1. Těžiti
1. Těžiti, il, en, ení; těžeti, el, en, ení; těžívati. Těžeti, přitěžeti = přispojiti, ziehen, an sich ziehen. Aqu. — Těžeti, těžiti = pra- covati, získati, ziehen, treiben, lordem, ar- beiten, werben, zu erwerben suchen. Jg. — co: řemeslo t. nebo prováděti, ein Hand- werk treiben. Ms. 1684. T. hory (pavovati, zdělávati, dobývati z nich rudy), Erz bauen, schürfen, D., pole (vzdělávati, míti z něho užitek), Felder anbauen, štolu (hnáti), den Stollen treiben, rudu, vort (dělati), důl (dě- lati). Vys. Skrze to mi mi muoj dvuor opustil, že jsem jeho proto t. nemohl. Půh. II. 435. Těží mnoho sena ročně. Us. Ta krámská denně mnoho těží. Us. T. vodu (z dolu ji táhnouti). Vys. Kto by jazyk svój těžal jako dobrú roli. Hugo. Aby zboží naše osazovali a dědiny tím lépe těžili. Tov. 148. — co (komu) čím. T. penězi (zisku dobývati), mit dem Gelde wuchern, spekuliren. V. T. pánu svému hřivnami, Br., BR. II. 148. a., věnem své manželky, Ml., doly svým ná- kladem, Vys., moudrostí t. Br. Těžte jimi. ZN. T. služebnostmi. Chč. 304.. T. peníze Bohem i svatými. Chč. 378. — Št. — čeho. Ti, kdož kupecky těží peněz, povinni jsou platiti mýto. Št. Š. kn. o v. ob. 155. Nechať doma svých mužóv těží. ZN. — v čem (kde). Lom. T. v lichvě, Klat., v dolech. Vys. A v nich budou t-ti. Hus I. 398. — kolik. Dnes jsme t-ili (stržili) přes 100 zl. Ml. — z čeho. Us. Dch. — jak: po pra- menu (po žíle) t. Vys. — co čím kam: vodu v jedno místo nádobami t. (odstraňo- vati), entfernen. Vys. — co jak dlouho: důl od času tažení měr t. Vys. — s čím. Jak kdo se jměním od Boha propůjčeným těžil. Sš. L. 156. Apollo s tou hřivnou dobře těžil. Sš. Sk. 219. (Hý. ). — kde jak. Těžie na zemi s úsilím (colunt terram). BO. Bóh chce, dada člověku své zbožie, aby člověk těžel ku požitku. Hus I. 216. — proč. A na tom dvoře jsem skrze to zmeškána, že mi mój dvór ležal pust skrze ta tři léta, že není těžen skrze toho rychtáře a toho po- kládám za 100 hř. g. škod. Půh. I. 193. Aby bohaté plody těžili pro svou a lidí spásu. Sš. L. 188.