Nebytí
Nebytí, í, n., das Nichtsein. D. V n. pána doma. Lom. Král v n. svém v království naříditi ráčil. Mus. Nám neb v n. našem místodržícím našim (in Abwesenheit). Er. N-tím doma se vymlouvati. Fauk. Aby se žádný v zemi nebytím zastírati nemohl. Vš.