ZabitiZabiti, zabiji (zabím), zabij (v ob. mluvě zabí) a zab, il, it, ití; zabíjeti, ejí, ej, el, en, ení = vbíti něco za něco, hinter etwas hineinschlagen; zatlouci, vraziti, ein-, hin- einschlagen ; zahraditi, zapažiti, ver-, zu- schlagen, verkeilen, vernageln, vermachen, verstopfen, zumachen; do smrti ubiti, usmrtiti, umbringen, todt schlagen, erschlagen, töd- ten, todt stechen o. schiessen usw.; na Slov. také roztlouci, zerschlagen. Jg. — abs. Ne- zabiješ. Us. Dněska buděmy zabíjať, zazy- várny (zazýváme = zveme) vás na hrdel- nicu (hrdelní maso). Na Ostrav. Tč. Zabijó-li. zabijó, nechají mě ležeť. Sš. P. 362. Nech sa nikdo nevyhovára, že nechcel zabiť. Zátur. Nemáme práva zabiti. RB. II. 375. b. Zloděj nepřichodí, jedné aby kradl a zabíjel; Laje li dietě otci neb mateři, má zabito býti. Hus 208., I. 370. Kdo zabit, ten tam. Vz Umrlý. Prov. Živé slovo působí, litera zabíjí. Osv. I. 376. — koho. Ať si mluví proti mně, to mne nezabije, das bringt mich nicht um ; Ten si nedá říci a kdyby ho člověk zabil; Ta malá výloha tě nezabije; Hrom to zab!; Marnotratnému nic nedati, ještě by ty pe- níze zabil; Průmysl zabiti. Us. Dch. Nechme ho, zabme ho (říkají o člověku lhostejném). U Jižné. Vrů. Z. čas. Us. Co zabil, to vy- prodal. Us. Šd. Z. sklenici, hrnec = rozbiti. Na mor. Valaš. Brt., Vck. Vz Spasiti. Za- biju tě jako psa. Us. Šd. Baba i matka dítě zabíjajú, když mu všecko, co chce, činiť dopúščajú. Na Ostrav. Tč. Kdokoli zabije druhého, složiv 200 de árů k župnímu súdu vystěhuje se jinam; Ten klášter nedbalostí zabili. Ddk. IV. 229., V. 346. Zabili bratia matku Moravu, zabili, v dvoje rozťali a na jej chraňbu krvavú pozvaly vlky, šakaly. Btt. Sp. 122. Neverboval som sa, násilú me vzali, ľanovú košielku na mne podriapali; Keď ju podriapali, bude mi na rány a ak ma zabijú, bude mi do jámy. Sl. ps. (Šd.). Išlo dievča pre vodu, cez zemanskú zahradu ; přišiel pán, zabil (roztloukl) džbán. Sl. spv. III. 106., Sl. ps. Šf. 145. Ja do hory ne- pôjdem, drevo rúbať nebudem; drevo by ma zabilo, coby dievča robilo? Sl. spv. IV. 134. Koho potkám, toho zabiju a řezník nejsem (loupežník). Šd. Ništ nerobíval iné, len jed- nostajne ohavnou krajiny plenil vojnou, len ľud jako ovce zabíjal. Hol. 178. Do nich, do nich bijte a zabijte šelmy zlodějské. 1715. Exc. Pk. Zabil Heřman, zabil lani, aby měl hostům chystání; Zabilo tam dřevo syna Strakového; Cos porobil (udělal), Janko, zlého, že si zabil bratra mého?; Prišli ke mně v noci přesmutné noviny, ze mého milého fojtaši zabili; Když jste ho zabili, zabijte nás oba, dajte nás pochovať do jed- neho hroba; Vezmi, synečku, vem flintičku, zabij husírka neb husičku; Dobře udělalo, že oba zabilo, nebude bědovať jeden pro druhého. Sš. P. 82., 98., 134, 321., 520., 637. (Tč.). Však jsem žádného nezradila ani zabila, proč bych šla? Kuoň zabil Lidmilu. Dač. II. 22. (I. 12.). Parom ťa zabil! Let. Mtc. sl. IX. 1. 39. Div, že ho nezabilo; Čert matku zabil a vyhováral sa, že hustá hmla bola; Keď sme zabili otce, zabime aj mater; Keď si zabil otca, môžeš aj mater (udělal-lis jedno, můžeš i druhé); Dvanásť zabil, dva- násť porazil (i. e. much), er ist ein Maul- macher; Tomu otca kozel zabil (o neman- želském dítěti), Mt. S. I. 88., 90., 102., 129 , Zátur. Vražedlník tělo zabije, ale tento dvě duši, svú a toho, jehož jest k přísaze při- pudil; Neroďte se báti těch, jenž tělo za- bíjejí; Lotr jest ten, jenž, což ukradne, zabie; a zloděj jistě ten, jenž cizie nazývá své; Křivě zabíjie, kdož bez viny, neb nemaje práva k němu, zabíjie; Z. člověka jest proti přirození. Hus I. 95., 166., 211, 286., 384. (Tč.). Zabiem pastýře. ZN. Zabiem, zabiemy tě. BO. Našiel si čert výhovôrku, prečo starú mať zabil, že bylo tma v pekle (o lháři); Čo nového? Zabil krivý čaptavého (žertovná odpověď;; Jednu drychnu (dremlu) zabiť (pro- spati se); Kto druhého hryzie, ten ho zabíja; Mířil na vránu a zabil krávu. Poř. Zátur. Z. hřeb, Ros., dvéře, okna, sudy (zabedniti), Us., člověka, hovado (usmrtiti), Ros., sa- mého sebe, V., z. koho, Št., Ž. wit. 77. 34, nebozez (otupiti), Vys., oběť. V. To ho za- bilo (= na mizinu přivedlo). Us. Brt. Prve kůži prodáváš, nežlis medvěda zabil. — co, koho čím: díru prknem, Ros, něco kolím. Martim., někoho bodcem, tulichem, bodenou ranou, vlastní rukou, V., mečem, Hus II. 313., psa klackem. Us. Desítku svrškem z. (přebiti). Časopis špatnou zprávou z. Us. Dch. Měla tě milá dva nože, oba balzamovy, jedném sobě hrob kopala, druhém se z-la. A já sem se díval z maštale okénkem, dyž sa zabíjala březovým polénkem. Sš. P. 148., 149. (Tč.). Eh, dnes od Kereše víno dejte sem; to zabije smutek jednou číší v ráz. Hdk. C. 177. Ferdinand z Sternberka smyslem se pominuv svou paní máteř tulichern zabil; Tr- mal zabil zastřelením Adama Byšického. Dač. I. 171., 315. Zabil cepy tři člověky. Tč. 36. Mečem tě zabiem. Ž. wit. Neb Kristus zabie ho (Antikrista) duchem úst svých; A zabil ji (duši) hřiechem smrtedlným; Má se ostřie- hati, aby nižádného nezabil na duši zlým příkladem. Hus II. 185., 220., 284. (Tč.). Zabi (zaraž, zamkni) dom klincom a přijď. Zátur. Těžce vránu věchtem zabiješ a sta- rého psa nevoď u povod. Smil. Jest věru věc těžká, pěstí zabiti ježka. Sych., Č. M. Mečom zhynie, kto mečom zabíja. Zbr. Lžd. 170. — co, koho kde. Syna před otcem z. Br. Kdo
doma dojídá, na vojně ho Nezabíjí. Us. Kšť. U Lipska ho zabili. Us. Bes. mlád. Zabíjeti čas v hospodě. Us. Na faře zabili prase. Us. Bratra mně zabili v městě při muzice; Aj v cizích horách zabijú ťa, tam pod stromečkem zakopú ťa; Za bzenckýma humnama zabili tam Bzenčané hejtmana. Sš. P. 505., 522. Zabil ho v městě ve svádě. NB. Tč. 98. Vždycky mi noviny za novi- nami šly, že môjho milého na vojne zabili. Mt S. 1. 8. Zabil ho na duši zlým učením, na těle. Hus I. 158., II. 284 III. 140. (Tč.). Zabili ho v poli. Er. P. 415 — co kam čím: hřebík do stěny klad vem. Z. někoho do dluhů. U Olom. Sd. — koho jak. Kdyby on byl
doma, on by ho byl do smrti zabil. Us. Šd. Zrádně někoho z. Sb. Ako bi si bou helpom po nose zabiu (udeřil). Na Slov. Šd. Po zadku ho zabiu (udeřil). Ib. Rozkoš člověka zabíjá ve způsobě sladkosti. Mor. Tč. Jen mě, můj Matoušku, nezabij do čista. Sš. P. 136. S úmyslem ho zabil. Msn. Or. 65. Fridrich byl tímto útěkem mravné zabit. Ddk. III. 292. Zabij mne radš smrtí tisícerou, než bych zasnoubil se s pronevěrou. Sš. Bs. 182. Černovec zabil na potkání jakéhosi řemeslníka. Dač. I. 201. Ach! zabite ma z ľ utosti! Btt. Sp. 76. Aby ho nejímali, než na miestě zabili. Arch. III. 29. Jednoho sem obelhavil, druhého do smrti zabil. Hr. rk. 383. Neb musejí to vy- znati, že jich práva zabíjejí mnohé ne vedlé sjednánie s zákonem božím ; Mnozí těmi obyčeji zabíjejí své bližní; Již jsem zabit biedně; Z. bez viny brání Bůh vedlé práv světských; Z. koho na duši. Hus I. 157., 158., 283., 384., III. 182. Z. někoho na smrť, jedním lučením hromu, Kat. 2894., 2945., až do smrti, Sych., zúmyslně, do zahynutí (až do konce, V.). Ben. Zabíjeli je na všecky strany. Flav. — komu kam. Ko- ňovi za živé z. (zabodnouti). Us. Někomu za živé z. (dotírati naň). Šm. — od čeho. Od hromu zabitu býti. V. — koho proč: pro zlato. Rkk. 45. Zabil by se za pečínkou (život by za ni dal, rád ji jí). Us. Sd., Brt. Nechoď, Janku, přes Polanku, zabijú tě pro galanku. Čes. mor. ps. 99. Z. někoho ze závisti, Ht., k oběti. V. Proč tě, synečku, proč tě zabili? žes nechtěl nechať panské zvěřiny. Sš. P. 523. Z. koho závistí. Pref. 384. Zabil Pitrúcha pro jeho ženu; Zabili kněze pro peníze. Tč. 24., 35. — co komu. Co ste mně prasa zabili, mojeho kmocháčka? Sš. P. 704. Z-li mu velké množství lidu. Ddk. II. 85. Tu mi kuoň jeho konice za- bila. Půh. II. 597. Pi (pij) po zadku, keď si (jsi) si pohár zabil (rozbil); Nehnevaj vlka, zabije ti žriebä. Cf. Běsnému psu se vyhni. Pořek. Zátur. — koho oč. Dal ho z. o ženu (pro ženu). Jg. Vz O. — koho s kým. V tom se nebe zamračilo, hromo- bití jest nastalo; zabilo pana s pacholatkem a chůvěnku s tím diťatkem. Sš. P. 179. Zabil ho se svým zetěm. Us. — kdy. Z-li ho při muzice. Us. Byltě již r. 1085. úkladné zabit. Ddk. II. 301. Voldřicha ve svádě za- bil. Dač. L 37. Zabím vepře v nové léto. Dh. 115. Že jí muže zabil v ty časy. Půh. II. 189. A sám také tu v tom pobití zabil dva člověky. Tč. 45. V jitřním času zabil všecky hřiešníky. Hus III. 187. — se. Za- biju se a pojedu do Uher (žertem se říkává). U Jižné. Vrů. Zabij se a utec (říkají divo- kému, když přes něco upadne). U Kr. Hradce. Kšť. Ten sě sám zabije, ktož přikázanie lékařových zachovati nechce. Hus II. 215. Keď sa nádoba tak zabije, že ju nemožno odrotovať, tu si nelení Slovák prehnane to vylíčiť: Ten hrniec je na krúpy zabitý, roztrepaný. Zátur.
