Sčísti
Sčísti, sečtu, sčetl, sečti a sečetl, sečten, sečtení; sčítati, sečítati, sčítávati = summu spořádati, addiren, summiren, zählen, zu- sammenzählen, berechnen. V., Jg. — abs. Co se sčísti ani počísti nemůže. V. Sedni a sčítej, co by každý utiežiti mohl. Hus II. 389. Nělajtě, mamičko, nělajtě, su husičky doma, sčitajtě. Sš. P. 546. — co (komu): vlasy, vojáky, V., Kom., lid, V., ovce, Ros., knihu (přečísti, durchlesen). Us. Sčítati hlasy. Us. Ty by si musela všecky hvězdy sčísti, co na nebi sviti. Sš. P. 702. Nucené hříchy se nám jen sečtou, ale nepřičtou. Shakesp. Tč. Sečtěte proti němu vojsko. Ben. V. — co na koho, die Schuld auf Jemanden schieben, wälzen, werfen, Jemanden etwas ansinnen, andichten, ihm etwas zurechnen. Jg. Sečtli vinu na křesťany (vinu jim při- psali. Sr. Uvaliti, Vzkládati, Cpáti). V., Žer. Příčiny toho na jiné, sčítají. Kom. Rozličné věci na ně sčítali. Čr. Že Petr na ně vinu smrti Kristovy sčítá; Co právem na nepřá- tely sčítati mohl; Sčítali na něho nepřátelé, že . . .; Tedy mohli i takové lživé i liché věci na Pána sčítati. Sš. Sk. 44., 266., II. 12., L. 207. On na Jindru vše sčítal (svá- děl). Bl. S. vinu na koho. Skl. — Br., Apol. — se o čem. Pořádně se o"tom sčetl (účty složil, Rechnung legen). Schön. — čeho zač. Toho jsem sčetl za 60 hř. Půh. I. 133. — se čeho: nějakého skutku (neznati se k němu, ablehnen). Martini. — se s kým jak. Aby na tom dosti měl, jakož by se byli s námi sečtli podlé listu. Půh. II. 406. Sčistiti, il, stěn, ění, ščišťovati = poči- stiti, säubern. Bern. — se = uráčiti se. To trvá, než se sčistí. Na mor. Drahansku. Hý.