1. Zahálka
1. Zahálka, y, f. = zahálení, der Müssig- gang, die Musse. V z-ce živu býti, chvíli mařiti, ztratiti. V., čas tráviti. Us. Pondělní z. Šp. Nechtěli míti oněch darmochlebů dávajících se na zahálku, kdežto by dobře pracovati mohli; To království šťastné bývá, v němž obyvatelé ani v z-ce nelenějí, ani skrze války se nehubí. Pal. Děj. III. 3. 92., 134. Z. jest nepřítelem duše. Ddk. IV. 324. Doma v z-ce leže nechvalitebný život vedl. V. V z-ku se nevydával; Život svůj v z-ce tráví; V z-ku, jenž jest polštář satanův, se i nevydávejte! BR. II. 48., 114., 662. Dávati se na z-ku. Kom. V z-ce leněti. Sych. Z. mnohému zlému učí, Sych., chleba nejí. Us. Jest na z-ce (= není v práci; o řemeslni- cích). Šp. Z. je čertův polštář (ďáblův pol- štář). Ros., D. Z-ky hleděti (na kůži med- vědí ležeti). D. Važ si času, chyť se práce, zahálky se střez co zrádce. Prov. Z-ky jsa služebníkem, neběduj, žes hadrníkem. Vz Lenosť, Pracovitosť, Práce, Prázdnosť. Č. M. V zahálko ochorie rozum a svedomie sa prevráti. Zátur. Priat. I. 32. Z. matka hříchů. Dch. Z. matkou a chůvou všeho zlého jme- nuje se. Anth. Jir. II. 143. Vojsko prací prospívá v zmužilosti, ale za-kou v ní krsá a babiní. Abr. z G. Z. jest počátek všech nepravostí (všeho zlého). Pop na zahálce kůzlata křtívá. Pk. Voda stojatá chová jen žáby a hmyz: tak plodí z. hříchy a nepra- vosti. Hkš. Z. netučí. Šd., Km. Nechtěj času v hrách a z-kách na darmo mrhať. Na Slov. Tč. Kdo z-ku oblubuje, k chlípnosti se při- pravuje. Na Ostrav. Tč. Zvyklý k zahálce služebník za křivdu si drží, když mu pán káže pracovať, neb ho práca mrzí. Na Ostrav. Tč. Z. zlosti plodí a mnohým mnoho škodí. Na Mor. Tč. Z. je matka zlosti. Mor. Tč.