Práh
Práh, gt. prahu, m. V pádech nepřímých sg. a v celém pl. vždy krátké a, Mk., Č., Bž. 79., D.; také: prah, u, m. Na Moravě: prah. Brt., Hý. Pk. myslí, že není proč prah dloužiti, leč že vyslovujeme práh, aby- chom rozeznávali práh od prach. — P., pražec, žce, Jg., prážek, žku, podval. Šp. P. slove u dveří spodní část' obložení. Vz S. N. Die Schwelle, Unterschwelle, Thür- schwelle, Sohle. Na praze. BO. P. dveří, vz Dvéře. Práh u dveří spodní. V. Tesař činí prah. Dal. Přes p. jíti, přejíti; s prahu někoho pozdraviti (něčeho jen krátce se dotknouti). Jg. Snad nezůstanete (jen) na prahu, pojďte přec dál; Ty, byl u vás včera N. N.? Ne, ani o náš p. (dům) ne- zavadil. Us. Hý. Na p-hu býti (blízko); od samého p-hu života (od počátku); přes p. z domu vyjíti. V. Aby o p. nezavadil, nohy pozdvihni. Kom. Nikam přes práh (nesluší vynášeti, co se doma děje). Ros. Od té doby přes p. jsem k nim nepáchl. Sych. Nesmí k nám přes p. páchnouti. Sychl. To převyšuje můj prah (rozum), geht über meine Sphäre. Dch. Jsme tu na prahu věku nového. Sš. L. 14. Mnohé prahy již pře- kročil (nezná hanby, jako pes). Bern. Vz Nestydatý. Č. Pod nízký p. často páni velicí sklánějí se. Pulk. Jest na prahu (má smě- lost', ironicky, Jg., dle Lb. = odhodlaný). Vlečeš-li otce ku prahu, povedou tě tvé dítky přes práh. Šp. K věčnému prahu se dostati (= umříti). Vz Smrť. Č. U prahu skácel (upadne-li komu s lžíce něco před samou hubou). Vz Stodola. Č. Prah u domu nejvyšší hora. Pk. Slunce mu na p. svítí (o šťastném). Dch. — P., v stavení vodním, spodní trám, der Grundbaum. Jg. Při stav- bách vodních spojovadlo pilot po délce. KP. Vz Kráče. P-hy čepem a dlabem spojiti. KP. P. ve mlýně vyhraněné dřevo, na kte- rém leží podvaly hranice mlýnské. Die Haupt-, Grundschwelle, der Fachbaum. — P-hy žlabové u jezu, die Fluderschwellen. Prah níže půl druhého lokte pod cejch položiti. Vys. — P. říční, skála v řece, přes kterou voda teče, die Schwelle des Wasserfalls. Šm. Prahy, několik vodopádů po sobě. Š. a Ž. — P., v horn., die Gruben- sohle. Bc.