StavitiStaviti. — abs. Mír staví, svár boří. Kmp. Gr. 57. — co: zboží, pfänden. Kn. rož. čl. 231.—237. S. krok. Vrch., pokrok, Osv., hráze, průplavy, J. Lpř., šoupátko, Šmr., vrtrání, Pass., mnicha (zadržeti), Let. 144., hry, Výb. II. 167., hříchy, Let. 86., plán, Kyt., kostely, zlé obyčeje. Št. Kn. š. 98., 99. Pražané svou vysoce stavějí (hrdě si vedou). Bart. 221. Ktožby listy královy stavoval. Št. Kn. š. 4 S. krovy (ležeti maje nohy skrčené). Kdo staví krovy, toho ne- odvedou. U N. Bydž. Kšť. — co komu. Poče domek si staviti Hr. rk. 15. Stavěti někomu svá prsa v odpor. Kká. — co, se kam (proč). Pokrytci za ty se stavějí, jakoby . . . BR. II. 10. a., Otters. I. 11. Tak se pro lidi stavějí, sich verstellen. Korn. Lab. 25. Na soud se s. Kká. S. něco v nové světlo, Osv., někoho v čelo. Pdl. Staví se nám něco na mysl. Tf. H. 1 15 Ku potupě boží věž až k nebi stavěli. Pož. 56. — co, se kde. V bodě A kolmici AK na přímku BC s. Jd. S. něco okolo něčeho, Lpř., vedlé něčeho. Mj. 1. Krev se mi v srdci stavila. Kká, Hrts.
Doma sotva se stavil. Sml. Faráři služby boží po vší Praze sta- vili. Let. Stavili se v Svinech u jednoho hospodáře na víně. Pč. 45. Na tom stavili sú páni práva zemská. Let. 118 Aby zlé mezi sebú sami stavovali. Št. Kn. š 168. Rač všicku zlosť na mně staviti. Pravn. 2326. — co, se proti čemu. Proti této theorii staví náhled ten, že . .. Osv. Stavěl-li se kdo rohaté proti sousedu. Pam. Val. Meziř. 193 Minulosť proti přítomnosti s. Dk. — co čím: hříchy trestáním. Bart. 137. Tiem stavil hněv boží. Št. — co, se jak. S. něco obloukem, in einer Bogenlinie, Lpř., do budoucnosti, Sral., z gruntu pevně. Mus. S. se hrdě;Všie věcí se stavíte jinak, než jste. Št. Kn. š. 104. Někomu na roveň se s., Us., po bok. Vlč. — co nad co : nad právo. J. Lpř. — se oč = vsaditi se. Slov. Sbor.
