Samotný
Samotný, komp. samotnější: samotničký, samotinký, samotninký, samotničičký. - S., u koho nikdo není. allein. S. jest doma. Byl jsem u tebe v samotném rozmlouvání. M. P. — S., jediný, einziger. Zůstal mi samotný bratr. Ros. — S., sám, bez pomoci jiného, selbst. Stojí s. Ros. - S., odloučený od jiných, einsam. Živ jest s. = neženatý. D. S. život vésti. Ros. S. život si oblíbiti. V. Samotných lidi příbytek (klášter). V. S jako prst. Mt. S. Ostala sem samotná jak v poli hrdlička, ešče si já zavolám k svej vůli synečka. Sš. P. 359. — S. To mi řekla ta s-ná, šp. m.: táž (žena atd.).