Vládyka, vládyka
Vládyka, vládyka, y, m., dle Despota = vládce, der Herrscher, Walter, Regierer; vládyka, y, f. = vládkyně, die Herrscherin, Walterin. V. = vladař domu a čeledi šlech- tické, otec čelední, pater familias, das Ober- haupt der Familie, das Familienhaupt. Výb. I. V., hlava zemské rodiny jakožto hospodář jejího statku a representant její při vyři- zování záležitostí veřejných. S. N. Když ženatého vládyku pohonie k hradu, právo jej komorníkem hrazským pohnati trhem a doma, kdež ženu zastúpi na její sboží. Kn. rož. 16. Vladycam e familia sibi eligentes. Gl. 365. Vladyku si z roda vyberúce. Sněm, v. 5. V. čeledi Přemyslovců. Ddk. II. 318. Urozené v-ky pana Jindřicha Kokorského. 1557. Slíbil mi podpory učiniti dobrými vladykami; Jan ty škody ukázal v-ky za- chovalými; Sedm vladyk dobře zachovalých a usedlých. Ddk. I. 131., 202., II. 229. Tyto věci běžie obecně mezi v-kami. Hus III. 196. — V. = přísedící soudu zemského, jichž podlé Háj. 12 bylo, ein Wladyke, als Bei- sitzer des adeligen Gerichtes, später der Landrechte. Káže kněžna vypraviti posly po vsie kmeti, lěchy i vladyky. LS. v. 30. -41. Neb ten čas slúli vladyky ti, kteříž po kní- žeti první místo drželi a jinými obecnými lidmi vládli a od toho, že vládli, vládyky slúli. Háj. — V., co do řádu, prvních časů zdá se i nejvyšším osobám v zemi, pokudž vladaři byli domů svých, dáváno, Jg., vel- mož, der Wladyke als adelige Person, zu- nächst von allen Hohen des Landes, sofern sie ihre adeligen Häuser repräsentirten. Jg., S. N. V črn les tamo, kam sě vladyky sněchu, sedm sich vladyk s udatnými sbory. Rkk. 30. — Později rozeznáváno mezi vlády- kami a pány vyššími, byl to tedy titul šlechty nižší, rytíř, der Wladyke als kleinerer Adel. Jg., S. N. Král pro zásluhu hodnú muož chlapa za vládyku vyvýšiti. Vz Jedno- štítný a více v Gl. 365. Kde vladyka Z-by- hoň? Rkk. 28. Cf. Tov. 123., Tk. II. 342. V soudu zemském sedají král, nejvyšší purg- krabě pražský, hofmistr zemský, zemský maršálek, komorník zemský, 12 osob z pánův a 8 z vladyk. Zříz. Ferd. Nově jmenovanýv. až do třetího kolena slul slovutný panoše,pozdější urozený vládyka. Gl. 365. Cf. Vlá-dičí. K takovým buď se zachováno podléstarodávního obyčeje jako k jednoštítnýmv-kám. 1604. — Vladyky slouli též radníznamenitějších měst v Čech., der Rathsherr ingrösseren Städten. — V. v církevní slovan-štině = biskup. — V. = volný člověk. Toje čerchmantský v. U Černíkovic. — Vlá-dyky = druh hrušek podlouhlých, žlutě zele-ných, sladkých, eine Birnart. Us. Dch. — V., osob. jm. V. Štěpán. Tk. II. 224. V. Ondřej atd. Tk. V. 263. V. Mik. Vz Blk. Kfsk. 1232.