Zadržeti
Zadržeti, el, en, ení; zadržívati, zadržovati = odpadení uchovati, zachytiti, podepříti, auf- halten, nicht fallen lassen; nedati zahynouti, erhalten, bewahren ; zastaviti, dále nepustiti, zdržeti, ein-, auf-, zurückhalten, hemmen, ver- zögern; zaměstnávati, bechäftigen, zurück- halten; chytati, stíhati, věziti, arretiren, an- halten; tajiti, zurückhalten, in sich halten, ver- halten ; za sebou zadržeti, nevraceti (co povi- nen), vorenthalten, zurückbehalten; podržeti, ein wenig halten: neodpustiti, nerozhřešiti koho, die Sünde behalten, nicht vergeben, nicht absolviren; neztratiti, behalten, nicht ver- lieren, nicht weggeben; schovati, aufbewah- ren, aufheben; zdržeti, enthalten; se = chy- titi se, aby nepadl, sich anhalten; prodlíti, verweilen, sich aufhalten; zdržeti se, sich enthalten, sich mässigen; zachovati se, sich betragen, sich verhalten. Jg. — abs. Za- držte! Haltet inne! Dch. — co, koho. Z. něco (aby nepadlo). V. Kyj palicu málo kdy zadrží (slabý silnějšímu neodolá). Prov. Šd., Rkk. 22. Z. trestníka, J. tr., povoz; Kolo osudu z., dem Schicksalsrade in die Speichen fallen. Dch. Z. dech, nepřítele, Us., postup nepřátelský. Ddk. III. 214. Kúpi z. Hus I. 218. Z. koho (zastaviti, zaměstkná- váti, chytiti). V. Z. duch, Bern., žádosti, Jel., zboží, D., vůz, koně, Us.; zvyk, oby- čej, právo (podržeti), česť (neztratiti). Bern. — komu co: peníze, Ros., ústa, knihu, svíci, mzdu nuzným, D., užitek z hor, Vys., hříchy (neodpustiti). Bern. Zadrž si to (scho- vej). Bern. Kdě že si mu zadržal, Jano (kams ho postřelil)? Rovno na komoru! Na Slov. Šd. Lidem placení zadržoval. Dač. I. 143. A ty (úroky) mu zadržel a nedal; Za- držel jí pět hřiven. Půh. II. 100., 137. Ihned by hřiechy jemu zadrželi. Hus II. 103. — co, koho kde. Někoho v životě zadržeti. L. K tomu ho přidržíte, aby cizích věcí u sebe z úmysla nezadržoval. Sl. let. I. 68. Mne mezi tím zadrževše v Brně několik dní. Půh. II. 301. Iďte pre milého, a on v nej zadrží sám ducha živého. Mt. S. I. 8., Sš. P. 585. Rozpukl by se, kdyby co v sobě zadržel (zamlčel). Us. Šd. V sobě moč, pláč, smích, V., hněv. D. Z. něco u sebe (zamlčeti). Bern. — co čím: koně rukou. — co za kým (jak). Něco za sebou z. D. Svěřený statek za sebou z., zurückhalten, vorenthalten. Nz., J. tr. Kdoby k ujmě druhému výpověď za sebou zadr- žel. Er. — od čeho (proč): něčí ruku od bití z. Bern. Poutník Koloman bera se z Irska skrze Rakousy do Palaestiny, za- držán jest od lidu v domnění, že je špehem cizím. Ddk. II. 76. — jak. Z-žel však hněv svůj ze všech sil. Kká K sl. j. 170. Ešte sa raz dobre zadrž, halte dich gut, sei stand- haft; Po sedem rokoch si preňho prídete, ak nie, tak si ho ja na večnosť zadržím; Pútnik ho za to veľmi pochválil, že sa tak dobre zadržal. Dbš. Sl. pov. I. 170., 174., 193. Z-žel mi mocí úroky. Půh. I. 372. — koho při čem. Zaumienil som si, že jestli ma Boh při životě zadrží, teba za ženu vezmem. Lipa 213. — se kde proč. Když křížem opásáni byli proti Prušanům, zpět s(. z-li k výpravě proti císaři. Ddk. V. 204. Dosti bych bol sám rád k vám prišiel, ale sa mosím doma zadržati pre isté příčiny; Preto si to všetko pre seba zadržala a při- svojila. Dbš. Sl. pov. VI. 328., VIII. 76.— co kdy. Zadrž prátelstvo i pri naščastí prátela. Na Slov. Tč. — co ke komu. Mysleli, jestli ku ním spravedlnost, jestli porádný mír zadržá, že pokoj mať sami vždycky budú. Hol. 374. — se, vz nahoře. — čeho, se čeho. Nic mi tížeji nepřišlo, jako ruky od bití jeho zadržeti. Bern. Kto zadrží cizího, ví-li komu, nejprv navrať. Sš. Z-la se stola, aby nepadla. Us. Šd.