 Doktorský
Doktorský, vz Doktor. ...

6 Doktorky
Doktorky, vz Doktor. ...

6 Doktorat
Doktorat, vz Doktor. ...

6 Doktorand
Doktorand, vz Doktor. ...

6 Doktorová
Doktorová, vz Doktor. ...

8 Výbor
Výbor, vok. výbore. Vz Doktor. ...

8 Zkušelý
Zkušelý = zkušený. Z. doktor. Kat. z Žer. I. 183. ...

8 Mostský
Mostský = z Mostu. M. doktor. Borb. 131 ...

6 Doktorka
Doktorka, vz Doktor. — D., samota u Prachatic. ...

4 3. Uher
3. Uher Frant., doktor práv a spisovatel. S. N. Xl. 640. ...

3 Rozoumek
Rozoumek, mku, m. Vz Rozum. Kos. Ol. I. 293. Mistr R. a doktor Svobůdka. Reš. ...

7 Doktor
Doktor. D-rem se drží = má se zaň, léčí. Val Vck. — D. = dort. U Č. Brodu. NZ. I. 390. ...

6 Dochtor
Dochtor, a, m. = doktor. D. nemá takej masti, co by zhojil bez bolesti. Sš. P. 152. ...

9 Mistr
Mistr. Tuhý a tvrdý m. = kat. Holic. 93. — M. Vz Doktor. M. graduovaný měl plné právo přednášeti. Wtr. ...

5 Amerlink
Amerlink, a, m. Kar. Slav. A., spisov., doktor lékař., ředitel škol a ústavu idotů, † 2/1184. Vz Bačk. ...

10 Houslový
Houslový doktor (kdo housle spravuje). Rais. Zap. vlast. 13. II. písně, Čes. 1. XI. 282., solo, zvuk. ...

5 Zaprąckati
Zaprąckati = prackami zamatlati. Šd. — koho. Šd. — Z. = zapnouti, anschnallen. Na Slov. Bern. Doktor ...

5 Burian
Burian, a, m. B. z Kornic. Sbn. 857., 866., 910., 913. — B. doktor. Jir. Ruk. II. 111. — B. Tom., prof. ...

9 Doktor
Doktor byl ve středověku graduovaný v medicíně a právích; mistr graduovaný ve filosofii a fheologii. ...

9 Vokativ
Vokativ. Místo v-vu bývá nominativ. Pane doktor! Vz Gb. H. ml. III. 1. 25. Na- opak nom. místo vokativu. ...

7 Chelčický
Chelčický P., čes. doktor (poněvadž se neučil latině), u protivníků: dr. copitorum (dle jeho hl. díla). ...

5 Zavěřiti se
Zavěřiti se = pod vírou se zavázati, zaručiti se, verbürgen. Na Mor. a na Slov. Oznámila kraľovi, že ...

4 Vyzdraviti
Vyzdraviti, il, en, ení, gesund machen. — koho = pozdraviti. Ros. Jak ho pán Bůh nevyzdraví, doktor ...

2 Ordinovati
Ordinovati, na kněze posvětiti, einsetzen, einweihen ; 2. lékařskou radu dáti, přijímati nemocné a jim ...

8 Nouze
Nouze. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47. N. stranou (když je pomoženo)! CT. Tkč. Z nouze a ze zkušenosti ...

1 Husar
Husar, a, m. maď., lehký uherský jezdec, der Husar. Dle Šf. raději ze starosrb. gusar = vojín, loupežník, ...

6 Doktor
Doktor v písmě. Žal. 33., v právech, práv. Obecně d-vé v právě vymýšlejí chytré věci, jimiž lid klamají. ...

1 Arci
Arci, arciže, arciť. 1. — ovšem, allerdings, freilich, traun, jawohl. Udělals to? Arci. Ros. Toť arci ...

4 Trula
Trula, y, trulant, a, trulda, y, na Slov. trulo, a, m. = hlupák, loula, maňas, Dumm- kopf, dummer Strumpf, ...

2 Porok
Porok, a n. u, m., strsl. po + r?k? = dedecus. Mkl. B.24. — P. = výčitka, pohanění, porobování, hana, ...

6 Náhlý
Náhlý m. náhblý. Vz Bž. 47., 190., Mkl. Etym. 210. — N. = rychlý atd. N. ochla- zení, osutiny, Us., pohnutí, ...

7 Zaraziti co
Zaraziti co: horu (vinohrad zavříti). V Podluží. Brt. Z. páru, Mour., novou říši, Tk. Č. 4., hovor. Posp. ...

3 Sedmerý
Sedmerý; sedmer, a, o, siebenerlei, sie- benfach. Sedmera umění doktor. Krab. Sed- mero svobodných umění. ...

4 Učedlník
Učedlník, a, m., místo učeník, D. Lépe: učeník, učenník, Bs. a jiní, vz -ník, n (se střídá s d). U. z ...

9 Voda
Voda ani v čižmě nedobrá; V. dľa spadu tečie; V. len pre žaby, pre baby; Malá v., malé ryby; V. má tenký ...

1 Mistr
Mistr, a, m., něm. Meister, m., z lat. magi- ster; v již Čech. mistr. Kts. Vok. sg. mistře. M. tesařský, ...

1 Lékařství
Lékařství, n., lékařské umění (ars medica), die Arzneikunst. V. Doktor v lékařství; zkušený v l. V. V ...

1 Lékař
Lékař, líkař, e, m. Syn.: Zkušený v ho- jení, hojič, doktor v lékařství. V. L. od lék a o tom vz Mz. ...

4 Vyžádati
Vyžádati, žádám, žádej, žádaje(íc), dal, án, ání; vyžadovati = vyprositi, er-, ausbit- ten, erbeten. ...

6 Klásti
Klásti. Vz Bž. 46., Mz. v List, filol. VIII. 165., Mkl. Etym. 117. — co: Koleje, Us., vrstvy (vrstviti), ...

7 Právo
Právo = co pravé jest atd. A tak roz- ličnými činy viece milujem s právem pří- vuzné viece. Št. Kn. š. ...

2 Pomoci
Pomoci (v obec. mluvě: pomocti), pomohu, pomoz, ha (ouc), mohl, žen, žení; pomáhati, helfen, beistehen, ...

6 Choditi
Choditi. Ž. wit. 41. 10., 18. 6., 100. 6. a j., Mkl. Etym. 86. — kudy. Ch. sem tam po pokoji, po domech, ...

5 Zelí
Zelí (zastr. zelé; posud ve vých. Mor. po venkově. Brt., Vck. Zelé, é, é, é, é, ú (é), ím; pl. zela, ...

4 1. Vzjíti
1. Vzjíti (zastr. vzníti), vzejdu (zastr. vzendu, vzjidu, vznidu), vzejdi, vzejda (ouc), vzešel, vzjití ...

5 Zatočiti
Zatočiti, točím, toč, toče (íc), il, en, ení; zatáčeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zato- čovati, ...

1 Ch
Jak se ch vyslovuje, o tom vz H. — Ch jest hláska hrdelná, vz Hláska. — Sou- hláska ch píše se v nejstarší ...

2 Pán
Pán, a, m. Pán z pa = mocným býti, chrániti. Bž. 228. Vok. sg. pane; pl. páni n. pánové. Stojí-li slovo. ...

3 R
Při vyslovení r jest postavení jazyka po- dobné jako při d a t nebo n, ale konec ja- zyka nezůstává tu ...

3 Strana, stránka, stránečka, y
Strana, stránka, stránečka, y, ť., ze str (stříti). Gb. Hl. 146. Staroslov. strana, regio: stra a to ...

4 Všecek, všecken, všechen
Všecek, všecken, všechen (zastr. vši- chen, všicken, všitek, ves), veškeren, všec- keren, všecheren, ...

1 Co
Co, což. Co, gt. čeho, dat. čemu, akk. co, lok. v čem (v obec. mluvě: v čom; vz o se přehlasuje), instr. ...

4 V
V jest retozubná souhláska jako f, při nichž jeden (obyčejně dolení) ret a protější zuby průlinu přehrazují; ...

2 Právo, a
Právo, a, n., právíčko, strč. pravda, vz Pravda (ku konci). P., das Recht, ein Wort derselben Anschauung ...