Dílo
Dílo, strsl. d?lo. Vz Mkl. Etym. 45. — D. = čin atd. Občanu jsou díla míru slávou. Dch. D. ze železa, z latí (laťovina), mapové, das Kartenwerk, Sl. les., od mědi i od že- leza, Ht. Sl. ml. 208., umělecké. Pdl. Krvavé d. válečné. Osv. I. 118. Byl mu dlužen za dílo. NB. Tč. 60. (63.). Muka za zlá diela trpěti. Hr. rk. 257. Dielo sem dokonal. EOlom. D. přírody i umělství; obraz díla uměleckého. Vz Jg. Slnosť 49., 116. — D. = vynakládáni sil atd. To je díla, člověk neví, co dřív činiti; Všechnu sílu věnuj dílu; Píle při díle pomáhá k síle; Mnoho díla, málo jídla. Dch. Lehké, snadné, drobné d.; d. v dílně, die Werkstattarbeit. Šp. D. o pevnosti, Festungs- arbeit, J. tr.; d. sekáčské, KP. III. 70., do- lové. NA. IV. Děla za krosna (za stavem). Mor. Brt. D. Takovýmto dílem se ti to ne- bude jakživo dařiti. Us. Vše to bylo dílem jediného okamžiku. Vlč. Na tom našem díle oře mé srdečko milé; Do kolečka jako la- štovička a do díla jako pivná bečka; Do tanečka jakoby plynula a do díla, jakby neuměla. Sš. P. 285., 757. Dílem nákladným zhotovený. Sdl. Hr. I. 3. Hory jsou v díle, im Betriebe. Nar. o h. a k. Aby s niem na to d. šel; Že tomu dielu dobře rozumí. NB. Té. 272. Oni mají své dielo a svú snahu k tomu přiložiti. 1431. Tč. Ostavmy sě diela zlého. Výb. II. 23. A d. v ten deň bude věčné božie chválenie. Hus I. 113. Nechav ženy doma bral se na dielo. GR. Člověk přirozen jest k dielu; Dosti jměl diela; A vždy jej (Boha) měli potom na svém diele na pa- měti. Št. Kn. š. 31., 32., 109. Není jídla bez díla. Bž. Ej co do toho, není-li d. hotovo!; Kdo nebyl při díle, ten nebuď při jídle; Kdo chce k dílu, najde sílu; S Bohem počni vždy své d., podaří se ti až mílo. Sb. uč. Láska k dílu tuží sílu; Dobrý počátek po- lovic díla; Dokud síla, hleďte díla, by pa- mátka po nás byla. Exc. — D. = řemeslo. D. řemenářské atd. Šp. — D. = žně. Vz Děla.