Pornčenství
Pornčenství, n., dozor, ochrana, die Ob- hut, Aufsicht, Pflege. Pobral mi v mém p. koně, svině a nábytek. Půh. II. 28. — P., úřad poručnický, poručnická povinnosť, die Vormundschaft. P. jest svěření dětí a statků jich osobě n. osobám od otce n. děda na- řízeným. Pr. měst., Kol. 48. P. jest dětí a statku svého svěření a po smrti poroučejí- cího postoupení té osobě, na kterouž práce a povinnosti poručenské od otce u. práva se skládají. Vš. Vz Vš. 567. Přijal nad ním p. V. P. nad sirotky. V. Dítě někomu v p. dáti, zum Vormund eines Kindes bestellen. Nál. 217., Biancof. P. se vzdáti. Er. Z p. se vytahovati. Er. V p. vjíti, přijíti. Sych. P. robiti. Mor. P. 154. P. a) otcem učiněné n. otcovské, když otec sám poručníky ustanovil; b) přirozené n. příbuzné, když otec umřel neustanoviv žádného poručníka n. když po- ručník otcovský zemřel a příbuzní v p. se uvázali; c) dané králem, když otec nikoho poručníkem neučinil aniž tu pak bylo pří- buzných (vz Vš. 567.). P. odepříti, do desk zapsati, z desk vymazati; k p. se přiznati, přihlásiti; p. přijati; kvitance z vedení p. Vz Pr. 1869. str. 513., 549 a násl. P. na přítele připadá. Mezi blízkými a dalšími pří- buznými má p. obdržeti, kdo jest nejbližší. Přítel přirozený obdrží p. proti tomu, komuž by král n. páni p. dali. V ženském p. sestra před tetou p. obdrží. P. nikdo zpěčovati se nemá. P. kdo k sobě přijímá, napřed pří- sahu vykonati povinen jest. Přítel každý vcházeje v p. sirotku uručiti má, aby mu statku neumenšoval. Kdo nechce statku si- rotčího tak věrně jako svého a mnohem pil- něji než vlastního opatrovati, nebeř na se p. dětí a statku žádného. Žádné p. déle ne- může trvati, než dokudž sirotek k letům spravedlivým nepřijde. Vš. P. zbavenu býti, der V. enthoben sein. Vl. zř. 69. Z p. ně- čího vyjíti. O. z D. Forma a způsob p. ot- covského a králem daného; p. mohlo býti doma kromě desk; jak dlouho p. trvalo; z čeho kladli poručníci účty; co při p. si- rotčím za právo bylo. Vz Vš. 568. P. pří, vz tamtéž. Vz také Tk. II. 315., Gl. 254.-255., Sirotek, Poručník. Pr. — P., rozkaz, der Befehl. Ostříhají p. jeho. Ms. Bel. 115. Sáhl mi bezpravným p-stvím v mé panství. Půh. II. 262. — P., odevzdání k starosti, poru- čení, die Empfehlung. List p. P. k víře, das Fideikommiss. Aqu. — P., poslední vůle, das Testament. P. učiniti o domu svém. Br. Učinil poslední p. před radou na smrtelné p. Boč. Dědic z p. Aqu. Když poručenstvie, totiž poslední rozkázánie, činiti budeš. Št. N. 59. Ve své nemoci p. učinil jest. NB. Tč.