Zanechati
Zanechati, zanechávati = po sobě ne- chati, zůstaviti, hinter-, nach-, zurück-, verlassen ; opustiti, nechati, pustiti, přestati od čeho, ustoupiti něčeho, verlassen, bleiben lassen, unterlassen, sein lassen, fahren las- sen ; zůstaviti, nechati, lassen, belassen. Jg. — čeho: války, boje, V., díla svého, Br., hýření, Sych., pití, hraní, D., strachu, bázně, starosti, Us., dolu, hledání rudy. Vys. Za- nech svých otázek. Us. Z. studií. Hrts. Zanechej chození darebného. Er Edem ty dzevečko, světa zanechaj; Šohajíčku mladý, poslechni mé rady, zanech toho ženění; Tož hospody z-chal a domů pospíchal. Sš. P. 61., 645., 688. Zanechte svárů. Us. Tč. Za- nechav hradu pražského téměř pustého. Skl. II. 16. Z. dobrého jména. Faukn. Zanechaj, synečku, zanechaj střílání, ostaň mezi námi. Čes. mor. ps. 61. Roztržek a rozštěpek za- nechajíce; A když masné chrámy duše za- nechá. Sš. I. 403., Bs. 18. V tom jsem jich Napomínal několikrát, aby těch řečí zane- chali; Protož jsem tej věci zanechal tak. NB. Tč. 235., 216. Přineseno poručení, aby týž kněz kázání zanechal. Dač. I. 101. Za- nech si těch špiček, ještě Nejsou švestky zralé. Prov. — Flav., Ros., Jel., Kom. — koho (gt. n. akkus.; vz dole pozn.). Můj milej se hněvá, pozdravení nedá, snad mne myslí zanechať. Čes. mor. ps. 113. Ani nechcem panenkou zostaci, ane teba, milý, zanechaci. Sl. ps. 75. Zelený rozmarýn jako tráva, už mne moja milá zanechává. Brt. P. 84. Zelený rozmarýn ako tráva, už ma môj milený zanechává; Keď ma on zanechá, a já nedbám, v srdci ho nenosím, vrecka nemám. Sl. spv. II. 42. Nebylo to kvítí, bylo to hřebíček, už mě zanechává, můj milý syneček; Ja, dyž mě zanechal, šak se já mu neprosím, dyť já ešče ráda červenú pentlu nosím; Zeleny jalovec juž dozdrava (dozrává), že mne ma milenka zaněchava; Musím pryč maširovať a mý starý rodiče tady zanechať; Už mne má panenka zane- chává a dyž mne zanechá, nech nechá tak. Sš. P. 256., 270., 312., 578., 628. Cero, cero má, zanechej dragúna, dragún půjde, od- rukuje, ty zůstaneš sama. Ps. mor. Potom jsme jí řekli: Potřebuješ-li nás ještě viece? A ona řekla: Prosím vás, zanechte mne dneska! NB. Tč. 200. Nepôjdem ja od nás preč, tu mám otca, tu mám mať, hanba svojich zanechať. Čjk. 82. Pošiel, pošiel on na veky, nešťastnicu sklamal a zanechal. Ppk. I. 26. Tu tě nechávám a zanechávam, Anička. Sl. p. Šf. I. 60., Sl. spv. III. 89. Však já to dobre viem, že mne zanecháváš. Sl. ps. Šf. I. 73. Nebudem veselá, ani ne- môžem byť, šuhaj ma zanechal, čo ma po- čal ľúbiť. Sl. spv. 1. 21. Ej, klinčok, klin- čok, fijaločka, zanechala ma fsajerôčka, za- nechala ma a ja ju, nech si ju doma trí- majú. Sl. spv. V. 178. Němci děvečky té zanechali. Dač. II. 12. Zanechal Hospodin národu těch. Br. — co, koho, čeho komu (sobě, sich behalten, vorbehalten, beibe- halten). Budoucím potomkům paměti z. V. Někoho rozkošem. Chmel. Posmíšky po- směvačům z. se mají. Kom. Něco něčímu uznání z. Us. Sbírání klasů potřebným z. Kom. J. 395. Čehož jsem já sobě samému zanechal. Br. Čo si mi zanechal, keď sas' tak nenahle ze světa odebral? Sl. ps. 130. Komus' ma zanechal, starodávny frajer? Ja som ťa z-chal, dobre ty vieš, komu. Sl. spv. III. 114. Zanechte starého hříšníka zaslú- ženému dobre zúfalstvu. Zbr. Lžd. 99. Až budeme všichni o své jen dbáti zanechavše němčiny Němcům. Havlíček. Kemus' mě za- nechal, švarný šohajíčku ? Sš. P. 582. Za- nechal (Bůh) je (pohany) pochotem, žádo- stem, nepravostem, jak lodník v čas bouře vida nezbytí koráb proudům a příbojům mořským zanechává. Sš. I. 30. Zanechal si kozích vratec. Prov. Jg., Šml. — čeho, co proč. Háj. Hany ti, duše má, nikaké nedávám, pro rodiče tvoje tebe zanechá- vám Čes. mor. ps. 184. Felix pro umalení nenávisti židů apoštola u vězení a v oko vech zanechal. Sš. Sk. 270. — co, čeho po kom (komu). Nesmrtelné památky po sobě z.; Zanechal po sobě dvou dcer osi- řalých; Zanechal po sobě lidu českému velikého smutku. V. Zboží svého cizím po sobě zanechal. Br. Z-chal po sobě značné jmění. Us. Pdl. Z-chal po sobě pověsť pa- novníka dobrého. Ddk. II. 373. Byl člověk rozumný zanechav po sobě ve vdovství manželky své Anny s dětmi (zanechav po sobě mladé vdovy). Dač. I. 154., 285., 315., II. 16. Z. po sobě manželky. Er. Vz Ne- chati. — čeho, co jak. Dy němam žad- ného krom Boha sameho, tomu će zaněcham pod ochranu jeho; Proč ty mia, můj milý, z razu (po jednou, náhle) zanecháváš, jakú mně, můj milý, jakú hanu dáváš? Sš. P. 368., 389. Buď nořičem, z hrudi své jen sličné perly vynášej a v sličný odkaz otčině své je zanech; Což o své váze zanecháno buď. Sš. Srn. bs. 112., Sk. 60. Pozname- náním, psaním a tisknutím minulé příběhy potomkům zanechávati. Dač. I. 2. Někoho bez odpovědi, Kom., na sirobu z V. Všeho až do dalšího času z. Háj. Dům boží poust- kou zanechávají. Br. — koho, čeho při čem (kde): někoho při vůli, V., při hrdle, Sych., při službě. Har. Zanech toho při tom, lass es dabei. Har. Zanechává se to při tom. Kom. Zanech to při sobě. D. Císař při tom jich zanechal. Dač. I. 149. Tedy se to i nyní při jejich uvážení zanechává. Mus. 1880. 23. Žádajíce, aby ráčili nás při slobodách našich z. Sl. let. V. 169. Do sv. Jiří toho jsem já taky při tom zanechal. Žer. 316. Při životě z. Sš. II. 161. Že to při sobě zanecháte. Skl. II. 124. Při tom zanechána bude. Er. — co, čeho kde: na pobřísle (nedodělati). Cyr. Z. něčeho v ně- čem. Us. Ml Aby takových vyslání z-li na straně. Skl. I. 159. Z-chal ve sněhu stopy. Us. Pdl. Z. ve městě posádku. Us. Lpř. Ten v prostřed krojenej zanechává radlicu brázdy, ten zoraný a už obsáty nedozavleče úhor. Hol. 8. Komu si ma, komu, mamičko, chovala? Ty si ma chovala bielemu sokolu a on ma zanechal na širokom poľu. Btt. Sp. 17. Prátela v súžení z cnosť není. Na Slov. Tč. Že sa s jinú shovává a mňa tu zanechává; dyž zanecháš, zanechaj . .. Čes. mor. ps. 89. Zanechám ťa pod dubem, živ sa tady, má panenko, bukvou, žaludem. Čes. mor. ps. 260. Jan Zygel ujel tajně zanechav tu Anny manželky své s dítkami jich v ža- losti. Dač. II. 7. Ej, ostaň, mila, komu ty chceš, už ty mojou milou viac nebudeš; za- nechavam ťa ja na slobode, ako ta rybečka v bystrej vode. Sl. spv. I. 11. Sľuboval si, že ma vezmeš, že ma nenecháš, a teraz ma zarmútenú v žiali zanecháš! Sl. spv. IV. 144. I nemoha takového nářku na sobě z., poněvadž by to s ublížením pravdy bylo. Štr. Bratra zanechte u mne. Br. — čeho k čemu: k následování. Protož nevidí mi se, aby se tím na ten čas hybati mělo, avšak i toho k dalšímu rozmyslu sobě zanechám. Žer. 332. — čeho, koho nač: na památku, Chmel., na jiný čas (odložiti, verschieben). Us. — co. Har. Zanechám ti strom zelený pod okjenkem zaščepený. Sš. P. 275. Z-chal si trůn nebeský, človekom si zostal. Na Slov. Tč. Než raz majte rozum, práznu za- nechajte nemúdrosť. Hol. 385. Veliké jmění zanechal. D. Velikou slávu po sobě zane- chal. Chmel. Zanechal tu pýrka, er hat da ein wenig Haare gelassen. Prov. Komu bych husy zanechala? Er. Pro jednoho všecky zanechala. Suš. Vz předcházející. — Pozn. Znamená-li zanechati = přestati čeho, upu- stiti od čeho, užívá i lid genitivu. Zanech toho ženění. Suš. Pakli znamená opustiti koho, zůstaviti po sobě, klade se akkusativ. Brt. — s inft. Na to se bezpečíc shled- nouti zanechal. Har. Kteráž jména jmeno- vati zanechám. BN. — se. Nechcela som veriť, čo mi povedali, že by sme sa my dva boli zanechali; Aj, pozdraví ju nasto- krát, že sa musíme zanechať. Sl. ps. 101., 181. — kdy. Mý pantličke červený, kolo- vaný bílý, kemu ja jich zanechám po ma- ličké chvíli? Sš. P. 443. Za nič je to, za nič, ej keď sa má poznati a po krátkom čase zase zanechati. Sl. ps. 149. — jak dlouho. Zaněchaj mne ešče do dně devá- tého, do roka sedmého. Sš. P. 11. Bůh za- nechával Pavla po dvě létě v Caesarei u vě- zení. Sš. Sk. 236. Aby té věci zanechali do jeho příštie. NB. Tč. 290. — odkud. Gejza II. zanechal z manželství s ruskou kněžnou Eufrosinou dva syny. Ddk. III. 252.