Smilstvo, a, smilství
Smilstvo, a, smilství, n. = smilnění, smilnosť, tělesné obcování, fleischlicher Um- gang, Beischlaf, m. O původu vz Smilník. Ža- dosť svou v s-í ukrotiti; Smilstva mnoho neužívej; Přes moc s-o činiti; S-í jest ze- mdlení všech údův. Jád. — S., nečistota, chlípnost, die Unzucht, Hurerei, Unkeusch- heit; cizoložstvo, der Ehebruch. V. S., tě- lesné spojení či sbydlení svobodného se svobodnou s přivolením obapolným, kdež ani příbuznosti ani závaznosti z posvátného slibu není; S., každé mužského a ženy mi- momanželské sbydlení; S., všeliké sbydlení různého pohlaví mimo manželství; S., zvláštní druh vilnosti, jež sluje u lidu kurevstvím. Sš. II. 62., 125., 222., I. 398. (Hý.). Diff. nečistota = všeliká mrzkosť a necudnosť v dotýkání a jiných výkonech; chlípnost = chlipná ná- ruživosť, když člověk nečisté věci strádá tak, že téměř v té straně sebou vládnouti nemůže a neumí. Sš. II. 221. Kokořík ná- dobu (úd plodící) k smilstvu zbuzuje. Jád. Lidé zapálení v smilství; Pokúšie-li ďábel smilstvím, udeř naň mečem řka: Psáno jest, nesesmilníš; S. skutečné jest neřádné poží- vánie údóv rodných; Plod, dluh a výstraha s-í vymlouvá manželství, aby nebylo k za- tracenie; Každý měj svou ženu pro s., to věz, aby sě ho vystřiehl; A co sváróv, co mordóv, co křikóv mezi lidem pro hřiech s-va; V s-í šest škod pláči neb želém: pe- něz dávám, mrzkým hřiechem se plním, vláhu dobrú života tratím, život krátím, učenie s rozumem tratím; Protož nedaj milý Bóh, abychom s-ím tělesenstvie prznili; Veda s-í, protož jest před Bohem ponížen; Pora- ženi jsň s-vem; S. jest skutek, ten brzy mine, a jest poskvrna, ta v duši ostane; Muž velmě jest biedný, jímž žena pro s-í vládne; S-í obrana jest těla churavěnie; S-i těžko kdo ostane (opustí); V tom věku třeba pilnu býti jinochom i děviciem, neb nejviece, jako v třetí hodinu na den horka, přibývá jim horké k s-í a k marnosti za- pálenie ; K s. přivoliti; V s. někoho táhnouti; Prázdná žena miluje toho, ktož jí penieze za s. dává; Múdrosť odpúzí s-i; S. je pálí; Hřiech, který sě jest zažehl pitím silným, snadně prchne v smilstvie; Běžte před smil- stvím jako před jedem; Prázní nemají ji- ného co činiti, jediné o lakomstvie a s. mlu- viti; Jestliže který s kterú popaden bude v s-ie: Chceš-li se vystřieci s-a i času se varuj, neb čas a miesto vede lidi v všeliké s-o. Hus I. 136., 179., 192., 197., 200., 201., 202., 207., 243., 288., 336., 373., 380, II. 15., 64., 73., 94., 372., 426., III. 139., 188., 189., 201., 259. (Tč.). V s-u živu býti; s-em hanebným s kurvami se zprzniti; z s-a zplo- zený, narozený, V.; s-a se dopustiti. D., Hus. S-í páchati. Plk. Nevěstčí s. Boč. S-í násilné, die Nothzucht, lépe: zprznění. Pe- likán. S. násilné na ženě spáchané slulo v starém právě českém podávením, u dívky pak odnětím děvojstva. S. N. Trestání smil- stva, strany toho vz Mravopočestnosť. Ně- koho k s-u svésti; s. proti přirozenosti; s. mezi příbuznými. J. tr. Smilstvo jako louže, neodteče, ale vyschne. Č. Vz Doma, Cho- cholka, Les, Roh.