Či
Či. Ad a). Vyzerá ho, či už ide. Lipa II. 317. — Ad c). Něvim, či zvonili už či ni; Co chceš? Či peníze či co? Brt. D. 171. Ci's nebyl doma, či's krmil koňa, či ci ma- cička nědala? Alebo ci jinša dzěvucha milša cestečku zastupovala? Sš P. 222. I hodno- liby tomu člověku věřiti či nic; Ale toho neví, ten-li čechel či jiný; Ale nevie, za- platil-li jí těch peněz za sě čili nic; Oni ne- vědí, jest-li jí dlužna čili nic; Které žalobě odpovídati mám, tejto-li smyšlené čili onej; Račte uvážiti, má-li to svědomie zavrženo býti, čili má trpeno býti; Prosíme za naučenie, jest-li stávka podlé práva čili nenie; Tehdy holič přiběhl, nevieme s oštípem čili s holí; Tehdy Juřík mečem kynul přes Václava, pak neviem, zaťal-li ho čili ne; Naučenie, na koho by ten statek na jeho-li přátely, na mésto-li čili na pána spadnouti jměl: Má-li Jan mimo to lékaři platiti od léčení čili nemá. NB. Tč. 3 , 9., 13., 18., 41 , 42., 68., 72., 97., 253. Má-li co ve dskách čili nic. Půh. II. 225. Každý porozumí, slušně-li či neslušně. Bart. Aby jeden každý k tomu se ohlásil, čím se chce spravovati, kompaktaty-li čili zákonem božím; Znáti se má k tomu, či něčemu odpírá či všemu. Čr. Mohlo-liby to býti či ne. Žer. Čie se řeč stane, má li čili jich. Opatřita zemi, kteraká jest, jestli dobrá čili zlá. BO. Považte sobě toho, čí řeči křivé jsou, moje-li či vaše? Str. Co jest vám lepšie, to-li, by vám panovalo 70 muží, čili by vám panoval jeden muž? Exc. Ač ti budú jiesti maso býkové? čili krev kozlovú budú píti ? Ž. wit. 49.13. Jednotlivci mohou či dřív či později ohroženi býti šp. m.: dříve nebo později. Brt. — Ad d). Či já blázním? Brt D. 171. Ču-li je to pravda, Marcine, čo náš taťko kúpil v Trenčíně? Sš. P. 621. Čili jiesti budu masa býková? Ž. Kl. Či toho nevieta? Dal. Či som kdy komu povolil ? Alx. Či na věky vzhněváš se na ny ? Ž. wit. 84 6. — S by. Dále, čili by provedla kým dobrým, co by jemu na věrném právě věříno bylo. NB. Tč. 96. — Čili nic, vz Nic. — Čí = zájmeno přisvojo- vací. Za přivlastňovací genitiv koho klademe čí. Bž. 155. Já piť nebodo, dovi, čích bodo, z které stodynke jaké maměnke vodo piť bodo; Čí to husičky, čí to? pozobaly nám žito. Sš. P. 286., 298. Čí jsi ( = jak ti ří- kají? Vz Jméno)? Čich (čí) je to lóka ne- sečená? Sš. P. 521. — Čí, zájm. přisvoj. vztažné. Pán Bůh ví nebeský, čí já žena budu. Sš. P. 237. Pánboh milý vie, čie dievča bude. Sl. sp. 7. Co se vínu stane na kant- néři, to se dotýká toho, čí to jest víno, jenž prodává. NB. Tč. Dod. 21. Můž pohnán býti od toho, z čího člověka to vzato jest. Zř. mor. 1604. — A to zbožie sirotek, číž bylo, na mně vypohonil. Půh. I. 292. — Vz Čiji.