Slza, y, slze
Slza, y, slze, e, místy sluza, y (dříve: silza, sleza), slzička, slzinka, y, f.; v již. Čech. slouze, sluzička, Kts., u Opavy słuza, u Frýdka: lza. (Tč.). Pl. slzy, gt. slz (tato forma slz byla starým tvrda, proto měli slez; od 300 let už slzí, dle Růže), nebo slze, í (dle Růže). Slza, lépe než slze, po- něvadž z není měkké. Gb., Brs. 2. vd. 232. Slza. Kat. 699. Slza také jednoslabičně. Vz Slučováni, Bž. 29. S., strsl. sl?za, lacrima, starind. srg, emittere. Mkl. B. 30. Die Thräne, Zähre. Slzy jsou výměšek dvou žláz laloč- kovitých v dutině oční umístěných a jsou tekutina jasná, bezbarvá, chuti solné. Vz více v S. N. Vysvobodil oči moji ot slez; Již sějú ve slzách; Pitie dáš nám v slzách. Ž. wit. 114. 8., 125. 5., 79. 6. Slzy púštěli. Bj. Slzy mu kanuly po bledé tváři. Us. S-y se ti z očí linou; Když to vážím, jednak slzy nořím. Sš. Hc. 48., Bs. 205. (Hý.). Když idu okolo kříže, lejó se mně v oči sloze; Hned izbetky (jizbečky) zametala, slzami jich polévala; Kolik vlásků přeložila, tolik slozé uželila; Nepolivé(nepolévej) ju slozama, máš vodičku za dveřama; Otec, máti slzami (naříká) a frajirka vzdychami; Kdo nevěří, nech tam běží, šak tam ešče šabla leží, ša- blička krvavá, umévá ju jeho milá slžama; Po třetí své líčka slzami poleju ; Kapaly jí slze po červenem líčku; Od ní sem odešel, slzy mně kapaly, po drobném kamení jamky vybíjaly; Učí (loučí) sa on, účí na zelenej úce (louce), červeným šatečkem utirajú suze (slze); Jednó ručkó dveře odvírala a druhó ručičkó slze utírala; Od velkeho žalu sluze ji kapaju, na bilym kameňu důlky vybijaju; Od velkeho žalu selzy mi kapaju a můj bile papir cele prolivaju; Slze ti zalejó tvý černý vočinka; Když sem já šel kolem dvora, ka- paly mě (mi) slze z oka; Teče voděnka, teče s hora tó dědinó a to našo děvečko sluze prolívajó; Dobře mi pravili můj stary tatiček, že budu polivať slzami chodníček; Přikryli sće se mi černymi dveřami, kdy kole vas půjdu, obleju se slzami; Když já si zpomenu na svého tatíčka, slzy mě po- lejů, nevidím chodníčka; Už já ten chodní- ček slzami polívám, na vás rodičové těžko zapomínám; A vyšla do sině, oblela se sluzmi; Svojima slzama vínko dolévajú; A dež já si zpomeno, z vočí mně sloze lijó; Budeš pla- kat a naříkat, až ti budú sluze kapat do šatečka bílého pro synečka milého ; A hned mne polély slzy moje líčka, že mně tam zabili na vojně synečka; Kaj se smutny poděju ? včil se ja sluzama zaleju ; Z mojich černých očí sluzy leju, ani bych němohla na ofěru. Sš. P. 58., 90., 113., 121., 181., 236., 240., 287., 304., 315., 355., 360., 380., 412., 489., 490., 491., 497., 572., 575., 576., 582., 781., 782. (Tč.). Ktož ve slzách budú sieti, ti mají v Radosti žieti. Smil v. 2043. Oděnie biskupa jsú slzy a modlitby ; Umí- vajž I ty po všecky noci lože své slzami a srdcem svým skrúšeným; Ktož jednu slzu na své hřiechy unoří, ten viece pána Boha uctí, nežli . . . Hus I. 172., III. 143., 149. (Tč.). Blaženému i ve snu o štěstí se zdá, nešťastnému se zdají toliko slzy (o čem kdo myslívá, o tom se mu snívá). U Žamberka. Dv. Jídám popel jako chléb a k nápoji svému slz přiměšuji. Br. Nemáme doma sl- zičky vody. U Rychn. Msk. Kočce hříčka a myšce slzička. Prov. Horoucí slze. Leg. Zdržeti se od slzí; nemohu se od slzí zdr- žeti ; slzy vylévati; nedostávalo se jim slzí; slzy komu vyraziti (pláč zbuditi), slzy se- tříti. V. Koutkové očí slzy z sebe potí. Kom. Dal s jim vypiti slz míru velikou; slzu s očí setříti. Br. Při smrti její ani slzy ne- umořil (m.: neunořil = neprolil). V. Slze proliti (plakati); slze ho polily; slzami po- liti, D.; mnoho slz pro tebe cedil; klamavé jsou slzy ženské. Sych. Slzy crčkem vylé- vati. Us. Všem se nám oči slzami (ne: slzy) zalily. Sych. Slze mu jako hrách z očí pa- dají. Zlob. Slzami bídu svou oplakati. Kram. Potoci slez (slz). St. skl. Potok slzí. D. Slze v očích míti. Us. Z jeho očí mnoho slez te- češe. St. skl. Mátě hořem v slzích plyne. Puch. Krokodilová slza (z falešného srdce). Ros. S. hned vysychá. Bern. Slzy raně po lících tekou. Kram. Slza kane. Rozpláti se v slzách. Celý jest v slzách. Us. Slzičky neumořil (lépe: neunořil, Jg. = nezaplakal, neukázal žádného znamení lítosti). Prov. Mus. Dáme mu taky, aby mu slzička ne- ukápla. Us. Slza světlá, ale oči kalí. Č. Ně- komu slzy do klína sypati (pláčem chtíti ho obměkčiti); Kamenu slzí do klína nesyp;Má slzy na hřebičku. Vz Pláč. Č. Raděj aťnáhlá smrť přikvačí, nežli s. ubohého tlačí.Pk. — S. stromová = míza, šťáva, der Saft,die Thräne. V. S. kmenoví vinného (mízapo řezání vytékající). Us. S. chmelová. —S. sklenné, skleněné (batavské, boloňské) jsouhračkou fysikalní podoby vejčité a ukon-čené na jedné straně v dlouhý a tenkýocas. Glasthränen, Glastropfen. Vz S. N. -- S. v botanice. Slzičky panny Marie, sv. Maří slzy = knotovka bílá, lychnis dioica, die wilde Nelke. D. Rostou po mezích slzičky. Č. — S. = knotovka ušetnatá, lychnis flos cuculi, die Lichtblume. Ja. Vz Knotovka, Jg , Čl. 22., Čl. Kv. 313., FB. 82., Slb. 615., Rostl. 120. — S. zelené sv. Mařie, saxifraga viridis, semeno. Vz Sal. 63. 23., 253. — Sl- zičky, drobné cukroviny ve způsobě slz, pokroutky; v Třeboňsku slzejčky. Vvk.