Tma
Tma (ve Slez. ćma, ťma, Klš., Šd.; na Ostrav. ťma, tima), y, f. = nedostatek světla, mrákota, temnota, temnosť, die Finsterniss. Strsl. tbma, tenebrae, pol. ćma, lit. temti, timsras, bleifarbig, stind. tamas, tamisra ne- ben timira, stbakt. temanh, stir. temel. Tbma, numerus infinitivus stellt Fk. 2. 572. als tbma zu tyti. Mkl. L. 27. Ve tmě očí rukou nastavenou si chrániti. Dch. Hustá a hrozná tma. BR. II. 813. b. Tmou obklíčený, při- krytý (temný); tmu udělati (zatemniti); za tmy, když tma bylo, V.; do noční tmy, až do tmy. V. Hustá a jako makavá tma. Br. V husté tmie. Rkk. Černá tma zastřela hory a doly. Hlas. Nad ohradou byla čirá tma. Kom. Tma oči zakryla. Hlas. Strach a třieska přišly na mne a přikryly mě tmy (tenebrae); Nebo upravili šípy v svém túle, aby střie- leli ze tmy (ex abscuro); U pól tmě (in umbra). Ž. wit. 54. 6., 10. 3., 22. 4. Pod svícnem tma. Us. Dch. Je hladný, že by ťmu sežral. Slez. Klš. Ve tmách, ve tmě. Tvrdúcná ťma, tiefes Dunkel. Slez. Klš. Je tu tma jako v limbu, v pytli. Č. Tma jako v ranci (neproniknutelná), Us. Kf., jako v rohu, slov., Mt. S., Němc., jako v sudě, jako v pekle na dně, Mt. S., jako v kabeli, jako v měchu (= v pytli). Mor. Brt., Šd. Je tam egyptská tma. Us. Šd. Tma, že by mohl pod nos píchnouti. U Olom. Sd. Je tam tma, že ju može krájat, mor., Brt., že by ji mohl krájet, Us. i v Čech., že može pohlavkovať. Us. Brt. Mračí se až tma. V. Mluviti po tmě (= tlachati). Ksm. My táhli čirou tmou. Brt. S. J37. Vyšli jsme hned ráno ještě za tmy. Us. Šd. Tma tmoucí. Us. Rgl. Prodám to i po tmě (lidé to koupí, i kdyby to neviděli jsouce přesvědčeni o dobré hod- notě). Us. Dbv. Netřeba světla tmě, nebo sama svítí. Té. ze Shakesp. A já večer ne- přijedu, z večera bývá tma. Sš. P. 187. Se- dala jsem po tmě. Sš. P. 202. Šel bych já k ní, je zlá cesta, ve dně prší, v noci je tma. Mor. ps. (Slav. 75. ). Kterak bych ji choval po tmě? NB. Tě. 198. Ve tmách podsvětových se kutáleli. Sš. L. předml. Tmou rozumí se tuto tma duchovní, ulehlá nad pohanským světem, t. hříchův a bludů; Tma je symbolem nepravosti a nevědomosti a tudy smrti; Pouhá, čirá tma. Sš. II. 141., 197., J. 56. Člověk nevěda sobě rady dáti, musí jako po tmě šámati. BR. II. 109. a. Tma veliká okolo poledne byla. BR. II. 289. Vlčí tmu v očích mají na večer; Zloděj do cúdzé komory i po tme (tmě) uhádne. Slov. Tč. Tma byla jako v soumrak večerní. V. Má tmu v hlavě a světlo v kapse. Vz Opilý. Tmy tak husté, že by je makati mohl; Ve tmách nočních i v mraku; Ve tmách chodil; Tmu lapá a vietr honí; Nebo aj tmy při- kryjí země. BO. Učinichu sě tmy po všie zemi. ZN. Po tmě choditi (= po paměti). Us. Po tmě každá kráva černá. Č. Po tmě jako v noci. Vz Stejnosť. Č. Za tmy, vz Doma. — T. = tlum, houšť, zástup, mrak, oblak, die Menge, Schaar, der Haufen. BR. II. 150. a. V MV. nepravá glossa. Pa. Ne- smírná t. myší. L. T. = 6830. Bl. Šestnácte tem výborného lidu. Jel. T. = 10000, ^v^ás, tivyiot; Kor., Krok. Vojska Tataru rozčlán- kována na tmy, každá t. počítala 10000 mužů. Pal. V jazyku tatarském tuman = 1000, tu- men = mhla. Prk. Aby dal jemu viec než 12 tem angelóv; Tma činí 6666 a tak 12 tem činí sedmdesát tisícóv a devět tisícóv, devět set, devadesát a dvě. Hus I. 171. T. = 13000. Háj. T., totéž co mrak, oblak; tak se tohoto slova v přemnohých jazycích užívá. Pro- rokův oblak veliký. Br. — T. neb tem, no- vější význam = pluk (vojákův; lépe: pluk), das Regiment. Jg. — Tma, adverbialně, komp. tměji. Cf. Bž. 137., Mkl. B. 325. Také na Mor. Brt. Tam jest tma, tměji. Bylo tma. Tma bylo ve dne jako v noci; Když tma bylo. V. (Jg. ). Ostatně vz Věta, Shoda (III. 328. b. ).