1. Pole
1. Pole, e, půlko, políčko, a, n., dříve polo (m. poljo, Schl.). Jg. Slova, skloňující se dle vzorce Pole skloňují se na Hané dle vzorce Slovo: moře, do mořa, po mořu; o vzorci Pole vz Skloňování. — P., rovina, planina, das Feld, die Ebene. P. rovné. V. P. moabské, Br., moravské v Rakousích (Marchfeld), lipnické ve Štýrsku (Leibnitzer Feld), dravské (Drauf.), Kosovo p. ve St. Srbsku. Vz více v S. N. — P., krajina n. země okolo města, okolo ves- nice, třebas byla nerovná (hornatá), das Feld, Land, Gefilde, der Gau, Anger, die Flur. Jg. Čiré, šíré p.; číré p. míti (nic na překážce neměti); pole jsou všechna sněhem zapadlá. D. P. městská. Br. V šírém poli dubec stojí. Rkk. Půjdu do pole, abych se prošel. Us. Na poli bydleti. V. Na poli milo. Dům ve vsi neb na poli. V. V poli od bouřky za- stižený. Kram. Přes pole jití n. jeti (do sou- sedního města n. vesnice jíti n. vůbec ce- stovati). V. Přes pole jíti, jezditi, choditi, pracovati jinak = cesty další konati, v ci- zině býti, přes svět pracovati. Kdo pres p. pracuje. V. Přes p. býti. Ros. Jsem zde přes pole (cizí). Us. Vk. Je doma hospodář? Není, jeli přes pole. U Náchoda. Hrš. — Hrajte mi přes p. (marš v tanci sedlském). Jg. — To je ještě v dalekém poli (nejisto, bude-li). — P., část povrchní země, do níž se obilí seje nebo jiné plodiny sázejí, role, rolí, dědina, obůr, das Feld, der Acker. Špatné p. = škrabotina, šum, psina, škrob. Šp. P. tučné, Rkk., orné, V., podorané, ji- trní (klučenina), Plk., zarostlé, Sych., zaseté (osení), Sych., desátné (z něhož se desátek dává), Bern.; p. na úhor, na jařinu, na ozim; Us., bobové (boboviště), V., pšeničné (pše- ničniště), žitné (žitniště), ječmenné (ječniště), zpupné (panské), Rohn., vyžilé, vysílené, vy- slabené,vydřené, vymrskané, vyplaněné; nové: kluč, klučenina, novina, niva; mělké: radlina ; neúrodné: lado, lada, draha, plahočina, pla- hotina, hampejs; oseté (osetek, osení); napla- vené: plaňava); travou porostlé: pažina, p. pažinaté; dlouhé: dlužina; mokré: mokřada, mokřina, vlhčina, pomoklina, hatě, močál; p. na úpadě ležící: splachy; skalnaté; v koutě ležící: kouty, kouta; přiorané: příorek; pří- lesní, hrudovité, živé, hlínaté; bařinaté: třa- senina, třasenice; přimezující, dědičné, zá- pisné, duchovní (záduší), popluží n. orné (plužina). Šp. P. špatné: škrab, škrabotina; veliké: prapole; jednou vláčené: příražek; báňské (v hora.): chotár. Šm. Pole pod dvě měřice. Us. Brt., Šp. P. krojiti (nejprve orati), hnojiti, hnojem omastiti, vypraviti, V., upra- viti, Šm., vzdělati, vzdělávati, D., klučiti, Rohn., branami přiraziti, Sych., vláčeti, za- nedbati, Us., orati, přeorati, plužiti, mrviti, ositi, positi, zasiti, strojiti, podmítati, pod- orati, potrhovati, mísiti, podháněti, pod zrno orati, zadělati, vymrskati, vymrtviti, vysla- biti, vyžiti, vydříti, vyplaniti, vodou zapu- stiti, úhořiti, úhořovati; spříložiti, přílohem, úhorem ležet nechati, Šp., vykolíkovati, vy- kolíčkovati, vyroubiti. Nz. Daň z polí. D. Lán pole. Zor, vzor, celý lán; pole sněhem zapadlo; úprava polí; plat z polí; vodu na p. pustiti; to p. nese 10 zrn. Šp. Kakby zrálo žitko v poli. Rkk. P. leží ladem. Přes pole průjezdu někomu popřáti; přes p. se dáti (mimo silnici jíti). Sych. Pracovati v poli; na, p. jíti. Us. Lidé mřeli na poli dělajíce. Let. 65. Hlídač polí, der Flurenwächter. Dch. Nejdřív zorej svoje pole, než jinému půjčíš pluh. Hnš. Dluh má nohy, pole oči, les uši, na ty tři věci pozor míti sluší. Rým. Někdy i v bujném poli jsou koni chudi. Č. Láska k poli krmí voly; tučný vůl, krmí stůl. C. Chceš-li s pole bráti, musíš na ně dáti. Č. Dbáš-li o roli, dbá role o tebe. Č. Sláma — polí máma; neřád— hrabej pořád; mech — ten nech. Č. Kdo chce z polí užitek bráti, musí polím úpravu dáti. Vole, neprodávej pole. Šp. Na černém poli pšenička se rodí. Vz Pokora. Lb. Kdo k poli přihlíží, má také v díži; Čí pole, toho i plot. Pk. Ať i tělo v posteli, mysl má byť na poli; Kdo pole plazí, obilí draží; Myška v stodole ubírá ti pole; Bláto na poli zlato. Lb. Vz Vinice, Hospodářský, Návozní, Úhor, Úlehle, Lado, K lučenina, Novina, Niva, Orati. —P., místo otevřené, neopevněné, v kterém vojsko se zdr- žuje po čas vojny, neb na které jde, aby bitvu svedlo ; protiva: pevnosť, leženi, das Feld. V poli se postaviti. Polem táhnouti proti někomu, Rkk , s někým. Br. Do p. táhnouti. Br. Polem nebo v poli se položiti. V. Polem ležeti. D., V. — V užším smyslu místo, kde se vojska potýkají, das Schlachtfeld. P. ob- držeti (neustoupiti, vítěziti). V., Br., Háj., Bs. Pole při králi obdržeti. Bart. P. ztratiti, opustiti (utéci z něho, odtáhnouti). Troj. Mnoho mrtvých na poli zůstalo. Háj. — P., válka, vojna, das Feld, der Krieg; vojsko, das Heer, die Truppen. Polem pobiti, polo- žiti nepřátely. Jg. Polem se potkati (válečně) s někým. V. Přemohl je jedním polem. V. Mnoho jich v poli padlo. Pole sbírati, dělati (vojsko k válce sbírati); pole míti (vojsko polem míti). Mus. Doma i v poli; v poli slou- žiti. Bern. K poli se chystati. Mus. Pole roz- pustiti (vojsko). Schön. Do pole se strojiti, zbrojiti. J. tr., Er. Pole chystati (vojnu stro-jiti). Pal. Radh. II. 83. Pole proti odbojníkůmzdvihl. Tč. Polem s někým se bíti. Let. 78.Polem ležeti. Vrat. 178., Let. 109. Polem (ne-přítele) poraziti. Let. 160. Polem pracovati(v poli sloužiti). Gl. 247. Nepřítel přemoženýodstoupá mezi tím pole sbíraje. Sš. L. 59. Po-lem jíti proti komu. Peš. 1627. — P., v hor-nictví: a) místnosť, v které se hory, doly dě-laly, dělají n. dělati mohou; b) prostor, v němžložiště uloženo; p. uhlí (uhelné), zlata; c)čásť dolu; důl na 3 pole děliti; d) rozta-ženosť na délku v dole: hnáti ort do pole,polem dělati. Vys. P. svobodné (ještě ne-propůjčené nebo opuštěné). Vys. P. důlní,Gruben-, uhelné, Kohlen-, těžné, Bau-, Ab-bau-, jámové, Schacht-, štolní, Stollen-, ná-ražní, Füllorts-, svážné, Bremsberg-, požárně,Brandfeld. Hř. — P. u myslivců = lovní místo,das Feld. P. ostré (hrudovité), slepé (bezsněhu), strakaté (z části sněhem nepokryté).Sp. Kromě toho = rok, das Jahr. Ten pesje v druhém poli (= má 2 roky). Šp. — P.svaté, boží= hřbitov, der Gottesacker, dashl. Feld. V. — P. na šachovnici = oddělení,das Feld am Schachbrett. Vrhcábnice má 64pole. P. královo. — P., v heraldice = po-vrch štítu na rozdíl toho, co na něm jest,das Feld. Černý orel v zlatém poli. Us. — P. věc, v které kdo zvláště zběhlý jest, dasFeld.To není mé pole (ku př. zeměměřictví).Novější. Po nějaké době se mu otvíralo p.činnosti nad nadání prostrannější. Sš. I. 3.Ponecháno mu široké p., weiter Spielraum;Nabyl volného pole. Dch. Tu máme velikép. před sebou (mnoho příležitosti ku práci).Tu se otevřelo, otvírá veliké, prostranné,široké p. Jg., Bern. Der Raum, Spielraum,die Gelegenheit. Jg. — P. (zastr.), míra gruntu.Kopa polí = 6 korcův. Us. P. sto střevícůzdýlí a zšiří. V. — P., prostor mezi dřevyjezu, který se vyplňuje kamením. Vys. — P., ves u Blatné. PL., Tk. I. 87.