Pět
Pět, i. P. (pęt? t. j. panti m. pę-k-t?; vz lit. penki, vz Bž. 19.), lat. quinque, skr. pancan, řec. aeol. ??????, řec. att. névre, lit. penki, goth. fimf. Schl., Fk. 114. Strany od- vozování vz Mus. 1848. I. 3. str. 237. Šf., Gb. Hl. 64. P., instr. pěti m. pětí, poněvadž se číslovky dle vzorce Kosť skloňovaly; i se v i skrátilo. Taktéž šest atd. Gb. Před šesti (m. šestiú) dnóv. Č. E. (Bž. 141). Sou- vislost číslovky pět s podstatným jménem pěst dokazuje, že číslo prstů k této meta- foře podnět dalo. Šf. Mus. 1848. — Nom. a akkus. pět, v ostatních pádech: pěti. Je-li pět v nom. nebo v akkus., stává jméno pod- statné u této číslovky v gt., při ostatních pádech v stejném pádě. Pět hadů lezlo. Vidím tam pět hadův. V pěti dnech se vrá- tím. Táhl s pěti vojáky. Us. Jí by to bylo pořád všecko pět (lhostejno). Šml. Když má zlosť, tu se má piksla po pěti (= zle). Us. u Sol. Pět set, tisíc, dní, let atd. Us. To v pěti slovích zavru. Sych., Šm. P. prstů zšíří a tlouští. V. Všemi pěti přes hubu dáti. V. Hory v doly vraziti a pět za sudu po- čítati. Us. Pět ze sta. Šm. Za pět prstů ku- povati (krásti). Rk. Staví se (dělá), jakoby neuměl pět počítati. Vz Potutelný. Lb. Řekl by, že do pěti načísti neumí. Č. Nemá všech pět doma (po hromadě =je pomaten). Jg., Lb. Vz Ztřeštěný. Budeš se míti po pěti (říkají tomu, kdo hrozí trestem). Us. na Mor. Brt., Tč. Pět svatých bratří = dne 12. listo- padu. Arch. VI. 543. Gl. Křepelka volá: pět peněz. Rad. zvíř. Oblízal všech pět (pochutnal si; místy = špatně pochodil cf.: Utřel hubu. Da.).—Pět Kostelův, mě. v Uhřích, vzPečuh.