Nabyti
Nabyti, nabudu n. nabydu (nabudu z kmene bu obyčejnější fut.; nabydu z kmene by. Vz u se střídá s y. Ht. Dle Brs. 16. lépe : na- budu, dobudu od kmene bud v bud-u)., nabuď, nabuda (ouc), byl, byt, ytí; nabývati. Vz Dobyti. — N. = dostati, svým činiti, sich zu erwerben suchen, erlangen, erwerben, erhal- ten, erringen. Jg. — abs. Jak nabyl, tak pozbyl. Vz Jmění. Lb. Lehce nabyl, lehce pozbyl. Co se lehce nabude, snadno se to odbude, Č. Jak nabyto, tak pozbyto. D. Což zle bývá nabyto, to mnohem hůře bývá odbyto. V. Nabyl Stejskal, pozbyl Vejskal. D. Dítě ne- řádně nabyté (mimo manželství). Pr. — čeho : síly, milosti, mysli, stříbra, statků, rozumu, učení, V., srdce, Háj., D., platnosti, určitější tvárnosti. Dch. Chceš-li cti nabyti, nesmíš na jednom miste žíti. Č. 228. N. právní moci, Gesetzeskraft erlangen. Us. N. zisku, D., zdraví, Kram., radosti, cti, hanby, zboží, Plk., vlády (vládu obdržeti, Rs.), vítězství (obdr- žeti), času. — co: Nechá toho, což nabyl, Ben. V., ale jinak: čeho a ne: co. Nabyl jakési zběhlosti, ne: jakousi zběhlosť. Km. Vz Nabyti čeho. Zájmena rodu středního kladou se výjimkou často do akkusativu m. do genitivu, vz ku př. žádati co m. čeho, Zájmeno. — čeho z čeho. Ze čtení slov nabude. Dal. Z knihy naučení n. V. Z řípy cukru. Us. Z vlastního zkušení opatrnosti n. V. — čeho čím. Dodávkami k vojsku nabyl značného jmění. Ml. N. přesvědčení svědky. — čeho čemu. N. potěšení svědomí svému. Štelc. — čeho o čem. Známosti, vědomosti o něčem n., Kram., Berg., lepšího světla, J. tr., jasnosti o něčem. Dch. — čeho po čem. Síly po víně n. Har. II. 71. — čeho kde: v domě větší světlosti. J. tr. — se. N. se kde = dlouho býti, lange bleiben, verweilen. Jg. Nabyl jsem se tam dosti. Us. To se málo doma nabyli. Us. Přer. Kd. Však se toho blata nabylo dosť. Us. Přer. Kd. — se kde. Dosti jsem se ve Varšavě nabýval. L. — Vz Nabytý, Nabyly.