Tancovati
Tancovati, vz o původu tanec. Dříve také: tankovati, tanzen. Tančiti, il, en, ení; tancovávati, tančívati. Tancovati. V. Ú V.: skákati, poskakovati, laskovati, dedkovati, skoky provoditi. Ľud hovorí radšej: točiť sa, vykrúcať sa, křepčit, pokreskávať (když cifruje = poskakuje a při tom podkovkami na opatku o sebe křeše), vrtiť sa, svíjať sa (o zvláštních pohybech v tanci). Dbš. 29. — U Třebonína v Čáslavsku: tanovati. Olv. —abs. Přestal brzy t. Sych. Jak budou pís-kati, tak musíš t. D. Ty musíš t., jak jábudu píseň zpívati. D. Jak člověku hrají,tak t. musí. Bern. Jináče tancovali, než jimhoudli (neuposlechli rady). Sych. Tančil by,i kdyby jej pod sud dal a hrál mu na pytel(na koště). U Litomš. Dř. Čo by dievča ne-tančilo, keď má zdravé nožky? Sl. ps. 356.Proč by děvče netančilo, když ono má nožky?Sš. P. 615. Když lidé nemají od nikud přie-kazy, rádi tancují, hodujú, smilnie. hrají ajiné hřiechy páší! Hus II. 212. Dobrý dyckypo -zdaleku plecami utiská, jak tak nechcetancovati, jako mu svět píská. Na Ostrav.Tč. Do boty vyjedeného Němce bys mohldáti obě nohy a ještě bys tam mohl t. (= máveliké boty). U Žamb. Dbv. Učil sa gajdo-vať, neuměl tancovať, tancovať neuměl, nohylipové měl; Tancujte myši, kaj (kde) keraslyši: kera je chroma, něch sedi doma. Sš. P.619. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje.D. Kdo rád tancuje, hned musiku čuje. Slov.Do kostela jíti a se nemodliti, do hospodyjíti a netancovati, raději doma zůstati. Oslukdyž se dobře vede, jde na led t. Prov.D. — co: polku, kvapík atd., vz Tanec.Jakou budu pískati, takovou musíš t. Č. —kde: před někým t. D. Někomu po hlavě(po nose) t. (nedbati ho). T. na trávníku;v hospodě tancovati. Vždycky hvězdy nanebi tancují, dyž mé oči milého spatřují; Za Ostravú v malovanej tej kamenici (v ka- menném domě) tancovaly štyry panny, štyře panici; Heliška v kole tancuje, ráda mlá- dence miluje. Sš. P. 293., 409., 724. (Tč. ). Všichni svatí tancovali, mezi nimi pámbů; svatý Petr vyskakoval, až se chytal trámu. Er. P. 260. a. T. v kostele. Hus I. 302. T. po prkně. Er. P. 264. — jak: do kola, do kolečka. Kram. Podlé noty něčí t. (poslou- chati ho). D. Podlé píšťaly něčí t. Bern. Člověk nemůže pořád po hlavě tančit. Stnk. T-vati hodné vysoko, aby prý len vzrostl. Us. Dch. Tancovati bez noty. Er. P. 440. Jiné panny tancujú pěkně jedna za druhů a já nebožátko chovám pocholátko. Sš. P. 202. — s kým. Tancovala s Koutovic Jan- kern a s Lavicovic Honzou (seděla v koutě na lavici). Č. Tancovala s Honzíkem Stoja- novým (stála při muzice). Us. v Hradecku. Kšť. Dy mne doma něni, tancuje s ji- nýma; A v tym našim lese pod sosnum (sosnou), tancuje tam bratr se sestrum; Má pančošky s kvítkama, ráda tančí s chlap- cama; A ty kluku za mé piješ a s jinýma tancuješ; Za našema stojí mája, tancovala má panenka s husarama; S našéma frajer- kama taneuvat vám dáme; Vlk s kozú tan- cuje, nedvěd jim gajduje. Sš. P. 389., 488., 660., 688., 690., 718., 722. (Tč. ). Tančí-li bratr se sestrou, provází je neviditelně an- děl (andělský párek). Mus. T-vala Hanka s Tomšem, bylo hovno po všem. Na mor. Drahansku. Hý. — kde jak dlouho. Já v hospodě tancujú od večera do rána. Er. P. 263. - kdy (zač). Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes. Sš. P. 699. Sedláci v svátky tancují. Hus I. 311.