Vystřeliti
Vystřeliti, il, en, ení; vystříleti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vystřelovati, vystřílívati, vystřelovávati = střelbu pustiti, vypáliti, heraus-, los-, aufschiessen, einen Schuss thun o. lösen, ab-, losdrücken, losbrennen, abfeuern; střelením vyraziti, herausschies- sen; vypuditi, durchs Schiessen vertreiben; zkoušeti, durchs Schiessen prüfen; zpotře- bovati, verschiessen; pokaziti n. ztenčiti. durchs Schiessen abnützen, ansschiessen; náhle vyjíti, vyskočiti, herausplatzen, her- ausschiessen, herausspringen. Jg. — abs. V-lil, ani nenabil (potrhlý; kdo mluví ne- rozvážlivě). V-il dříve než mířil. Us. Kšť. Vystřele koule nechytíš. Hkš. Jak nabije, tak vystřelí. Vystřelila zbraň (spustila). Květina vystřelila (vyrašila se). — co: musketu, Kom., ručnici vystřeliti = vypá- liti, ručnici vystříleti = střílením zpotřebo- vati, ztenčiti, Us.; v. šíp; štěp listí vystře- luje. V. Zlatý peníz v. (vyhráti střílením), Jg., všecku zvěř, všechen prach, D., sud (na příč obrátiti). Troj. S tým se vyšvihol na tátoša a letel, akoby ho vystrelil. Dbš. Sl. pov. I. 294. — (co, se) odkud. V. z ruč- nice, Sych., z okna, Us., z luku, D.; cvok z terče, se z prachu, Us., se z šípů. Kom. L. 20. V. z děla, Us., ze střelby, Har., z mo- tovidla (něco hloupého říci), z domu (vy- běhnouti). Us. Ryby z vody se vystřelily (vyskočily). Har. Vystřeluje kapr z rybníka (vymršťuje se). Us. Dbv. Ze sta ručnic vy- střílali, až Heřmánka zastřelili. Sš. P. 83. Vedela som ja, žes ty nie doma, a moc mätajná jako moc hroma z postele doľ vy-strelila. Sldk. 39. — proč. Na poplach v. Ml. Ku poctivosti, k poctě něčí třikrát z děla v. D. — kam. V. k někomu. V. Na jelena. Sych. V. do nebe (hloupě promluviti). Us. Tč. Vystřílal mu to všecko do očí (vyblep- tati, herausschwatzen, herausplatzen). Mor. Šd. Bílá labuť pluje, vystřelil tě na ni jeden ze dvanácti, vystřelil tě na ni její bílé péro. Sš. P. 750. Zrnko již zelenou travkou vy- střelilo nad roli. Brt. Instr. 14. O kýž se v kulky obrátí mé oči, by ve tvář vám je v-lil můj vztek. Shakesp. Tč. Na výsadku, který k řece Vltavě vystřeluje. Pal. Děj. I. 1. 108. — kdy. Při jeho příjezdu vy- střílelo se mnoho prachu. Sych. — komu vystříleti = vybiti. Na Mor. Brt., Mtl. — co komu: oko. A já chovám doma takovú tu kušu, co ona vystřelí všechným vranám dušu. Sš. P. 692. — jak. V. někomu oko neopatrností. — co kde: v hradbě průlom. NA. III. 161. — se. Listí se vystřeluje (roste, pučí se). Har. Křišťalkové se vystře- lili (utvořili se z huštěných a stydnoucích tekutin). Vys.